Pumprla o své show, nejproslulejším trash-talkerovi ACB, potížích s otočkou i gratulacích k Davis Cupu

Když první dvojciferný zápas, když dokonce 30 minut, když pobyt na pódiu při prvním zvednutí opony i při jejím spuštění za hitovým spektáklem, tak potom jedině na velké scéně. Před 10 tisíci fanoušků euroligové Caji Laboral, kteří aniž to věděli, přišli na pohřeb svého druhu dlouholetého kouče Duška Ivanoviče. A on byl tím, kdo mu 12 body, 7 doskoky, 2 asistencemi i 4 získanými fauly zatloukl jeden z pověstných posledních hřebů do jeho rakve. Čech Pavel Pumprla zanechal na páté a dosud největší výhře svého Obradoira v ACB zásadní podpis. Byl to autogram top reboundera, druhého nejužitečnějšího hráče a třetího střelce týmu v utkání. Hovoříme-li o ACB, nejlepší národní soutěži Evropy, není třeba dodávat víc. 

Pavle, přijměte gratulaci ke zviditelnění krajiny pod Řípem na Pyrenejském poloostrově. Upřímně - šlo po vašich 6 minutách při domácí porážce s Murciou čekat, že přijde půlhodina zrovna ve Vitorii?
No, čekat se to úplně nedalo, ale trenér mi nějak naznačoval, že některé zápasy to bude chvilka, ale že stejně tak může přijít utkání, kdy tam pobudu výrazně déle a jsem jenom rád, že to byl zrovna takový zápas. 

Dostal jste větší prostor díky něčímu zranění?
Ne, nikdo zraněn nebyl. Zatím máme - a to musím zaklepat - na zranění štěstí, v tom smyslu, že se nám zatím všem vyhýbají.

Říká vám kouč dopředu, jestli budete v základu?
Trošku se to dá vytušit ze sestav, v jakých hrajeme na tréninku, ale konkrétně to říká vždycky až při předzápasové poradě.

A formální otázka: Byl jste na hřišti i na konci utkání?
Hrál jsem celý druhý poločas, takže i na konci.



Na koho jste hrál a s jakým úspěchem? A vycházejí vám i v ABC otočky při nájezdu?
Zrovna jsem si po zápase volal s (bývalým spoluhráčem) Míšou Křemenem a vysvětloval jsem mu, že moje tradiční otočky se tady pískají jako kroky, takže jsem musel kapánek pozměnit repertoár. (směje se) Jinak jsem hrál chvíli na každého, chvíli proti Nocionimu, chvíli proti San Emeteriovi a chvíli i proti dalším dvěma křídlům.

Mimochodem, proběhl v zápase nějaký trash talk? A pěstuje se v ACB?
Nedávno jsem někde četl, že nejproslulejší trash-talker v lize je Rudy Fernandez z Realu, ale proti tomu jsem ještě nehrál, takže jsem zvědavý, jestli to okusím na vlastní uši.

Minule jste říkal, že trojky jsou od vás přímo vyžadované, ale zatím jste si jich v zápasech moc nevzal. Pročpak?
Ostatní křídla, co máme v týmu, jsou vlastně typově všichni střelci, takže akce hrané na mě mají všechna jiná zakončení, jen ne střelu z dálky. Řeknu-li to upřímně, zatím nebylo moc příležitostí. Ale pokud mám možnost, tak střílet klidně můžu, jen zkrátka nebylo tolik šancí.

Jak jste mohl nemít ztrátu za 30 minut v takovém duelu?
To jsem si po pravdě ani neuvědomil, asi jsem nehrál zase tolik s balonem (obě asistence přitom byly v hustém provozu pod košem). Kéž by takových zápasů bylo víc. (úsměv)

Hrálo se v kulise 10 000 lidí - jaký to byl kotel? A co jste od toho zápasu vůbec čekal?
Zrovna jsem manželce říkal, že kdyby se mě po zápase někdo zeptal na počet lidí nebo atmosféru, asi bych nebyl schopen vůbec odpovědět. Nějak jsem to zkrátka nevnímal. Ale jedno vím určitě. Lepší atmosféra je určitě při našich domácích zápasech, kde sice není tolik lidí - většinou kolem 5500 -, ale fandí se víc.

Jde o největší návštěvu, před kterou jste kdy hrál?
Myslím, že to byla asi největší. Při nymburském rekordu proti Dynamu Moskva jsem tehdy ještě nebyl, takže tohle bude asi nejvíc (při kvalifikaci v Turecku bylo 9300).



