Prášil: "Ještě nechceme poslední oběd!"

04.06.2010 - Redakce
počet přečtení: 1454
vytvořeno 04.06.2010, upraveno 04.06.2010

4.6. Když dnes basketmag.cz vyrušil Jaroslava Prášila u týmového oběda, ještě nebylo jasné, zda to bude předposlední orlí hostina sezony. Společné hodování této sestavy může skončit už v sobotu, tedy v případě porážky v Zápase 5 finále NBL, hraném od 19 hodin v Nymburce. Skvadra z Hané má však jiné plány.

 
4.6. Když dnes basketmag.cz vyrušil Jaroslava Prášila u týmového oběda, ještě nebylo jasné, zda to bude předposlední orlí hostina sezony. Společné hodování této sestavy může skončit už v sobotu, tedy v případě porážky v Zápase 5 finále NBL, hraném od 19 hodin v Nymburce. Skvadra z Hané má však jiné plány.
 
"Určitě nechceme, aby to v den utkání byl náš poslední společný oběd. Nymburk i venku chceme porazit, i když víme, že už to teď budeme mít těžké," pravil Prášil. "Musíme určitě hrát s velikým nasazením v obraně a být kolektivnější v útoku, než teď naposledy doma."
 
Jaroslave, v jakém rozpoložení je tým za stavu 1-3? Jste naštvaní, že to doma nevyšlo líp, nebo hlavně odhodlaní se ještě v sérii o úspěch poprat...?
Spíš trochu zklamaní. Po naší první výhře jsme to v Zápase 4 čekali dramatičtější. Poločas byl ještě hratelný, ale druhá půlka už nám vůbec nevyšla. Nymburk byl v tom utkání lepší
 
Váš tým nicméně vybojoval první finálovou výhru Prostějova v NBL vůbec. Co to pro vás a klub znamená?
Můžu mluvit jen za sebe a hráče. Za celou sezonu byl postup do finále obrovskou satisfakcí. Každý favorizoval Nový Jičín a my jsme byli v semifinálové sérii v roli outsidera. Oni navíc začínali doma, kde jsme je my jako jediní v sezoně porazili. V sestavě nám chyběl Šležas, který byl naším klíčovým hráčem, a o to to byl větší úspěch. Postup do finále je tedy velká věc a výhra nad Nymburkem v něm je třešničkou na dortu. Škoda toho čtvrtého zápasu, mohli jsme je potrápit víc, ale bohužel je znát ten formát se 4 zápasy v 6 dnech, kdy my máme míň hráčů v rotaci než oni. To byla jedna z jejich výhod, které využili.
 
Lze říct, že nutně potřebujete dobrou úspěšnost trojek, abyste vůbec mohli uspět?
Za prvé, oni moc dobře vědí, v čem a z které pozice jsou naši hráči nebezpeční. Za sebe můžu říct, že ode mě na trojce nikdo neodstupuje. Dobře ale hlídají i ostatní a pro nás je těžké se prosadit. Oni jsou na tom výborně atleticky a na všechno je hrozně málo času a místa. Pokud si nedáme dobře balon z ruky a bude jeden chodit proti dvěma, nebo třem, budeme je porážet těžko. A ty trojky souvisí právě s obranou Nymburka - pokud si dáme balon a budeme mít otevřené střely, procento bude určitě lepší. Trojky jsou obecně dobrý bonus pro každé družstvo. S deseti a více trojkami se žije daleko lépe než s méně. My jsme ale v Zápase 4 ani neměli moc otevřených střel. U Nymburka si takových jen v první půlce pamatuju snad pět a dobře tři využili.

Je nicméně reálné mít dva zápasy po sobě úspěšnost, kterou jste měli v Utkání 3, tedy 17/10?
Tohle bylo úžasné číslo! Všechno nad 50 procent je už něco neskutečného. Říká se, že 40 je výborné procento a 53 a víc je fantastické. Třetí zápas nám vyšel nad očekávání a těžko se opakuje. Oni se na nás připravili a bylo vidět, že nám nechtějí dát žádnou střelu zadarmo. My jsme trochu předržovali balon, takže jsme se nedostávali ani do pozic jako v Zápase 3.
 
Zatím se potvrzuje, podobně jako v semifinále, že kdo vyhraje doskok, vyhraje zápas. Pokud je pravda, že doskok je otázka vůle a chtění, máte tady nedostatky?
I když to není pravidlo, tahle úměra většinou platí. Nymburk má ale výborné a zkušené podkošové hráče, a i když se na to soustředíme, oni se snaží o totéž.
 
S čím máte ještě problém? Je to třeba fakt, že u soupeře pokaždé vylétne někdo jiný a nejde dopředu odhadnout kdo?
Tohle je jejich výhoda. Točí deset hráčů s 15 až 20 minutami a všichni jsou nebezpeční. Není tam moc od koho pomáhat. 
 
Vás kouč po Zápase 4 řekl, že agresivita soupeře byla na hraně. Byl to tedy dosud v sérii nejagresivnější Nymburk a mohli jste to po Utkání 3 i čekat?
Mohli. Kdybychom náhodou vyhráli čtvrtý zápas, pro ně by to byla komplikace. Nikdo nechce jet k pátému zápasu domů s tím, že musí vyhrát, aby potvrdil výhodu domácího prostředí. Věděli, o co se hraje, co znamená vyhrát. Nastoupili proto do toho s daleko větší agresivitou a hned první faul na Hyzyho ukázal, co můžeme čekat.
 
Když porovnáte druhý a čtvrtý zápas, tedy vždy ten, co se hrál jako druhý ve dvou dnech, cítili jste se jinak na půdě soupeře a jinak doma?  
Ani ne. Psychicky jsme na tom byli líp doma, protože jsme do toho šli po výhře a věřili si víc. Fyzicky jsme ani nepociťovali nějakou zvláštní únavu. Ono člověk si ji nechce uvědomovat, nechce si to připouštět. Rozdíl byl ještě v tom, že v Nymburce jsme v Utkání 2 prohráli poločas a bylo po zápase, doma jsme to ztratili až ve druhé půlce.
 
Na závěr něco na pozitivnější notu. K Zápasu 4 do vaší haly dorazilo přes 1900 lidí, byla to návštěva sezony?
Myslím, že ano.
 
Petr Hamták
Foto: BK Prostějov