Peterka po dotyku nirvány o Zážitku mezi muži. Slowiak o metru kroků, souboji Peterky s Penneym a nej úkolu

Loni v létě byl se 13 body druhým střelcem repre U20 při nakonec těsně neúspěšném boji o postup z B-divize ME. Jeho osobní úspěch však přebil mladší bratr Martin, který se v rodných Pardubicích málem stal MVP při stříbrném eurošampionátu kadetů. Po včerejšku je však na koni zase on, Ondřej Peterka. Dvacetiletý 202 vysoký křídelník BK JIP, který 11 body s trojkami 5/3 za 19 minut, útoky i střelbou přes Luboše Bartoně notně živil šanci outsidera na velký triumf nad soupeřem z ACB - Fuenlabradou. Ubránit o jednu trojku navíc ostrostřelce Penneyho, mohl se ocitnout ve stavu absolutní blaženosti. I přes bolestnou porážku však označil duel Eurochalllenge Cupu za dosavadní nej zážitek mezi muži.

Ondro, jaký pocit to byl vstupovat do poslední čtvrtiny takového zápasu a ještě k tomu bránit top skórera soupeře Penneyho?
Já jsem věděl už před zápasem, že by tohle mohlo nastat. Tady to ale vyplynulo ze hry, nebylo to tak, že bych měl konkrétně já bránit jeho. Kdo koho brání, si rozebíráme na hřišti sami jako hráči. Není to určené trenérem.

Ač jste dělal, co šlo, Penney stejně i při minimálním prostoru trojky trefoval. Jak složité bylo bránit takového borce?
No určitě to těžké je. Takovému střelci se nesmí nechat ani kousek místa. Jenže když jste u něj, zase vás objede do koše.

Pro vás to byla zatím největší zkušenost na mužské scéně. Jak tvrdá byla?
Byl to dobrý zápas, akorát škoda té poslední čtvrtiny. Třicet minut jsme hráli skvělý zápas, ale na konci jsme se proti zóně soupeře těžko prosazovali. Byla to přitom úplně normální zóna, my jsme ji ale vůbec nenapichovali a nedokázali si s ní poradit. Nevytvářeli jsme si ani dobré střelecké pozice.

V první půlce vás podržel 15 body stoprocentní Hampton. V druhé skončil na nule. O tolik ho obrana přišlápla, nebo jste ho vy špatně uvolňovali?
To nevím, ale určitě se na něj víc zaměřili. Když španělskému týmu dá hráč 15 bodů za poločas, je jasné, že si na něj budou dávat daleko víc pozor.



Bylo pro Lukáše Kotase těžké fyzicky utáhnout rozehrávku sám, neudělat si brzy fauly, navíc proti takové soupeři?
On už to takhle musel zvládnout v Istanbulu, kde hrál proti Arroyovi, hráči z NBA. Tu rozehru hraje skvěle. Teď to na něm stojí, protože už nikoho dalšího na tuhle pozici nemáme.

Zdálo se, že Fuenlabrada v útoku využívá spousty clon, aby vznikly střelecké pozice, ale i mismatche, kde by mohl hrát hráč 1 na 1 s nějakou fyzickou výhodou. Bylo to těžké vykrývat?
Bylo. My jsme ale clony na míč přebírali cíleně a v podstatě jsme chtěli, aby ty mismatche vznikaly a jejich malí hráli do našich pivotů. Navíc Corey Muirhead byl na pozici 4 a jako křídlo s malými hráči nemá problém.

Věděli jste, že Fuenlabrada to bude tak výrazně sypat z trojek?
To jsme nevěděli. Jedině o tom Penneym jsem věděl, že to je vynikající střelec a bude střílet hodně. Ale že jich budou mít tolik celkově, to jsem netušil.

V obraně se vám často stávalo, že střelec soupeře zůstal na slabé straně úplně volný. Byl to záměr, nebo v těch případech, kdy ho hosté našli volného, nefungovala obrana, jak měla?
Záměr to určitě nebyl. Pivot v tu chvíli bránil nějakého malého hráče pod košem, vypomáhal tam a pak ještě stíhat dobíhat na trojku bylo složité.

Co síly? Jak moc na konci docházely?
Je jasné, že v sedmi lidech při tolika zraněních nám síly docházely, ale všichni makali až do konce, takže tohle zápas myslím neovlivnilo.


Kouč Slowiak: Tohle byl největší úkol od mého příchodu

Vidět zdrceného kouče Pardubic Jana Slowiaka po porážce s Fuenlabradou, jak hovoří se stejně skleslými hráči, z nichž někteří ne a ne opustit po zápase kabinu, skoro byste měli obavu narušit tuto trýznivou chvíli jakýmkoliv dotazem. Prohrát zápas, který se vám už už servíroval na podnose, zápas s takovým soupeřem, zápas po 30 skvělých minutách a jen deseti horších, to prostě bolí. A ještě nějaký den bolet bude.  Kormidelník však i přes clonu brutálního zklamání dokázal hovořit o právě protrpěném věcně a se zajímavými detaily. Tady jsou.

