Pavlík: "Dělám vše možné i nemožné"

Je nanejvýš pravděpodobné, že o šestém místě po 22 kolech NBL a tedy poslední vstupence na Final 8 Českého poháru se bude rozhodovat mezi Kolínem a Opavou. O tom, i o těžkostech trénování na několika místech regionu, nešťastné noze či důvodech slabé obrany týmu vyprávělo pro stránky basketmag.cz nyní již "čisté" křídlo BC Kolín Jan Pavlík.

Honzo, jakou si tedy dáváte šanci na Final 8?
Pokud vyhrajeme dva zápasy z těch tří, co jsou před námi, tedy Opava a Ostrava venku a Poděbrady doma, tak by to šesté místo mělo klapnout. Hlavní je porazit Opavu. Při případné rovnosti bodů bychom měli šesté místo vybojovat.

Pokud byste měli s Opavou stejně bodů, což je možné, bude rozhodovat celkové skore (to má nyní Kolín proti Opavě o pět bodů lepší), nebo pouze vzájemný zápas (první západ doma Kolín vyhrál 84-69)?
V průběžné tabulce se počítá skore, v konečné vzájemné zápasy. Jak se to bude hodnotit v tomto případě, to netuším. Podle mého názoru by se to mělo brát jako na konci soutěže.

Z těch tří zápasů do 22. kola je pro vás reálné vyhrát vše?
Určitě ano. Balon je kulatý. Ostrava nás rozemlela v naší hale, ale totéž se může stát u nich. Rozhodující bude zápas v Opavě. Věřím, že to uhrajeme s Poděbrady doma a bude potřeba ještě jedna výhra, a ta s Opavou by byla důležitá.

Vedle vás dvou (Opava má bilanci 8-11, čeká ji vedle Kolína ještě USK venku a Brno doma, Kolín 7-12) ještě po Final 8 mohou pokukovat Brno (7-12, Pardubice a Opava venku, Nový Jičín doma) a USK (6-13, Nový Jičín a Poděbrady venku, doma Opava). Bude to nicméně i kvůli losu bitva hlavně mezi Kolínem a Opavou?
Vypadá to tak. Asi ano.

Opava má opět tendenci se v sezoně zlepšovat, čím bude nejvíc hrozit?
Základ mužstva je déle pohromadě, a i když skončil Czudek a odešel Pumprla, Dan Douša odvádí na pivotu dobrou práci, stejně jako další posila Novák na křídle. A je fakt, že se dávají dohromady. To my máme pořád ještě určité výkyvy. Dali se do kupy možná o něco dřív než my, ale možná rozhodne o Final 8 jeden zápas a to je vždycky loterie.

Před sezonou jste Final 8 měli jako jeden z cílů?
Moc jsme o tom nemluvili. Spíš později, když se nám povedlo vyhrát několik zápasů a usídlili jsme se do osmého místa, tak se to začalo probírat, že by bylo dobré se do šestého místa dostat. Hlavním cílem bylo ale play-off NBL. Pohár by byl navíc. Loni nám uteklo Final Four o jednu trojku, kterou dal tehdy prostějovský Hanavan těsně před koncem. Pokud by klaplo letos, bylo by to dobré.

Byl nějaký společný jmenovatel těch těsných porážek, které jste v lize letos utržili? S Nymburkem o dva body v prodloužení, s Prostějovem o čtyři venku, s Pardubicemi o tři doma a o šest venku, navíc jste doma podlehli Ostravě a venku jasně USK, tedy dva zápasy, které byly víc než hratelné.
Když jsme měli dobrou sérii proti dobrým týmům, trochu nám chybělo štěstí. Prostějov byl lepší celý zápas, ale s Nymburkem doma jsme to měli na lopatě, házeli jsme dvě šestky a dát obě, bylo hotovo. Pak s Pardubicemi jsme vedli o deset, spadnout tam o jednu trojku navíc, taky bylo hotovo. Možná pak pod dojmem dobrých výsledků jsme si trochu mysleli, že to půjde samo a nepodali jsme ideální výkon. Na USK jsem zase chyběl já se Zuzákem, bylo nás málo. A nás hraje většinou osm, maximálně devět. Takže i únava sehrála roli.

Na druhé straně jste několik zápasů vyhráli také velmi těsně, takže štěstí jednou bylo, podruhé ne?
Přesně tak. Mohli jsme mít deset vítězství, ale taky čtyři.

Je 83 bodů obdržených v obraně příliš, nebo je to číslo, na které vaše sestava momentálně prostě má?
To je hodně, ani jsem to nevěděl. Je to strašně moc. Pod 75 by mělo být v našich silách. Co nefunguje? Ještě máme pořád problémy se sehraností. Kluci, kteří přišli z jiných týmů, se snaží situace vyřešit, jak byli zvyklí dřív. V úvodu sezony s tím byly obrovské problémy. Jestliže útok máme kolem 79 bodů, tak myslím, že by to mělo být ideálně přesně opačně.

Vy máte po všech těch zdravotních patáliích konečně lepší sezonu, že? Osm bodů na zápas, trojky zatím 70/32.
Klepu to každý den, někdy dvakrát. Záleží, kolik máme tréninků. Zdraví je to nejdůležitější. Doufám, že to vydrží celou sezonu. Dělám pro to všechno možné i nemožné, aby to koleno vydrželo. Při první vlně chřipek mě trochu přibrzdila nemoc, ale z toho už jsem se snad vyhrabal.

Dva tréninky denně už cítíte hodně?
Když se hraje středa-sobota, tak dvakrát týdně netrénujeme. Pak máme trénink pondělí, úterý, čtvrtek, pátek jednou denně. A pokud se hraje jednou týdně, trénujeme dvakrát jen dva dny v týdnu. Nám se k tomu ale přidává, že pořád cestujeme, protože nemůžeme pravidelně využívat naši halu. Takže člověk nemůže po tréninku do posilovny, na což jsem byl zvyklý a co mi pomáhá s mojí nešťastnou nohou. Těžko si něco plánuju. Člověk neví, kdy bude trénovat v Sadské, kdy v Nymburce. Pondělí a úterý dopoledne musíme jezdit mimo, protože v naší hale mají přednost školy. Máme tam pak čtyři tréninky odpoledne v týdnu, a když se hraje, jen tři.

Momentálně máte jednu asistenci na zápas. Stal se z vás tedy definitivně koncový hráč, který se na rozehrávku už moc nepodívá? A chybí to?
Ano, dalo by se říct, že už jsem koncový hráč. A rozehra mi chybí jak kdy. Na dvojce mi to nedělá problémy, ale říkal jsem si, že bych ještě na rozehrávce něco odehrát mohl. S trenérem jsme si ale promluvili v tom smyslu, že tohle bude moje role. K rozehře se dostanu čtyřikrát za zápas, že nahlásím akci a to je asi všechno.

Petr Hamták