Pointguard Kotas o duelu s Carlosem, jeho faulech-nefaulech, vyvěšeném Deronovi i propásnuté šanci

Arroyo, Mensah-Bonsu, Dagli nebo Hawkins. To byla jména, kterým se na úvod skupiny Last 16 Eurochallenge Cupu postavili hráči Pardubic v Istanbulu v duelu s Besiktasem. Duelu, ve kterém obstáli a málem sahali po senzaci (70-78). Nový rozehrávač týmu Lukáš Kotas vás teď vezme na procházku zápasem, kde se musel utkávat se soupeřem s téměř desetiletou kariérou v NBA, ještě v minulém ročníku hráčem základní pětky finalisty ligy z Miami a chlapíkem, který v roce 2008 podepsal s Maccabi tříletý kontrakt za 7,5 milionu dolarů čistá ruka. O portorickém čertíkovi Carlosi Arroyovi, istanbulské atmosféře, vyvěšeném dresu Derona Williamse i Bohačíkově explozi vyprávěl skutečně barvitě.  

Lukáši, v Istanbulu jste málem sahali po senzaci, když například Hampton v závěru mohl srazit náskok Besiktase až na dva body. Jaký pocit jste si ze zápasu odnesli?
My jsme do toho šli předně s velkým respektem k soupeři, protože tam mají opravdu kvalitní jména. V průběhu zápasu se ale ukázalo, že ten rozdíl mezi námi tak velký není. Ve třetí čtvrtině jsme šli až do tříbodového vedení a na konci čtvrté to nebyla jen střela Maurice, ale i Jirka Černošek nebo já jsme tam jednu měli. Byli jsme víceméně volní a dát, mohli jsme se dostat na dva tři body. Bylo to prostě hratelné až do konce.

A co ten přelom třetí a čtvrté čtvrtiny, který jste ztratili 0-13? Stálo za šňůrou domácích něco zásadního?
Oni tam vytvořili velký tlak v obraně a nám se nepodařilo dát několik útoků koš. Naopak Besiktas dával. Teď zpětně cítíme, že tam se zápas zlomil, na druhou stranu i v té čtvrté čtvrtině se nám to málem povedlo dotáhnout.

Hlavním hrdinou byl asi Petr Bohačík, který si 20 body řekl o mezinárodní pozornost. Nicméně vedle něj už bodově víc vyskočili jen Muirhead s Hamptonem. To byla asi potíž, že?
Oni na nás byli docela dobře připraveni, jejich dva podkošoví Mensah-Bonsu a Dagli jsou opravdu vynikající a hodně si dávali pozor na Arnolda, jako našeho nejlepšího střelce. Naopak Bohymu to vyšlo hodně a jeho výkon byl obrovským pozitivem. Škoda jen jeho drobného zranění v závěru (v oblasti žeber)? Je pravda, že jen tři střelci jsou na takového soupeře málo.



Kdo vám z týmu Besiktase nejvíc zatápěl?
Ti dva podkošoví, hlavně Dagli, Mensah-Bonus tolik nehrál.  A samozřejmě svou kvalitu potvrdil rozehrávač Arroyo. I když se do toho tolik nenutil, měl 17 bodů.

Nebylo tedy na něm ani poznat, že se k týmu připojil až o Vánocích?
No trochu jo. Občas se spoluhráčů při nějaké akci ptal, kam má jít, nebo jak se to má hrát. Jenže on je tak zkušený, že si s tím dokázal poradit a v důležitých chvílích na hřišti byl.

Vy jste svých 24 minut při absenci Tótha strávil kompletně na rozehře a tedy "face to face" s Arroyem. Jaký to byl souboj?
(usměje se) No, tak v české lize, když soupeřícímu rozehrávači vychytáte v obraně dvě změny směru za sebou, tak už je v problémech, ale Arroya bylo ohromně těžké nějak zastavit nebo aspoň přibrzdit. On okamžitě zvládal změnit směr, má vynikající dribling, přehled, fakt zkušený. Třeba když už se mi výjimečně podařilo vystihnout jeho úmysl, tak pro něj nebyl problém se s tím vypořádat, změnit směr a pokračovat dál v tom svém úmyslu.