Jak se zápas pro vás vyvíjel?
Až na úplný začátek jsme většinou vedli, takže to bylo jen o tom věřit, že vůbec můžeme takový tým porazit.

Co se řešilo v poločase v kabině? Byla tam vzrušená atmosféra, když jste sahali po takovém sukcesu?
V půlce se jen řeklo, že máme šanci vyhrát, tak abychom pokračovali stejně, jako do té doby. Myslím, že z toho byli všichni vcelku nadšení, pro tým to byl určitě velký úspěch.

Čím jste nakonec vyhráli?
Hráli jsme na ně obranu, na kterou moc nevěděli, jak reagovat, a naše týmová hra v útoku slavila úspěch. Nic speciálního v tom nejspíš nebylo.

O kolik jinou obranu hrajete oproti tomu, na co jste byl zvyklý pod izraelským vedením v Nymburce?
Hodně věcí je podobných, ale pár změn tady určitě je. Velký rozdíl je v celkové agresivitě a obrovském důrazu na obranu v rámci celé ligy. I v minulosti jsem kolikrát slyšel, že je tím španělská liga proslulá a to se mi teď jenom potvrdilo. 

A váš útok - má nějaké speciality?
Velká část našeho útoku je tvořená takzvanou volnou hrou, kdy se nehrají tolik akce, ale jen nacvičené pohyby. To jsem ještě nikde ve své kariéře neměl možnost hrát, takže je to pro mě zase něco nového a zajímavého.

Platí, že Caja už nemá takovou sílu jako před časem, a to zejména v Eurolize?
Určitě zejména v Eurolize nedělají svému jménu takovou reklamu, jako tomu bylo dřív. Je to na jednu stranu velká škoda, ale pro nás to v tuto chvíli bylo jedině dobře.

Kouč Caji Ivanovič už to měl asi nahnuté i před tímto zápasem, přesto - jaký máte pocit z toho, že jste pomohl poslat od válu takovou kapacitu?
Je to zvláštní, že najednou vyhodí trenéra, který tam působí takovou dobu a měl takové úspěchy, ale jak už jsem řekl, letos nejsou tak dobrým týmem, a tím pádem ta změna asi není tak překvapivá.



Měli domácí nějakou speciální intro show do tmy? Má to vůbec někdo v ACB?
Zatím jsem nic speciálního, nebo něco, s čím bych se dosud nesetkal, nezažil, třeba to ještě přijde, zápasů zbývá hodně. 

Co týmu řekl váš kouč po zápase?
Jen gratuloval, věděl, že ani není nic potřeba říkat, že všichni víme, co to znamená.

Byl to pro vás zlomový zápas v tom smyslu, že se dostanete z těch 14-15 minut, co jste měl dosud?
To bych byl samozřejmě rád, ale jak jsem odpovídal na začátku, musím počítat s tím, že každý zápas bude úplně jiný a zbývá jen doufat, že jsem dokázal, že jsem dostatečně platný na to, abych na tom hřišti mohl být častěji a s větší porcí minut (web Obradoira věnoval k zápasu Pavlovi speciální rozhovor).

Jak se cestovalo zpět - měl návrat lehce oslavný charakter?
Jelikož se hrálo v pro ACB trochu netradiční čas, tedy v neděli večer, tak jsme zůstávali do dalšího dne ve Vitorii, ale oslavy se žádné nekonaly, jen lepší večeře.

Teď ze zcela jiného sudu - co říkáte na soupeře na ME? Jaká bude šance na postup ze skupiny?
Šance budou hodně záviset na tom, v jakém složení který tým dorazí, ale od prvního pohledu nic jednoduchého. Na druhou stranu atraktivita soupeřů super, takže o motivaci opravdu nouze nebude a můžeme jenom překvapit.

No a samozřejmě se nejde nezeptat - jak Španělsko oplakalo Davis Cup alias české tenisové Nagano (shodou okolností rozhodující Štěpánkův duel v neděli končil téměř na minutu stejně jako bitva ve Vitorii)?
Škoda, že jsem nemohl být přímo v hledišti, ale za to jsem tady obdržel několik gratulací přímo od poraženého národa. Myslím, že Španělsko má v poslední době tolik sportovních úspěchů, že nevadí, že jednou za čas oželeli něco v náš prospěch. (směje se)