Prokletí Miloše Teodosiče stále trvá! Blatt měl zatmění. Messina byl sprostý. A Real rozložil Barcu na prvočísla!

16.5. SUMMARY SEMIFINÁLE EUROLIGY   Tohle už nemůže být náhoda! Miloš Teodosič musí být doslova prokletý. A vyhrát aspoň jeden euroligový titul mu bude možná už navždy zapovězeno. V análech blyštivé soutěže je zapsáno ke dnešku jen pět hráčů, kteří pětkrát došplhali až na scénu Final-4, ale pokaždé odjížděli s prázdnou. Vedle centra CSKA Saši Chauna mezi ně patří i jeho současný spoluhráč srbské krve Miloš Teodosič. Ani nejdražší sestava Evropy mu už třetí rok v řadě neumožnila vyhrát magnetický super turnaj! V roce 2012 se playmaker "velkolepě" podílel na finálovém kolapsu proti Olympiacosu. Rok nato byl u semifinálového deja vu se stejným soupeřem a letos se senzačním katem CSKA stalo znovu už v semifinále Maccabi Tel Aviv, jež dnes triumfovalo v Miláně po senzačním obratu 68-67.

Ještě v dresu Olympiacosu, s nímž za 4 roky nevyhrál ani jednou řecký titul, se Teodosič podíval i do Final-4 v Berlíně 2009, kde v prohraném semifinálovém derby s Panathinaikosem hrál jen pár minut, a také v Paříži 2010, kde ve finále Olympiacos podlehl Barceloně. Teodosič byl už ten rok překvapivě vyhlášen MVP celé soutěže, ale finále hrál po sobotních střevních problémech a týmu mohl pomoct jen omezeně. Buď jak buď, ti fanoušci, kteří o něm tvrdí, že v největších zápasech selhává, mají po dnešku další munici.

Bylo jen symbolické, že dnešní hrdina Maccabi Tyrese Rice, který se neúnavně snažil celou druhou půli vrátit tým do zápasu, zakončoval po nepochopitelné chybě CSKA při výhozu z autu na útočné polovině svůj vítězný brejkový únik právě přes srbského smolaře, který za bodového vedení svého celku nechtěl 6 vteřin před koncem faulovat. Moskvané už pak ale nestihli odpoutat solidní střelu a třetí rok v řadě odjedou z Final-4 s nepořízenou.

Přitom v zápase měli všechny trumfy v rukou. Na revolučně nasvíceném kurtu milánského Mediolanum Fora, kde v temnotou skrytém hledišti nebyl vidět téměř nikdo z jedenácti tisíc diváků, prakticky celý zápas vedli, v poločase 38-30, ve 30. minutě už 55-40.

Díky výškové a váhové přesile byli lepší na doskoku, soupeři dlouho nedovolili skoro žádné útočné doskoky a celý zápas ani trestné hody (6/3 za 40 minut).

Maccabi jen v úvodu něco málo vytěžilo od svého obra Schortsanitise a jinak se za celý zápas dostávalo pod koš jen po nemnoha brejcích nebo po olbřímím úsilí na útočném doskoku. Mělo však chladnokrevného Davida Blu, který svými pěti trojkovými projektily z devíti celého týmu zejména ve druhé půlce spolu s Ricem živil alespoň malé naděje svého celku.

Na konci se pak Tel Aviv vyhecoval k maximálnímu nasazení v obraně, CSKA vypomohl několika klíčovými minutými střelami i ztrátami, a v závěru se skore dostalo na již minimální rozdíl. A pak udeřil Tyrese Rice, který vedle 13 bodů získal i 7 faulů.

CSKA měl jen dva dvojciferné střelce, centra Chauna (14) a pak i druhého Fina-4-nešťastníka v moskevském dresu Teodosiče. Ten dal 12 bodů, doskočil 6 míčů, ale za 28 minut trefil jedinou trojku z pěti a rozdal jen 2 asistence. Na jeho obranu se sluší dodat, že v klíčové fázi sezony byl zraněn a nehrál skoro celou čtvrtfinálovou sérii s Panathinaikosem.

Mimochodem, Maccabi během této sezony dvakrát s CSKA padlo, přičemž v Moskvě z toho byl výprask 65-100.



Zajímavosti utkání?

