První Čech na Alcatrazu Gigi Kraus se (zatím) vzdal NBL, řídí lidem jídelníček a míří na MS i olympiádu!

Přesně 22. září bude uvězněn i on v útrobách nejslavnější trestnice světa. V Alcatrazu. Přepraven tam bude lodí s dalšími 63 muži z celé planety, aby se s nimi pobil o 20 tisíc dolarů a stříbrný prsten k tomu. To je odměna pro vítěze třetího světového finále Red Bull King of the Rock ve hře bez výmluv. V soubojích jeden na jednoho. Mezi premianty národních kvalifikací ze 27 zemí bude poprvé i Čech. Jmenuje se Lukáš Kraus řečený Gigi.

"Alcatraz jako místo byl pro mě jasný hlavní motiv pro účast v soutěži. Když je cenou pro vítěze dostat se právě sem, nebylo víc o čem mluvit," chrlí ze sebe všestranný hráč, který o víkendu ovládl českou kvalifikaci na King of the Rock.

O stále ještě novém contestu se dozvěděl až před třemi týdny, a protože doprovodné akce venkovních turnajů jako střelbu trojek nebo soutěže ve hře 1 na 1 přímo vyhledává, neváhal s přihláškou ani vteřinu.

Teď nelituje.

Ať už skončí celé léto jakýmikoli výsledky, představuje pro něj poslední období rok snů. Jindřichohradeckým Lions pomohl k postupu do NBL. Pak se stal reprezentantem 3x3, vyhrál českou Tour a poté i Pražský mezinárodní streetballový pohár. I díky tomu se s parťáky podívá do Madridu na kvalifikaci o finále FIBA World Tour 3x3, zřejmě i na MS do Atén, na streetballový mega turnaj do Moskvy a jako bonus na londýnskou olympiádu coby demo hráč ukázkového turnaje 3x3.

"Je to neuvěřitelný a já se tím jenom bavím. Rád sbírám poháry a jen za letošek jsme toho vyhráli tolik, že už je nemám kam dávat," směje se Lukáš, bývalý pětkový reprezentant a NBL hráč v dresech Sparty, Děčína, Liberce a Pardubic. "Výhoda je, že ty turnaje většinou trvají dva dny, je to o víkendu a nemusím obětovat čas z práce. A přitom se objede půlka světa."



Lukáši, pojďme si nejdřív probrat okolnosti české kvalifikace King of the Rock, která se odehrála před OC Arkády na Pankráci v Praze. Tušil jste aspoň něco o možné konkurenci, hlavně díky své účasti na turnajích české Tour, kde se 1 na 1 také hrává?
Vůbec. Nevěděl jsem, kdo tam bude, kdo přijede, ale prostě jsem to strašně chtěl vyhrát. Hrál tam jeden dobrý Slovák, na kterého jsem narazil hned v prvním kole. To byl docela těžký oříšek a tam jsem měl nejvíc namále. Prohrával jsem už 0-6, což je docela velký rozdíl, ale otočil jsem to na 16-6. Říkal jsem si, že na to, že jde o první kolo, mám celkem co dělat. Pak jsem hrál třeba proti klukovi o dvě hlavy menšímu, než jsem já, což skončilo kanárem 11-0. Byl tam ještě třeba Jakub Němeček z Kolína, Tomáš Tikalský... Ono se o tom ještě tolik neví, ale myslím, že v průběhu dalších let se konkurence mnohem zkvalitní.   

Jaký byl systém soutěže?
Původně měla být dvě kvalifikační kola v Ostravě a Praze a finále v Klatovech, ale v Ostravě se nesešlo tolik lidí a z pražského kola, kde bylo nakonec kolem 60 lidí, tak bylo rovnou české finále. Od začátku se hrál pavouk, klasický K.O. systém. A já jsem tak musel vyhrát celkem šest zápasů.

Přibližte základní pravidla 1 na 1.
Hraje se na pět minut čistého času, s 12 vteřinami na každý útok. Je tam i rozhodčí, a když máte v utkání pět faulů, automaticky vítězí soupeř a vy jdete ven z turnaje. Hraje se na dvojky i trojky, ale neházejí se šestky. Po faulu je tedy nový útok. A pokud je třeba po nájezdu koš s faulem, platí za tři body. Počítají se i kanáry, takže za stavu 11-0 se zápas ukončuje ještě před uplynutím pěti minut. Mimochodem, na finálovém utkání byli dokonce čtyři rozhodčí, takže víc než na nejvyšší úrovni v pětkovém basketu. Každý stál v jednom rohu a měli dokonalý přehled.

