Parker, Noah, Batum, Diaw - všichni jedou! Bude Galský kohout černým koněm mistrovství Evropy?

Většina fanoušků a všechny sázkové kanceláře mají jasno: vítězem letošního mistrovství Evropy budou Španělé. Toreadoři to ovšem, jak známo, umí na býky. Co se stane, když na ně zaútočí hejno nažhavených kohoutů, to je prozatím záhadou. S ohledem na děsivou sílu francouzské reprezentace bychom se ale nemohli divit, kdyby byli toreadoři uklováni.

Patrně si po tomhle úvodu klepete na čelo a s lehce pohrdavým úsměvem si prohlížíte číslici devět, jíž jste si znázornili prsty na rukou. Ano, i my to víme. Galský kohout už se v rámci přípravy na šampionát se španělskou armádou utkal a devátého srpna dostal krutý čtyřiadvacetibodový příděl.

Především díky fenomenálnímu Pau Gasolovi ekipa Sergia Scariola zostudila svého severního souseda v poměru 77-53. Proč tedy o Francouzích vůbec psát? Jářku proto, že tahle herda do zad nemusí znamenat nic klíčového...

Za prvé - "jedno utkání jaro nedělá" a špatný den může dolehnout na jakýkoliv tým. Za druhé - Francouzi si díky utržené ráně mohli uvědomit, že jen síla individualit a honosný zvuk jmen na hřišti nic neznamená (od inkriminovaného debalku Francouzi vyhráli všechny tři duely; smetli Velkou Británii a Čínu a porazili i Austrálii). Za třetí - oproti loňskému výběru pro mistrovství světa je v kádru několik nových stěžejních postav. Souhra s ostatními chce zákonitě svůj čas. Za čtvrté - kvalita kádru kouče Colleta je opravdu pekelná. Posuďte sami:

Rozehrávačem číslo jedna je Tony Parker, hvězda San Antonia Spurs, který se do národního dresu vrací po absenci na loňském světovém šampionátu. V poslední sezoně NBA dosáhl na průměry 17,5 b/z, 6,6 as/z, 3,1 d/z.

Hlavní sílou na křídlech jsou Nicolas Batum a Boris Diaw, tedy tandem rovněž ověřený NBA. Batum si v minulém ročníku znovu o kus posílil svoji pozici v Portlandu, když v průměru zvládal 12,4 b/z a 4,5 d/z. Diaw, to je zámořský rutinér, jehož kariéra v elitní světové soutěži čítá už osm sezon. V té poslední byl pod dohledem božského Air Michaela v týmu Charlotte opět klíčovým hráčem (11,3 b/z, 5,0 d/z, 4,1 as/z).

Jestli si myslíte, že alespoň pod košem mají kluci od Seiny slabinu, pak jste na cestě, jež vede k omylu a nedá se z ní uhnout. Ronny Turiaf patří ke "klasickým" hráčům NBA a za svou šestiletou kariéru už dokázal pozlobit nejednoho soupeře. Joakim Noah - ano i on je ve výběru pro ME - se zase pokusí na turnaji zapomenout na zklamání z poslední sezony, kdy s Chicagem vypadl v semifinále play-off. Noahovy statistiky z minulého ročníku NBA se nesou ve znamení ceněného double-doublu (11,7 b/z, 10,4 d/z).

Čísla pochopitelně nejsou všechno, přesto nám ale často podají o síle mužstva zajímavou zprávu. Proto vězte, že tahle elitní pětice Francouzů se v rámci poslední sezony NBA rovná 57,1 bodům a 26,2 doskokům na utkání! Neméně důležitou skutečností je ale to, že zmíněný kvintet není jedinou francouzskou zbraní. Další borci v sestavě sice neoplývají podobnou pověstí, přesto mají rozhodně co nabídnout.

Co takový Nando De Colo, báječný rozehrávač Valencie (loni v ACB za 19,7 min/z: 10,7 b/z), se svým spoluhráčem a pověstným obranářem Florentem Pietrusem? A co Mickael Gelabale, hvězda loňského mistrovství světa (letos za ASVEL v francouzské lize: 14,2 b/z, 4,8 d/z)?

Pokud stále nemáte dost, pak poslyšte o nominaci Kevina Seraphina, mladého ztepilého pivotmana (206 cm/125 kg), který loni sbíral první zkušenosti v NBA v týmu Washingtonu Wizards, anebo sehraného dua z LeMans Diot - Kahudi.

Francouzský nároďák zažil pěkné období na začátku milénia, když nejprve obsadil stříbrnou pozici na olympijských hrách v Sydney (2000), aby následně dosáhl medailí z bronzu na evropském šampionátu roku 2005. Od té doby však Francouzi čekají na významnější úspěch: na mistrovství Evropy pojedou jako obhájci páté příčky a jako tým, který selhal na tureckém mistrovství světa (13. flek).

Není náhodou, že zrovna potomci Rousseaua, Moneta, Debussyho a prokletých básníků vysílají na turnaj o krále Evropy to nejlepší, co mají k dispozici. Jejich touha po medaili je obrovská a jejich sebevědomí nemalé. Ostatně, pokud bychom měli brát v potaz pouze kvalitu soupisky, těžko by se jejich zkázu-evokujícímu výběru (kromě Španělů) někdo rovnal.

Právě proto se stala věc, která z biologického hlediska zní jako čirý nesmysl - z (Galského) kohouta se stal (černý) kůň (mistrovství Evropy).