Kouči, kolik kilogramů zmaru bychom teď v téhle šatně našli?
...téměř třicet minut jsme hráli fantastickou partii. Je fakt, že jejich zóna nás pak přibrzdila, ale kluci pořád hrozně moc chtěli a z toho pohledu na ně musím být skutečně hrdý. Vymačkali ze sebe maximum. Měli jsme jen dva dny na regeneraci, minulé utkání odehráli v šesti a půl lidech a teď v sedmi, když nebudu počítat několik minut, s kterými pomohli Hermann Opoku a Martin Peterka. Je to velká škoda, ale soupeř byl zkušenější. Dalo se poznat, že takové zápasy mají zažité, v těch koncovkách neváhají, střílí kdokoliv, nikdo se absolutně nebojí na sebe tu zodpovědnost vzít. My - o tom přemýšlíme. V té zóně potřebujeme dát trojku, ale hráč pozici přejde, pak se do ní vrátí, ale už nikdy není ta úspěšnost jako u Fuenlabrady. Přesto ta výhra byla tak blízko, že zklamní jsme.



Luboš Bartoň řekl, že trenér hostů tu zónu prostě zkusil. Ondra Peterka dodal, že byla naprosto standardní. Co jste do ní nedělali dobře?
Hlavně tam byl malý pohyb míče a málo nájezdů ke koši. Do těch mezer jsme měli vjíždět daleko víc a případně to vyhazovat na trojku nebo shazovat pod koš. Když jsme to ale konečně zahráli, tak Hamptonovi pískli velmi zajímavý průraz, kdy už byl Muirhead pod košem úplně sám na zakončení. Já jsem v timech potřebu těch vniků zdůrazňoval, ale je možné, že ta změna tempa v unavených hlavách způsobila, že jsme se nebyli na změnu obrany zkoncentrovat. Škoda.

V poslední čtvrtině hrály důležitou roli ztráty, kdy z vašich čtyř měly tři podobu kroků. Podle jednoho z vašich svěřenců vám stejný sudí foukl kroky v zápase pětkrát. Může se to stát?
Já k tomu nesmím nic říkat. Na obou stranách jsem viděl kroků spoustu a řada nájezdů u soupeře začínala velmi podobně a to posuzování bylo dost odlišné. Hned ten první únik po koncové čáře Černoška (ve čtvrté čtvrtině) byl podle mě jasný faul?
  
Co bylo hlavní příčinou nuly na kontě Hamptona v druhé půlce?
Za prvé daleko větší koncentrace obrany. Za druhé střely, co měl, neproměnil. A my jsme ho ani tolikrát nenašli. Nemyslím ale, že to byl až takový problém. On se zase snažil hrát pro tým. Mohli jsme se navíc už v prvním poločase víc prosadit pod košem. Fuenlabrada tam nebyla tak dominantní a my jsme i v obraně někdy zbytečně zesilovali krytí ve vnitřním prostoru, přitom jejich pivoti na koš moc nehráli. Maximálně si bouchli míčem a hledali jiné hráče. My jsme tam kolikrát až přehnaně rotovali a z toho vznikaly pozice na slabé straně. Ten pokyn tam ale takový nebyl, měli jsme se daleko víc soustředit na ty střelce. Tam byla několikrát hrubá chyba, hlavně Penney neměl dostávat tolik prostoru. To bylo vražedné.

Vás tedy asi nepřekvapil vyrovnaný počet pokusů soupeře z dvojek i trojek?
To ne. Oni to procento jako tým mají vysoké a mají tam těch střelců hodně. A jednoho excelentního, který to také potvrdil. Mě mrzí, že z těch pěti jeho trojek byly tři jen o naší špatné komunikaci a koncentraci. Na druhé straně náš perimetr nehrál v obvyklé sestavě a navíc únava se kumulovala. A z toho mohly chyby vzniknout. (Fuenlabrada v zápase využila všech 12 hráčů a i Penney, Hall a Sanchez jako jediní hráči s víc než 20 minutami, měli maximálně 23)

Na startu první i čtvrté čtvrtiny byl na hřišti Ondra Peterka. V závěru navíc byl obráncem Penneyho. Bylo to vynuceno okolnostmi, nebo to byl záměr? A jak jste s jeho 19 minutami spokojen?
V útočné fázi odvedl maximum, dal důležité trojky, které nám pomohly. Už v neděli proti Ostravě předvedl podobně aktivní výkon. V obraně občas došlo ke ztrátě koncentrace, byly tam chyby při krytí právě Penneyho, kdy se k němu otočil zády a okamžitě jsme za to byli potrestaní. Tam mohl být aktivnější. Jinak ale úkol bránit ho měl už na začátku, ale to zrovna Penney do základu nešel.

Ondra se v obraně velmi zlepšil a je schopen bránit velmi agresivně. Strach jsem z toho tedy neměl, a proto jsem ani v té poslední čtvrtině neměl tendenci na Pennyeho nasadit někoho jiného. Naše obrana je stejně týmová a většinou při nějaké výpomoci musíme rotovat od dalších hráčů. V tom byl daleko větší problém. Pro Ondru to byly velmi cenné zkušenosti, protože Penney je skutečně vynikající hráč. To je vidět na každém jeho zápase. A u Ondry je důležité, že se nám daří ho každý rok posouvat výš. Tohle byl největší úkol od mého příchodu, abychom ze zdejší mládeže mohli dosadit hráče do A-týmu, kde by byl pravidelným přínosem, patřil k základní rotaci a měl v týmu důstojnou roli. A tu on už má.    


Petr Hamták
Foto: BK JIP Pardubice