Pumprla: "Satisfakce? Někde vzadu v hlavě to bylo"

Běžela druhá polovina stále nerozhodnutého Duelu 5 finálové série s Prostějovem a Pavel Pumprla dostával do rukou spoustu míčů, aby především z pozic na hranici vymezeného území zakončoval, nebo otevíral proti menšín obráncům hru pro svůj tým.

 

Nejednou se ocitl obklíčen soupeři pod košem, ale stejně našel volného kolegu na perimetru, ač koridor pro přihrávku byl sotva viditelný. Pro Nymburk byl v podstatě maskovaným tvůrcem hry. Přitom za 28 minut udělal jedinou ztrátu, naopak hned pět balonů získal. Kromě Zápasů 2 a 3 v semifinále sbíral v play-off výhradně dvojciferná ratingová čísla.
 

 

Když si ho Muli Katzurin loni vzal do týmu, řekl, že jen "nebe je pro něj limitem". Co od nováčka sestavy požadoval a jak ho instruoval?

 

"Měl jsem využít každé minuty na hřišti. A i když mi dopředu řekl, abych počítal s tím, že někdy půjdu do hry třeba jen na pět minut, já tam s tím šel. Věděl jsem, že pokud budu hrát dobře, tak si těch minut zasloužím i víc. To nakonec vyšlo a minuty se během sezony zvyšovaly. Doufám, že opravdu jen to nebe je limit a budu pořád postupovat výš a výš," prohlásil ještě pár dní 23letý křídelník.

 

Když má říct, jak často se měla hra v Zápase 5 odvíjet hlavně v druhé půlce právě přes něj, odpoví: "Dokud tam soupeř měl dva malé hráče na perimetru, tak přese mě nebo Láďu Sokolovského měl jít každý útok," odhalí.

 

"Věřím, že jsme té výškové převahy využívali dobře, a i když jsme nedávali přímé body, tak jsme vytvářeli přesilové situace a jednoduché koše pro ostatní. A to byl klíč minimálně k jedné, nebo dvěma výhrám ve finálové sérii."

 

Zda pro něj bylo těžké srovnat se s úlohou hráče, přes kterého ve vyhrocených finálových zápasech jde hra a očekává se její produktivní vyústění, na to odvětí bez okolků:

 

"Myslím, že mám tu supervýhodu, že jakmile vlezu na hřiště, tu nervozitu absolutně nevnímám a to mi pomáhá k dobrým a soustředěným výkonům."

 

Ve finále stál proti týmu bývalého chlebodárce a přiznává, že zadostiučinění z toho, že se ukázal ve vítězném souboji právě s Prostějovem, cítí.

 

"Je to určitě velké zadostiučinění. Člověk to někde vzadu v hlavě má, že zrovna tenhle tým mu nedal příležitost a že takovýchhle met mohl dosahovat možná o něco dřív. Ale na nic si nestěžuju... Jsem rád, že jsem byl na hřišti na dostatečně velkou dobu a snažil se makat hlavně v obraně na sto procent, což je moje deviza. Svým dílem jsem tak přispěl k zisku titulu a tou poměrnou částí si ho taky zasloužím."

 

O obraně jako své hlavní zbrani nemluví jen tak do větru. Však ho také tuzemští odborníci pasovali v anketě BASKETMAGU a ČT "Hvězdy Mattoni NBL" na Nejlepšího obránce sezony.

"Je pravda, že si na ní zakládám. Už od trenéra Ježdíka vím, že mým úkolem vždycky bylo, je a bude vycházet právě z dobré obrany. Když se v ní chytnu, nějaký koš v útoku už vždycky dám. Tím, že jsem dokázal bránit v Eurocupu i hráče evropského formátu, si pak člověk i víc věřil," podotýká.

 

V týmu mistra má k prvnímu titulu šanci přidat i další. Zůstat hodlá i po zbývající dva roky smlouvy. "Těším se na Adriatickou ligu a pak i na českou ligu. Doufám, že obhajoba titulu je jasný cíl."

 

Znamená to, že případné laso zvenku by u něj nemělo šanci? "Myslím, že ne. Smlouvu mám, nic neřeším. Nymburk a jeho družstvo jsem si zamiloval a dokud se mi daří a budu dostávat příležitosti, tak absolutně nemám potřebu přemýšlet o něčem jiném."

 

Petr Hamták
Foto: ČEZ Nymburk