To vám pak v obraně těžko něco projde.
No, obecně toho prochází dost. Pískají se jasné fauly, ale jinak je to docela tvrdé. Taky se soutěž jmenuje King of the Rock, 1 na 1 je prostě tvrdá hra. A kdo basket zná, ví, o čem mluvím. Je to o loktech, o tom zatlačit obránce, kam chcete, abyste měl výhodnou pozici.

Vytvořili diváci dobrou atmosféru?
Byla to bomba! Původně se hrálo na čtyřech kurtech, trochu zvláštně postavených. Měly tribunky, ale celkově to bylo rozlehlé. Atmosféře pak prospělo, že začalo pršet. Udělal se jen jeden kurt, který se otočil směrem k obchodnímu centru. A lidi se nahrnuli kolem tohohle kurtu, všechno bylo blízko a vytvořila se skvělá kulisa. Bylo to jen bez trojek, hřiště bylo o trochu menší, ale to se nikdo nemohl zlobit.
 

 

Podle čeho jste proti jednotlivým soupeřům volil strategii?
Chtěl jsem se dostat co nejblíž a pak to narvat do koše. Nejde moc spoléhat na střelbu z dálky, venku fouká vítr, ještě do toho pršelo... Takže jsem to nějak "upostoval".

Převažuje obecně taktika, kdy se hráči snaží soupeře zatlačit do koše?
Liší se to podle soupeřů. Třeba v loňském finále na Alcatrazu ten týpek, co vyhrál, říkali mu Baby Shaq, to prostě upostoval. Všechny protivníky narval pod koš a odtud skóroval. A co jsem zatím koukal, tak se to všichni snaží taky postovat. Ale najdou se i střelci a pohybliví hráči. Hodně rychlí kluci se brání taky těžko.

Jde se vůbec hře 1 na 1 jako soutěžní variantě nějak speciálně věnovat?
Hra 1 na 1 je gró celého basketbalu, součást každého tréninku. Kdo to neumí, nemá v basketu co dělat. (usmívá se) O tom je basketbal, ale i další týmové sporty. V basketu je tahle nutnost ještě víc viditelná. A to, že někdo vypsal takovou soutěž, jen kvituju, protože jsem na tom vždycky zakládal svoji hru.

Přesto, jaké má tato hra v rámci takové soutěže specifika?
Záleží to soupeř od soupeře, ale základem je, že musíte dát víc košů než ten druhý. Nejde se na nikoho spolehnout, na clony, nic. Zodpovědnost si berete pouze na sebe a to mě na tom strašně baví. Je to o vašich individuálních činnostech a o tom, jak s nimi ve hře naložíte.



Jde si při hře vůbec aspoň trochu odpočinout, když toho máte v závěrečných kolech už plné zuby?
Snad jedině v rámci taktiky zdržovat čas. Těch pět minut běží rychle a jde o to, jestli zrovna vyhráváte, nebo prohráváte. Osobně jsem si ale v zápasech moc neodpočinul.

Co bude platit na Alcatrazu, s čím do toho půjdete?
To vůbec nevím. Jdu si to užít. Nevýhoda bude, že ty hráče nebudu mít nakoukané. Jsem takový ten čumil, který přemýšlí, co by na koho šlo zahrát. Tady to budou navíc vítězové národních finále a těžko budou mít nějaké slabiny. Jde jedině hrát rychleji na ty těžší a větší a postovat ty lehčí. Nic jiného asi neexistuje.

Na co se budete nejvíc těšit?
Na všechno. Na cestu, San Franciso, Alcatraz, na to, s kým budu hrát, koho potkám, protože tam bude třeba Rajon Rondo jako patron celé soutěže. Je to skvělá věc, z myšlenky téhle akce jsem tak nadšený, že snad nemá jediné minus. Mám plán dát si na hlavu kameru a natáčet úplně všechno. (směje se)

A kdo vám bude natáčet vaše zápasy?
To zatím nevím. Médií tam ale bude docela dost a dostat akreditaci je docela složité.