CSKA šel od první čtvrtiny, v níž nepadla jediná trojka, drtivě pod koš, kde sbíral útočné doskoky a kde řádil centr Chaun, jenž v zápase proměnil prvních šest pokusů v řadě. Soupeři si vzájemně až ztrojovali pivoty s míčem, což zejména Maccabi ztěžovalo využití mohutného Schortsanitise. Ten měl nejednou potíže včas dosupět do obrany a spoluhráči jej tak museli u jeho hráče zastoupit, než se stihl z pobytu na útočné půlce vrátit.

Maccabi se soustavně pokoušelo měnit obrany, kdy hráči i před jednotlivými akcemi CSKA sledovali svého kouče Blatta, aby jim ukázal, jaký systém v daný moment zvolit. David Blatt třeba i klečel na postranní čáře, kde se mu museli hráči dokonce vyhýbat, a mocnými gesty odtud řídil i útok týmu, přičemž ukazoval, kam má létat míč. S týmem skutečně žil v každý moment zápasu.

Maccabi při jeho handicapech už do poločasu udrželo ve hře vedle trojek jen obrovské úsilí v obraně i útoku. Na doskoku ztrácelo o deset a v trefených šestkách 1-10.

Ve třetí čtvrtině se už zdálo, že je s ním amen. Schortsanitis byl již neškodný a v obraně navíc soupeřem zhusta - kvůli své pomalosti - "zneužívaný" při pick and rollech. Ty však CSKA nijak moc nevyužil k bodům, Maccabi zase míjelo i řídké šance zpod koše.

Na konci třetí čtvrtky se však konečně prosadila jedna z opor Hickman, a i když CSKA pravidelně zastavoval každou snahu soupeře o brejk nestřeleckým faulem, Maccabi se trojkou po trojce (6 v druhé půlce) začalo přibližovat. A když Hickman další trojkou snížil na 57-62, žluté moře spustilo do dalších ofenziv CSKA strašidelný hvízdot.

Moskvané do závěru nasadili vysokou sestavu a 19 vteřin do konce jejich obvyklý top skórer Weems, který ovšem v semifinále zapsal jen 6 bodů a měl za 32 minut dokonce zápornou užitečnost, z dálky posunul skore na 67-63. Za Maccabi, které v koncovce dosáhlo několika košů přes Teodosiče, však 13 vteřin před koncem kontroval svou pátou trojkou Blu.

A pak už následoval kritický výhoz CSKA s odrazem míče od nohy a ztrátou Chryjapy.

Nejfamóznější statistikou utkání byl rozdíl v užitečnosti: 77-62 pro poražené! Maccabi nemělo šestky, nemělo útočné doskoky, ale málo ztrácelo (9, CSKA 13) a vedle nezbytného štěstí mělo hlavně velké srdce. Nyní jej čeká již 15. finále a zároveň šance na první titul od roku 2005. Naopak Kyle Hines z týmu soupeře přišel o šanci na třetí trofej v řadě, což se od "trojtitulu" Splitu (poslední v roce 1991) zatím povedlo jen Šarunasi Jasikevičiusovi (2003-05).

"Většinu zápasu jsme hráli opravdu dobře, ale posledních sedm minut jsme hrát přestali. Tohle byl náš největší problém celou sezonu. Někdy prostě na chvíli vypneme a to nás pak stojí zápas," přiznal Nenad Krstič, pivot Moskvanů, kteří těsně před Final-4 prohráli s Kubání oba domácí zápasy čtvrtfinále VTB ligy.  

"Soupeř hrál se skvělou intenzitou a také s výtečnou podporou fanoušků. Díky nim mohl stále myslet na vítězství. Stejně ale musíme vinit jen a jen sebe," hořekoval další pivot poražených Saša Chaun.

A kouč Ettore Messina, čtyřnásobný vítěz soutěže, jen hořce dodal:

"Je vážně těžké vést 39 minut a pak prohrát. Tři čtvrtiny jsme hráli disciplinovaně, kontrolovali doskok i tempo utkání. V závěrečné čtvrtce jsme už ale nedělali ani jedno z toho, nechali soupeře dát 23 bodů a udělali spoustu malých chyb, což dohromady vedlo k porážce. Už jsem zažil spoustu "sra.ek", ale tohle je jiné. A opravdu to bolí."

Autor vítězného koše Tyrese Rice se naopak nesl na vlně euforie. "Pro tohle hrajete basket, abyste mohli rozhodnout o postupu do tak velkého finále. Lepší scénář už ani nejde napsat!" podotkl po bitvě v milánském Mediolanum Foru, kde Maccabi vyrvalo domácímu celku i klíčovou výhru ve čtvrtfinálové sérii.

