Povstala z lavičky a vzala si tým zpátky. Hana odmítla fiasko české olympijské mise a lvice mohou snít i dál

Je sport krásný? Ano, sport je krásný! Jak by nejspíš pravil Forrest Gump, před žádným zápasem nejde dopředu říct, jak se bude odvíjet. A i když se utká favorit s outsiderem, vždycky zůstane prostor pro aspoň jeden pamětihodný moment, pro cosi unikátního, neopakovatelného. Něco, co se přihodilo i prvního srpna nedlouho před půlnocí. Vicemistryně světa z krajiny krásných olympioniček balancovaly nad propastí apokalypsy. Ač by se to před velekláním na Temži zdálo jako absurdní představa, smečka lvic, jež před dvěma lety málem ovládla celý svět, po úvodních dvou propadech bojovala nikoliv o umístění, ale o holé přežití v turnaji. Za stavu nula k deseti už po třech minutách se však i potřetí zopakoval vstup do utkání z říše temna. Ona v tu dobu jen seděla na lavičce - událost na rozbřesku zápasu v posledních letech nevídaná. Zároveň však událost, která jen přidala na dramatičnosti jejímu drtivému, byť opožděnému entrée.  

Je výsadou pouze velkých hráčů pozvednout svůj výkon o patro, ba i o dvě, i když se nedaří, dokonce zle nedaří, a také když je to nejvíc třeba. Hana toho však zažila ve své sportovní dráze tolik, že už ví, jak se s takovou situací vypořádat. I po dvou letech turecko-ruského zmaru, který by zamával s lecjakým tvrďákem.

Snajperka Kateřina, druhá záchranářka z "Pobřežní hlídky", jež zmítající se Češky vytáhla z hlubokých úvodních vod 10 body za pouhé čtyři minuty, nyní promine, ale o hlavní roli v chorvatské krimi si tentokrát řekla dirigentka Hana. A v jejím partu ze všeho nejvíc svítil tento statement - "Ještě jsem pořád tady a tohle je můj tým, který nenechám z Londýna odjet s ostudou!"    

V čase 3:34 byla přihlášena do hry. Od té doby do konce prvního dějství posbírala 5 bodů, 3 obranné doskoky, vynucený faul i asistenci. A především uchvátila 3 míče, definující její odhodlání během pouhých 48 vteřin uvnitř deváté minuty! Celou sekvenci pak zazátkovala úspěšným průletem přes celé hřiště.



Ač šlo o kolektivní úsilí o návrat, o desítky procent převyšující to z duelu s Tureckem, právě ona všemu dala posvěcující pečeť. A Češky tak z 0-10 překroutily skore až na 22-16.

Třebaže se změny daly čekat, startující pětici s Bartoňovou, Zohnovou a naopak bez Kulichové úvodní sekvence bitvy s Chorvatskem nevyšla. A jako první se tak trefila až devátým pokusem celku z pole střídající Elhotová.

Vzápětí ziskem a vynuceným nesportovním faulem postrčila kolo dějin Veselá. Když se během první desítky přidaly tři trojky a obří počet 7 ztrát soupeře (proti jediné české) přetavený hned v 9 bodů, začalo se skvadře zpod Řípu dýchat lépe.

A brzy bylo jasné, že kouč Blažek po Turecku probral i dvě Šípkové Růženky zpod koše. "Čepice" Burgrové s Kulichovou v první čtvrtině rozjely velkou blok party o devíti kouscích, z nichž půltucet nesl rukopis Ilony Burgrové. Ta se však ještě v první půlce dál trápila v útoku, než došlo k její veliké explozi.   

Lvice přidaly v druhé části další tři trojky a i po kombinacích až do koše utekly postupně až na 41-32. V obraně nedopouštěly i pomocí faulů snadné body a poločas zásluhou 10 útočných doskoků i 10 ztrát soupeře (samy jen 4) dotáhly k výhře 45-39.

Start třetího dějství už držela v ruce na rozehrávce Horáková (Bartoňová nakonec jen 9 minut) a po vzepětí pivotek i trojce Vítečkové se za 22 minut objevilo na světelné tabuli skore 52-41.

Jenže nadějný stav vyprchal stejně rychle jako se v tuzemsku odklánějí prostředky z veřejných rozpočtů. Češky se v počínající euforii příliš spoléhaly na trojky a Chorvatky nastavily dvouapůlminutovou šňůru 14-0 z rychlých vniků do koše i nepokryté střelby z dálky. Vítečková tu faulovala trojkující soupeřku, Veselá si připsala  nesportovní chybu.

A jako černý bonus si Burgrová udělala po 27 minutách už čtvrtý faul.

Chorvatky nechávaly z dálky střílet Bartoňovou i Veselou, která se však za to i dokázala mstít. Její tým si i dál pomáhal útočným doskokem. A když bylo nejhůř, Horáková se po ztrátě týmu v útoku vrátila bleskově do obrany, aby vypíchla chorvatské nájezdnici míč.



A byla to opět ona, kdo na úsvitu posledního dějství trojkou zavelel k velkému obratu. Navíc k 10bodové  čtvrtině snů inspirovala Burgrovou. Ta zničehonic začala napadat koš, jakoby šlo o její poslední zápas kariéry. A dávala, dávala a dávala. 8 bodů za 2 minuty ze čtyř střel a s jediným přerušením kolegyně Elhotové. Vše to prokládala dalšími bloky, a když ji na zemi "profackovala" frustrovaná soupeřka Lelas, získala i nesportovní faul.

Po 34 minutách Češky vedly už 70-62. A ve chvíli, kdy Horáková vsadila do obruče svou třetí trojku ze 4 pokusů a zvýšila náskok na 11, cesta k prvnímu triumfu ve skupině se otevřela. Závěr se změnil v exhibici a až absurdně vysoký konečný výsledek 89-70.

V utkání odehraném na obou stranách s velmi úzkými rotacemi (Vítečková 38 minut, Veselá 34, Elhotová 33, Horáková 31, Burgrová 24) nejvíc bodů vystřílela Elhotová (20, trojky 5/3), Burgrová přidala 19, Vítečková 18 (trojky 10/4) a Veselá 12 (8 doskoků, 7 asistencí, 3 zisky a 1 blok).

Hana Horáková uzavřela svůj účet na 11 bodech, 10 doskocích (jasně nejvíc), 6 asistencích a 4 ziscích. Byla velkým důvodem toho, že útočná hra týmu opět měla řád a plynulost, včetně menšího počtu ztrát (sama měla jedinou).

Soupeř disponoval jen dvěma dvojcifernými střelkyněmi, Mandir nastřádala 20 bodů, Lelas 15.

I když lvice dvakrát ztratily vyšší vedení a potýkaly se s konzistencí kvality obrany, mohl se opřít o 15 útočných doskoků, 7 zisků a také 26 asistencí. Soupeřky vyslaly jen 14 trojprojektilů, trefily 5, to Češky se mohly pochlubit bilancí 30/11.

Teď je před nimi duel s USA a pak povinnost porazit Angolu.

A ať už by měly být čtvrtfinálovým soupeřem Francouzky, Australanky, nebo Rusky, je to pořád jen 40 minut. Navíc po lázeňském zázraku s klokankami zpřed dvou let už lví družina dobře ví, že když něco moc chce, jen nebe je stropem. A ví i to, že kormidlo na kapitánském můstku už opět svírají pevné ruce...