Vraťme se k vašim kořenům. Kdy jste se vůbec vrhnul do venkovní hry vážnějším způsobem?
Letos od svolání širší reprezentace jsme spolu asi měsíc a půl, ale jinak jsem hrál venku celý život, protože jsem tam začal. Ještě když jsem se věnoval plavání. Bylo mi asi patnáct, na plácku ve Stromovce v Českých Budějovicích. Mám k tomu hodně blízko. Všichni vždycky říkali, že jsem streetballer, protože jsem si rád hrál s balonem. Na větších turnajích v Česku jsem se ale moc neobjevoval, jen tu a tam jsme zajeli na nějakou akci s kamarády. Ona basketbalová sezona je dlouhá, a když máte zhruba měsíc na dovolenou, tak se vám moc nechce zase hrát basket.



Co vás motivovalo se do trojkového basketu vložit letos víc? Byly to ty neuvěřitelné možnosti, kam všude se teď dá díky FIBA 3x3 dostat?
Pro mě to byla úplně největší motivace. Už jen proto, že se mluvilo o olympiádě, je tam mistrovství světa a hra 3 na 3 se jako sport zoficiálnila a dává takovéhle příležitosti se i podívat po světě. Ta myšlenka utkávání se reprezentací 3x3 je naprosto super! Turnaje jsou většinou dvoudenní, stačí na to i víkend.

Tedy ideální aktivita, když dáte sbohem nejvyšší pětkové soutěži.
Tak to nevím. Podle mě to je jako ve volejbale, kde spousta extraligových hráčů působí i v beachi, což je sezonní záležitost. Takovou může být i hra 3x3, pokud se nepostaví skutečná profi liga. Myslím ale, že její vznik bude jen otázkou času, protože to má budoucnost. Hraje to strašně moc lidí.

Jakou šanci budete mít s repre výběrem, jehož jste členem, v Madridu a hlavně na MS?
To je otázka pro kartářku. My jsme sice vyhráli Prague International Streetball Cup, kde byl i tým, co na Moscow Open (jeden z nejprestižnějších streetballových turnajů světa) loni nebo předloni skončil čtvrtý, ale tím, jak se všechno posouvá, jsou v tom větší prize money a ví o tom víc profi hráčů, tím se taky zvyšuje kvalita. Řekl bych, že potenciálně je letos mnohem větší šance uspět, než bude v příštích letech, ale zároveň už teď v Moskvě bude ta kvalita obrovská. Totéž na MS. Já si o našem týmu (po čerstvém odstoupení Švrdlíka (bude s pětkovou repre kouče Budínského) a Slavíka (zdravotní problémy) v původní top sestavě zbyl Votroubek a tým tak bude muset být doplněn z pětice Hanzlík, Brůha, Stehlík, Jelínek a nově i Horák - pozn.) myslím, že je strašně silnej a má na to udělat výsledek, ale všechno je to i o štěstí. My jsme třeba v Praze hráli dvě prodloužení, dávali klíčové trojky až v posledních vteřinách... Uspět ovšem chceme.   

Vy jste sice celé léto na akcích 3x3, ale s Jindřichových Hradcem jste se po jeho postupu mezi elitu rozhodl už nepokračovat v NBL. Proč jste se k tomu odhodlal a jakou máte práci, že vám to v ještě celkem mladém věku vychází jako lepší varianta než vrcholový pětkový basket?
Pro mě je tohle hrozně těžká odpověď. Jsem teď spolumajitelem nové firmy, která se zabývá výživovým poradenstvím, a to je gró mé současné práce. Strašně mě to baví, pracuju s lidmi, hrabu se jim v jídelníčkua nějak s nimi dělám na kondičním tréninku. Tomu jsem teď dal přednost. A hledám, jak skloubit vrcholový sport a tuhle práci. Streetball je k tomu ideální, protože můžu stíhat oboje. V celé sezoně je to ale složité, stejně jako pro mě bylo rozhodnutí nepokračovat v lize. Vím, že bych ještě hrát mohl, ale taky mě to už láká někam jinam. Jestli to je ale definitivní, na to vám teď neodpovím. A ani nechci.


Petr Hamták