Projde vítěz Eurocupu do Final Four Euroligy? Kazaň nám ukazuje, že letos by to nemuselo být nemožné

Poprvé od roku 2003 se stalo, že nováček Euroligy po postupu do druhé fáze vyhrál úvodní dva zápasy. Tentokrát se to povedlo Unicsu Kazaň a ve středečním domácím utkání proti Emporiu Armani budou mít svěřenci Jevgenije Pašutina šanci vytvořit rekord - tři vítězství za sebou.
 
A to ještě na konci loňského roku tvrdil trenér, že hlavním cílem týmu musí být úspěch v domácí soutěži, protože "ne každý evropský klub může myslet na to, že vyhraje Euroligu". Sám Pašutin se této pocty mimochodem dočkal dvakrát, když působil coby asistent v CSKA Moskva. Loni vyhrála Kazaň Eurocup a vypadá to, že míří hodně vysoko.
 
Jako obvykle, outsider se proti favoritům prosadil disciplinovanou hrou. Jako v minulém utkání na půdě Panathinaikosu Atény, kde Pašutin šestibodovou výhru ocenil takto: "Ubránili jsme Diamantidise a Batisteho, ale náš průměr inkasovaných míčů je 65 a tady jsme inkasovali 83. Nicméně výhry si cením."
 
Náročný muž, sám bývalý úspěšný ligový hráč, se navíc v Řecku musel obejít bez Australana Nathana Jawaie, jenž odletěl domů na pohřeb nevlastního otce.
 
V ruské soutěži PBL je Unics čtvrtý, ale oproti ostatním má jeden nebo dva zápasy k dobru. V mezinárodní VTB League jasně vede skupinu s pouhou jedinou porážkou na kontě. Od začátku prosince kazaňský celek prohrál jen dvě ze čtrnácti utkání (s CSKA a Samarou). V této sezoně jen čtyřikrát inkasoval 80 a víc bodů.
 
Způsob, jakým Pašutin sestavuje svůj celek, je dán požadavky klubového prezidenta Jevgenije Bogačova. Ten měl loni v létě rozhodující vliv na to, zda na soupisce zůstane Slovinec Slavko Vranes. "Vypadalo to, že dostal nabídky odjinud a v posledních zápasech hrál sice dobře, ale ne skvěle," pronesl Bogačov a jeho slova v řeči "ruských carů" znamenají jediné: bež pryč.
 
Stoprocentní nasazení vyžadují v Tatarstánu také od cizinců. Klubový management do modelu přísné disciplíny hledá vhodné typy Američanů. Dlouhodbě vydržel zatím jediný - rozehrávač Terrel Lyday tady působí čtvrtým rokem. Na stejný post přišel před tímto ročníkem jeho krajan Henry Domercant. A právě on byl díky výkonům ve dvou vítězných lednových zápasech vyhlášen Hráčem měsíce Evropské ligy.
 
Už tak skvělou bodovou statistiku ještě vylepšil na průměr 18,5 bodu na zápas (navíc 4 dokoky a 2,5 asistence), může se vykázat vynikající úspěšností při střelbě trojek: 41,7.
 
Pozoruhodný výkon předvedl Domercat zejména v prvním utkání osmifinálové fáze Euroligy doma proti Fenerbahce Istanbul. Hosté se lehce ujali vedení 15:0 a ještě za stavu 38:21 v jejich prospěch měl jednatřicetiletý Američan na kontě pouhý bod. Pak se pozvolna rozstřílel a čtvrtá čtvrtina už byla vysloveně jeho. Trojkami vedl ruský tým za výhrou, jedna z nich znamenala první vedení v zápase, který nakonec domácí tým vyhrál o pět.
 
"Ukázali jsme sportovního ducha. Dokázali jsme být agresivní. Dali jsme do hry všechno, maximum toho, čeho jsme schopní," zářil Domercant po úspěšném vstupu do další fáze soutěže, v níž se už před Unicsem rýsuje čtvrtfinálová účast, tedy něco nad očekávání.
 
Možná ale Pašutin tyhle ambice v sobě vskrytu choval. Obrat proti Fenerbahce nebyl jen dílem jednotlivce. Kouči se povedlo vyměnit hráče. "Poslal jsem tam ty pohyblivější a oni eliminovali Bogdanovičův útok," pravil. Možná ale stál víc za pozornost jeho jiný výrok, vyslovený v malé euforii vítěze: "V top 16 je už každý zápas jako malé finále. Chceme ukázat své kvality a dojít do play-off."
 
Takže výhra v Evropské lize ještě ne, ale příslušnost k nejlepší osmičce ano. A vyřazovací fáze, to je přece teprve živná půda pro různá překvapení. Kdyby snad Kazaň zabojovala o Final Four, byla by to letošní bomba. Pašutin se brání a poukazuje na to, že v takové konkurenci je přece jen velký cíl stále daleko, ale ambice v sobě neskryje: "Máme docela dost ostřílených a špičkových hráčů. Spoléhám na ně."