Palyza o důvodech drhnutí, jiném týmu, slovinském obrovi a dost nezvyklé ofenzivní taktice Novgorodu

Poslední porážka ve VTB lize už tým Nymburka musí hodně bolet. Podruhé padl doma, když ani v odvetě nestačil na enormně fyzicky hrající Nižnyj Novgorod. S bilancí 4-6 a výhledem na domácí super těžké duely s Lyubertsy, Žalgirisem a CSKA a venkovní šichty s Kubání, Rigou, Klajpedou, Krasnojarskem a Minskem se dobytí území s názvem Play-off nejeví dvakrát reálně. S tím však nesouhlasí křídelní snajpr Lukáš Palyza.

"Nemyslím, že by to už bylo pryč. Ještě tam jsou důležité zápasy, s Lyubertsy doma a pak uvidíme, co se nám podaří předvést v Kubáni. K tomu jsou venku tři důležitá utkání v Minsku, Krasnojarsku a Klajpedě," vypočítává.

"My teď nehrajeme úplně nejhůř, v určitých fázích sezony už to ale vypadlo i trochu líp. Před Vánocemi ale přestala být hra optimální, hodně jsme se na hřišti hledali a teď se z toho trochu hrabeme. Je to už ale na dobré cestě," dodává autor 8 bodů za 24 minut v utkání s Novgorodem, který ve VTB lize doručuje 7,4 bodu za 20 minut, když nechyběl ani v jednom utkání.

Totéž pro něj platí v Eurocupu, kde míval dosud 16 minut se 7 body a 43procentními trojkami (ve VTB lize 35, v NBL 45). V obou soutěžích minimálně ztrácí míče (pod 1 na zápas), což přirozeně platí i o jeho hře v NBL, kde sbírá 8,3 bodu za 17 minut.      



Lukáši, i proti Novgorodu byl vidět poměrně markantní rozdíl oproti minulé sezoně, a to v tom, že si moc nepomůžete snadnými body a zazdíte i dost brejků, když už je máte. Jak moc pak tyhle body chybí?
Dnešní tým tvoří už jen 3 nebo 4 hráči z té kostry minulých dvou let úspěšného působení trenéra Ginzburga. Mimo Petra Bendy, Radka Nečase a mě je to ještě Drew Naymick a ten tým je teď prostě jiný. Nemáme takový talent v útoku, jako měl Simmons nebo Wilson, který taky uměl zahrát na sebe. Teď hrajeme víc týmově. A taky šlapeme víc v obraně, kde to není o tom, že by někdo něco vypouštěl. Minulý rok jsme si dvakrát nebo třikrát zasloužili průplach hlav, protože se v několika zápasech nebránilo. To se zatím tuto sezonu, myslím, nestalo. Snažíme se, co to jde, ale ruský trh je teď spolu s tureckým ten finančně nejstabilnější vůbec, ruské týmy podávají kvalitní výkony doma i venku a my se s tím musíme nějak poprat. Škoda že jsme měli tak katastrofální nástup, kdy jsme ztráceli až 17 bodů. Zase jsme ale ukázali charakter, do půlky to stáhli a o výhru bojovali až do konce. 

Opakuje se i to, že pokud vám jako střelci chybí pozice, které potřebujete, vedle Rančíka postrádáte jako tým konzistentnějšího střelce z dálky. Zvlášť když klasický snajpr na pozici 2 chybí...
Je to pravda. Tuhle sezonu nemáme tolik střelců. Loni, když byly ty věhlasnější zápasy s CSKA nebo Valencií, tak to bylo tak, že Tre Simmons dal kolem 25 bodů, AJ Abrams přidal 6 trojek a nedělal nic jiného. A k tomu jsme měli i dalšího skvělého střelce Wilsona. Teď se to snažíme víc rvát do koše, víc to dáváme pivotům. Petr Benda dole plní roli, kterou od něho čekáme, a je letos výborný. Jinak je to o tom, abychom si ty pozice líp vytvořili. Ony tam i jsou a pak je na videu vidíme, ale ještě se tak dobře neznáme a ten balon tam nedojde. A i když obrana (z níž se do brejků vychází) není, myslím, špatná, body z protiútoků nám chybějí, stejně jako snadné střely, kdy se třikrát čtyřikrát za sebou najde volný shooter, a promění trojku. Všechno pálíme přes obránce, ale zase jde těžko čekat, že proti takovýmhle soupeřům ve VTB lize si budeme střílet za tři bez obrany.

Jak složité bylo neustále řešit nějakou výpomoc proti soupeřům s fyzickou výhodou, zejména proti pivotu Brezecovi, který vás svou výškou hodně ničil?
To je samozřejmě hráč úplně jiné úrovně. Šest nebo sedm let byl v NBA a asi pro to byl nějaký důvod. Pamatuju si, že hrál dost a je to pořád cítit. Třeba už není tak atletický a nesmečuje přes hráče, ale z 45 stupňů si řekne o balon, oni to tam přenesou a on si umí dobře "zašlápnout" svého hráče. Od nás pak musí přijít velká výpomoc, otvíráme úplně druhou stranu hřiště nebo zase na výpomoc zapomeneme a je z toho lehký koš. Dělal nám obrovské problémy. Ostatní taky hráli silový basket, ale nebyl to takový problém jako Brezec.



On poměrně často dirigoval zpod koše celý útok. Co jste mohli proti němu udělat víc?
Tak vždycky jde něco líp. Taky je ale pravda, že tolik dominantních pivotů už letos nepotkáme. Snad ještě Krstiče a jednoho dva další. Takže stejný styl na nás už nikdo moc praktikovat nebude.

Když jste vyrovnali na začátku poslední čtvrtky na 62-62, byla pak největší potíž, že jste si nevytvořili dobré pozice?
Oni si vzali timeout a my si potom ty pozice nevytvořili. Nespadly nám dva tři koše a oni naopak dali jednu dvojku, druhou dvojku a pak ze šestek zase odskočili a v takové soutěži odskok o 10 bodů během chvíle je hodně. Škoda.

Velký rozdíl byl i na doskoku, kde jste se kromě třetí čtvrtky téměř nedostali k tomu útočnému a značné problémy jste měli i v obranném.
I tohle vyplývá ze stylu hry. Pokud bychom do ní vnesli víc lehkosti, spadly nám nějaké střely, tak i tu diferenci na doskoku bychom zvládli umazat. Nechali jsme se ale jakoby uspat a vnutit si jejich silovou hru, což byla voda na jejich mlýn. Pak už bylo i vidět, že jejich křídlo nebo rozehrávač najíždí a vyloženě to jen nahazuje na obroučku, aby si to Brezec doskočil. Měl natažené ruce už dopředu, protože ti najíždějící nezakončovali s cílem dát koš, ale jen to nahodit a všichni za tím šli. To se nedá natrénovat, ani vyčítat hráčům, že kašlou na obranu. Kam se míč odrazí od obroučky, je i o štěstí a Brezec mu jde svou výškou při doskoku i dost naproti.