Projekt Gotha: A pak že Němci neumějí improvizovat!

Češi se německým sousedům často posmívají za neschopnost improvizace, které si naopak sami u sebe cení jako národního pokladu. Co Němec nemá nalajnované, snadno nevyřeší, tvrdívá se. Jenže německý pohled je zase ten, že improvizace značí nedostatek řádu a tudíž i špatně fungující společnost. Buď jak buď, my vám teď povíme story, která o nedostatečném německém improvizačním fištrónu rozhodně nesvědčí. Naopak! Češi, kteří leckdy stejný problém bezvýsledně řeší roky, by si z tohoto mistrovského kousku mohli i něco vzít.

Přenesme se nyní do ještě před 22 lety východoněmecké Gothy, padesátitisícového města v Durynsku. Basketbal je tam poslední dobou zřejmě na vzestupu, protože muži letos postoupili do druhé nejvyšší soutěže, a podle informací chomutovských Levhartů, kteří se s tímto soupeřem utkali v přípravě, činovníci německého klubu hovořili o letošním rozpočtu v řádu 2,5 milionu eur. Takový mají v Česku jen mistři z Nymburka.

Bafuňáři Gothy však museli řešit následující problém. Školní tělocvična, využívaná v třetí lize, už nesplňovala přísné požadavky pro druhou nejvyšší soutěž, především minimální kapacitu pro 1500 lidí.

Kde však rychle novou halu vzít, když už byl duben, a přitom už příští rok máme mít k dispozici fungl novou "multi-funki" arénu?



Nakonec se řešení našlo. A zatraceně rychlé. Klub si koupil konstrukci s venkovním pláštěm od Jeny a ještě prý ušetřil. Za nové "balení" by platil 300 tisíc eur (7,5 milionu korun), ale jeté vyšlo na polovinu (3,75 milionu korun). A jak si činovníci v německém tisku pochvalovali, vyšlo to výhodněji, než někde platit nájem.  

I když plášť byl jen začátek, zbytek se během léta stihl vyřešit také. A pražský USK při nedávném přípravném utkání jen valil oči.

Stačil už příjezd autobusu, jejž navigace dovedla na určené místo, kde to však na první pohled na basketbalovou halu vůbec nevypadalo.

"Když jsme dorazili, vystoupili jsme v průmyslové oblasti za městem, kde v podstatě na poli stály nějaké kolotoče, a my si říkali, že se asi někde stala chyba," směje se vedoucí týmu Michal Šob.

Jenže pro smích brzy přestalo být místo. Vystřídal jej údiv a možná spíš obdiv ke geniálnímu nápadu.

"Klub koupil kus pole a částečně to místo zalili betonem. Na velké parkoviště stačilo posekat trávu a pak už jen vztyčili ten "stan". Jednu celou podélnou stranu tvořily buňky, používané na stavbách, kde vždycky dvě spojili do jedné šatny a mezi buňkami byly vložené sprchy a záchody. Buňky byly průchozí, takže jedněmi dveřmi se do nich vstupovalo zvenku a druhými už se šlo dovnitř haly."



"Když pominu, že na střídačce máte nohy na betonu, což je trochu zvláštní, tak palubovka, koše a všechno kolem bylo na vysoké úrovni, kterou bychom tu mohli leckdy závidět."

Ani vybavení interiéru nebylo k zahození. Zápasy Gothy doprovází světelná show s kouřovými efekty, natáčejí je až tři kamery. Na střeše buněk je zřízeno něco jako VIP lóže, v dalších buňkách je ostatní zázemí haly včetně restaurace.  

Mobilní tribuny umožňují adaptovat kapacitu hlediště od 1500 míst až do 3000.

"A co v zimě?" zeptal se zástupce Pražanů německých bafíků.

"Vytápění bude nákladnější, protože bude třeba vhánět dovnitř vzduch a ohřívat ho. K tomu slouží v každém rohu ohromná trubka právě na vhánění tepla," zněla odpověď.

Unikátní na tomto blesko-projektu je, že tato provizorní hala bude k soutěžním zápasům mužů sloužit jen rok, neboť v sezoně 2013/14 (to už možná v nejvyšší soutěži) se má klub přesouvat do nové multifunkční arény pro 5000 lidí za údajně 3,5 milionu eur (necelých 90 milionů korun).  

"A tam už budou mít vytápění víceméně zdarma, protože hala bude stát vedle pivovaru, který je hlavním sponzorem, a vytápět se bude z jeho zdrojů. A navíc tuhle provizorní halu si vezmou s sebou a budou ji mít hned vedle jako tréninkovou - a rovněž vytápěnou z pivovaru," vysvětluje Šob.



Náklady na letošní akci s mobilním stánkem nazvaným "Modré peklo" se podle informací z Gothy pohybovaly kolem 25 milionů korun, což zní za halu prakticky se vším všudy skoro jako vtip.

A vedoucího týmu USK to přivádí k jedné inovativní myšlence.

"Beton se vylije za týden, stan se postaví za chvíli a pak už se jen zaveze to ostatní vybavení. Pokud to přeženu, tak tu halu by šlo sbalit a za týden ji postavit zase jinde. Když máme v NBL další plán s "vyvážením" zápasů do jiných měst, tohle by bylo ideální," usměje se.

A že uvedenou míru improvizace s buňkovou halou lze zažít - byť ve skromnějším vydání - i jinde než v druhé německé lize, svědčí i loňská zkušenost z euroligové mužské kvalifikace v belgickém Charleroi.  

V tamní aréně neměli osm odpovídajících šaten, a proto některé týmy musely vzít zavděk zápasovým "ubytkem" právě v buňkách ze staveb, které byly před turnajem k hale dovezeny. Takže když to jde v Eurolize...

Petr Hamták