Palyza o psychicky drsném roce, americké bariéře, zápase bez asistencí i hře, kterou si žádá fanoušek

25 DNŮ DO EUROBASKETU - VIDEOINTERVIEW S LUKÁŠEM PALYZOU     Reprezentační křídelník Lukáš Palyza byl v ročníku 2014/15 prvním Čechem působícím po spoustě let v německé BBL po celou sezonu. Ne, skutečně není snadné proniknout jako cizinec přes americkou houštinu do ligy, která chce být už v roce 2020 nejlepší národní soutěží na kontinentu.

Lukáš za svůj rok v Bayreuthu stíhal při "poněkud méně kolektivní" hře svého týmu průměry 6,1 bodu za 18 minut s téměř 37 procentními trojkami a 93procentními šestkami (29/27). Svou první zahraniční sezonu označil za velkou zkušenost, která jej jako cizince notně zocelila, neboť neměl nárok na výmluvy.

Ve videointerview pro Basketmag probral to, co se z jeho původních představ vyplnilo, a co naopak vůbec, v čem Beko BBL do roku 2020 svého cíle může dosáhnout a v čem jen velmi těžko, proč je stále větší zážitek sledovat zápas dvou celků ze dna španělské ACB, a který duel bundesligy by náročnější fanoušek vypnul už v poločase.

Křídelník důkladně rozebral i amerikanizační vlivy včetně toho, co přinášejí hráči prošlí například Letní ligou NBA z marketingového hlediska, ale co na druhé straně nevede k vavřínům a medailím.



Dvoumetrový forward se také zastaví u zajímavé skladby zahraničních hráčů i trenérů a jejich poměrně nemilosrdné fluktuace. Popíše i těžký život německých hráčů v klubech mimo nejužší špičku. A samozřejmě nemůže vynechat ani průběh sezony z osobního pohledu, kdy byl nejdříve řízen rychlopalným rozehrávačem s klapkami na očích, aby se postupně od otázek, co v klubu vlastně dělá, dostal ke slušné druhé půlce sezony.

Ani ta však nepřinesla lepší výsledky a po šňůře porážek byl Bayreuth rád, že se při několika zraněních klíčových opor těsně před koncem vůbec zahchránil. Na druhé straně v sezoně dlouho žil i v naději na probití se do play-off. Jenže zápasy, jako byl jeden důležitý s Hagenem, mu braly znovu a opět naději na lepší zítřky...