A jak vám zatápěl v obraně?
Tam nějak agresivní nebyl, ale - s trochou nadsázky řečeno - jako hodně zkušený hráč věděl, kdy si může dovolit soupeře atakovat víc, možná i nad rámec pravidel, ale tak, aby to sudí neviděli. A možná že mu něco i odpustili, ale to k takovému jménu asi patří. 

Dostávaly tedy domácí hvězdy od arbitrů nějaké to procento?
My si určitě nechceme stěžovat. Těžká otázka... Pokud jde o to, jestli některé hvězdy dostanou něco navíc díky jménu, tak řeknu, že Arroyovi nebyla odpískaná ani polovina faulů, co by bývala mohla být, naopak na druhé straně je možná rozhodčí viděli, i když tam tolik nebyly.

Zřejmě vaší pozornosti neunikl ani dres Arroyova předchůdce z NBA, Derona Williamse, vyvěšený pod stropem haly. Před jeho odchodem zpět do New Jersey k tomu měl od klubu velký ceremoniál. Jak absurdní vám přijde vyvěšovat dres po tak kratinkém působení hráče, byť skvělého a slavného?
(směje se) Před zápasem jsme se tomu s klukama smáli. Možná to bylo způsobené jedním tím zápasem, kdy nasázel 50 bodů. No, myslím, že dres by se měl vyvěšovat hráčům, kteří v tom klubu odehráli významnou dobu a dosáhli tam nějakých velkých výsledků. Je to trochu zvláštní věc.



Atmosféry jste se nakonec asi nemuseli obávat a dokonce bylo slyšet, že jste si dovezli i vlastní fanoušky...
Je pravda, že hala nebyla ani z poloviny plná, odhadem to bylo tak 1500, ale zase turečtí fanoušci fandili za všech okolností. I když jsme šli do vedení, pořád zpívali a fandili svému týmu. Atmosféra nebyla proti nám nijak nepřátelská a já z toho měl výborný pocit. Lidi fandili celých 40 minut a svou ruku k dílu přiložila i skupinka asi 15 našich sponzorů.

Ještě jedna zajímavost: v zápise o utkání je teď v Poháru Eurochallenge i statistika plus/minus bodů každého hráče. Tento zápis by měl podle všeho přijít i do NBL. Jak pak bude nepříjemné vidět u svého jména třeba i větší minusové číslo, když za to daný hráč nebude ani příliš zodpovědný - v případě, že bude například ve hře se sestavou náhradníků a podobně? Jak to berete vy?
Obecně jsou úseky hry, kdy trenér klíčové hráče šetří a kdy může přijít šňůra soupeře. A najednou se ten hráč za 10 minut může dostat do minus 10 bodů. A když se na to podívá někdo, kdo ten zápas neviděl, tak to pro něj může být zavádějící a pro daného hráče nepříjemné. Nicméně ten, kdo to skutečně hodnotí, je trenér a ten to vidí daleko objektivněji. A to je pro hráče podstatnější. Nemyslím tedy, že by si tahle statistika zasloužila velkou pozornost.  
 
A na závěr povězte, jakou posilou do dalších bojů istanbulský výsledek je?
Po zápase jsme i přes tu nadějnost výsledku byli zklamaní, protože jsme mohli hrát až do koncovky. Pozitivní ale je, že i s takovým týmem se dá hrát. Nesmíme ovšem zapomenout, že i zbývající dva týmy, Fuenlabrada a Nižnyj Novgorod jsou také hodně silné. Nám ale nezbývá, než se s nimi hlavně doma pokusit vyhrát. Přes respekt k nim do toho rozhodně nepůjdeme kvůli jejich velkým jménům nebo rozpočtu se strachem.


Petr Hamták
Foto: BK JIP Pardubice