Kouč Maccabi David Blatt uznal, že jeho celek porazil lepší tým. "Tohle je zápas, jaký si budete pamatovat navždy. Když jsme ztráceli 15 bodů, řekl jsem hráčům, že musíme získat aspoň trochu pevné půdy pod nohama. Nemluvil jsem ale o vítězství. A když jsme se pět minut před koncem dostali na dostřel, nemluvil jsem vůbec o taktice a řekl týmu jen: Podívejte se na skore. Pamatujete, když to bylo o deset? Teď je to o pět. A oni se teď musí pořád ohlížet."  

"Tam už jsem začal věřit. A když jsme získali ten poslední míč, měl jsem úplné zatmění. Neviděl jsem nic, vůbec nevím, jak Rice dal ten rozhodující koš. Jen jsem pak řekl: Wow, my to ještě vyhrajeme."

Blatt také vyhlásil nečekaného Hráče utkání. "Byli to naši fanoušci. Když jsem před zápasem přišel do haly, všude byla jen žlutá. Měl jsem pocit, že jsem v naší Nokia Areně."



Real ničil. Zapsal 14 trojek!

Ve druhém semifinále Real Madrid nejkrutějším možným způsobem splatil Barceloně šest dní starou porážku z ACB (teprve druhá prohra týmu za celou sezonu). Pokořil ji na hlavu 100-62, což znamená dosud největší rozdíl v semifinále Euroligy od zavedení formátu Final-4! Real se tak protlačil do finále už druhý rok v řadě.

Táhl jej fantastický rozehrávač Sergio Rodriguez, nový MVP soutěže, který k 21 bodům, včetně 4 trojek, přidal i 6 asistencí. 19 bodů přiložil čím dál lepší power forward Nikola Mirotič. Real dominoval z trojkového oblouku bilancí 29/14, na níž se podílelo hned 8 hráčů včetně pivotů!

Jediným výraznějším hráčem a zároveň jediným dvojciferným střelcem Barcelony byl centr Tomič, který k 16 bodům přihodil i 8 doskoků. Žádným faktorem nebyl chřadnoucí snajpr Navarro, který za 18 minut přispěl jen třemi body.

Barcelona měla sice lepší nástup, když díky svému útočnému víření, šestkám po získaných faulech (13/7 v první čtvrtině) a kombinační hře se shozy na pivoty vedla až 12-4. V první čtvrtce měla i útočné doskoky (5-1). Jenže od té doby si na ně dal už Real pozor a především po šesti minutách, kdy ke guardovi Llullovi přišel na hřiště i rozehrávač Rodriguez, zařadil turbo, po individuálních akcích pronikal ke střelám ze středu vymezeného území, začal sázet trojky a 9 body se už za prvních 10 minut rozjel Mirotič.

Real zfyzičtěl svou obranu, stopnul snadné koše soupeře a tažen kouzly Rodrigueze vyhrál první 4 minuty druhé čtvrtiny 11-0, čímž založil na první velký únik zápasu (na 31-20). Poločas ještě Barca uhrála na 37-45, ale po prvních osmi minutách druhé půle - a 5 trojkách ze svých šesti ve třetí čtvrtině - utekl Real už na 66-47, čímž efektivně zavřel zápas. Pak už zcela demoralizovaný soupeř nenalezl síly na odpor.

Real ve své hře využíval hodně akcí 1 na 1, skoro každý jeho hráč si dokázal vytvořit vlastní střelu, a pokud se tým ve finále bude prezentovat podobnou hrou, letošní titul by mu neměl uniknout. Aktuálně předvádí nejlepší basketbal na kontinentu.

"Tohle byl náš nejhorší zápas sezony. V nejdůležitější chvíli celého roku odehrát utkání takovýmhle způsobem je ostudné," sypal si na hlavu popel Ante Tomič.

A ještě zdrcenější byl kouč Xavi Pascual.

"Kvůli tomuhle zápasu jsme trénovali dlouhé měsíce a byli dobře připraveni. Jenže Real nám utekl o tolik, že už to nešlo stáhnout. Tomu ani nešlo uvěřit a já jsem takovým výpraskem zaskočen. Během zápasu jsme měli i mentální problémy? Kdybyste hráli s Realem jen 1 na 1, tak vás porazí. Jejich talentu se nedá vyrovnat? Tahle porážka nás srazí hodně hluboko. A bude hodně těžké se z ní vyhrabat."

Docela jiné starosti měl po triumfu lídr Realu Sergio Rodriguez:

"Je naprosto neuvěřitelné vyhrát ve Final-4 takovým rozdílem, proti tak skvělému týmu, jako je Barcelona."