Petr Welsch o tom, proč bratrovi netleskal. Jiří Welsch o lasu, bídě šestek i kapitánovi se zájmem o Semtex

Tahle řada VIP hostů za koncovou čarou seděla poločas skoro nehnutě a tiše. Jen pozorně sledovala cvrkot na hřišti pardubické haly. Přitom byla v utkání velmi emočně zaangažována. Na hrací ploše si právě odbýval svou práci syn, bratr, manžel, synovec, strýc, švagr, zeť i kamarád. Záleží, kdo v jakém vztahu k dotyčnému zrovna je. K dotyčnému Jiřímu Welschovi, který se na českých palubovkách prezentoval naposledy právě v pardubické ČEZ aréně před dvěma a půl lety.    

Včera své širší rodině i známým, kteří dorazili na eurocupový duel jeho Estudiantes proti Nymburku, udělal radost. Nejen tím, že Madrid v koncovce vydřel vítězství 88-86. Welsch sám vsítil 8 bodů, odehrál 20 minut a ve hře byl cítit.

Zatímco jemu se třeba nymburský křídelník Křemen za tvrdší faul ihned omluvil, Welsch se k žádné komunikaci s českými soupeři neměl. Jeho výraz byl v každou vteřinu plný koncentrace, ani náznak jakékoliv legrace. Nebylo divu - jeho týmu šlo o stvrzení postupu ze skupiny Last 16.



Když skončil poločas, kdy Estudiantes ztráceli 9 bodů, Jiří nešel do kabin kolem svých blízkých. Zvolil odchod druhou stranou hřiště. Ani během hry jeho pohled směrem k rodině prakticky nezamířil.

"Dohrál na druhé straně, tak to tam měl kratší," glosoval to v poločase Jiřího bratr Petr, spolumajitel jediného ligového titulu Nového Jičína a nyní muž světa financí.

On ani vedle sedící Welsch senior během první půle téměř nezvedli ruce k potlesku. Nechtěli snad "provokovat" podporou proti českému týmu?

"To ne," smál se Petr Welsch. "Já jsem přišel hlavně na dobrý basket. Bráchovi samozřejmě fandím, aby vyhráli, ale zatím mě hra nestrhla tak, abych tleskal. Dokonce jsem netleskal, ani když dal brácha dlouhou dvojku, protože jeho potenciál je mnohem větší. Líbilo by se mi, kdyby hrál víc do koše a byl aktivnější. Ale nakonec je jedno, kdo ty body bude dávat," provedl analýzu bývalý rozehrávač.

Bratr nicméně aktivní nebyl právě málo, když si už do poločasu vynutil 4 fauly a s celkovými 6 byl druhý nejlepší hned za Grangerem (7 za 17 minut).   

Co však Jiřímu nešlo vůbec, byly trestné hody. V zápase neproměnil 6 ze 7, přičemž zbytek týmu to měl 15/15. "Jestli byl nervózní, to se musíte zeptat jeho, ale z vlastní zkušenosti vím, že když se po delší době přijede někam, kde člověk dřív hrál, trochu to tam je. Ale nedá se nic dělat."

Před zápasem mluvil Petr s Jiřím naposledy v pondělí, kdy bratři domlouvali rodinnou pozápasovou večeři. Sám byl v této sezoně na Eurocupu "LIVE" poprvé. V minulé sezoně to nestihl, v předminulé jeho firma předávala v poločase jednoho ze zápasů finanční dar.



Když se rozhlédl po tribunách, přiznal, že i za daných okolností, kdy Nymburk už nemohl postoupit, čekal větší návštěvu než 3400 diváků. "Basketu je tu teď hodně - Eurocup i NLB liga. Tohle byla průměrná návštěva. No, není to Euroliga."

Když skončil zápas, u židlí Welschových i příbuzných ze strany Jiřího ženy Lindy, oděné do klubové vlajky, se zastavil celý tým Estudiantes.

"Bylo to pro mě hodně emotivní, už proto, že jsem tu začínal. A je to něco jiného, než tu hrát za reprezentaci, vlastně vůbec poprvé jsem se mohl ukázat v Česku jako soupeř," shrnul své dojmy Jiří Welsch, který spoluhráčům slíbil za výhru večeři.

Je-li řeč o reprezentaci, automaticky přejde na přetřes Welschova potenciální účast v národním týmu letos v létě. "Budu se rozhodovat až po konci sezony," podal křídelník neutrální odpověď. Ve hře bude i to, zda madridský klub, v němž by Welsch rád zůstal, bude v létě chtít uplatnit opci.

Dost možná to bude záviset i na letošních výsledcích. V Eurocupu tým cílí i na Fnal-4, v ACB se bude chtít protlačit do play-off, na nějž momentálně pár bodů ztrácí.

A pak došlo i na ty proklaté šestky. "Kouč má pravdu, když říká, že mi letos nejdou. Střílím je fakt špatně, nedokážu se u toho uvolnit. Musím se s tím poprat," sypal si popel na hlavu 31letý hráč, který byl zaskočen aktuální bilancí Nymburka 0-5.



"Ztrácejí koncovky zápasů. Asi na ně dopadá, že hrají dvě náročné soutěže. Sám si pamatuju, že když jsme s Malagou hráli Euroligu a ACB, na přelomu února a března na mě přicházela herní krize."

Welsch se zastavil i u zájmu kapitána týmu Jasena, který před cestou do Pardubic podle všeho probrousil pár webových stránek.

"Nejdřív mě překvapil otázkou, jestli se tu vyrábí Semtex, tak jsem mu cestou z autobusu ukázal směrem k Semtínu. A pak mě dostal  v pondělí cestou na trénink dotazem, kde je Zelená brána," popsal Welsch zájem dlouholeté duše týmu o trhaviny a pardubickou historii.   

Druhý Čech v NBA musel odpovídat i na otázky spojené se dvěma jinými krajany. Prvním byl Luboš Bartoň, momentálně stále rehabilitující zraněné rameno. "Před dvěma týdny jsme byli na večeři. Už začal trénovat i s kontaktem a rameno dál posiluje. Kdy se vrátí, ale ještě neví."

A druhým tématem byl Jan Veselý, jeho loňský nevstup do draftu NBA a letošní titul Mladého hráče Evropy. "Tohle prvenství mě v konkurenci Rickyho Rubia překvapilo. A stejně mě překvapil, když loni po senzační sezoně Partizanu nevstoupil do draftu. Tehdy byla ideální situace, ale zatím se mu ten risk vyplácí. Neublížilo mu to a letos na tom bude se svými šancemi stejně."

A přestože už dříve Welsch ohlásil, že ve Španělsku, kde má v Malaze i dům, chce ještě setrvat, ani tentokrát se nevyhnul otázce na hráčský návrat do Česka. "Plán končit kariéru v Česku není, ale nikdy nevíte..., navíc kamarádi Radek Nečas i Martin Marek mě pravidelně přesvědčují, abych si ještě přišel zahrát s nimi," řekl o zřejmě marných lasech, házených z Nymburka a Pardubic.


Petr Hamták