Překvapená Tereza Vyoralová před perným měsícem: Táta zrovna říkal, že on z prvního ME dovezl medaili...

Holka na roztrhání. Tou teď je a bude největší nominační překvapení pro ME žen - 19letá dcera vicemistra Evropy z pětaosmdesátého Tereza Vyoralová, kterou ihned po turnaji ve Francii čeká se lvicemi U20 pokus o návrat do elitní divize A.

Shooting guardka se do přípravných duelů dospělé repre poprvé aktivně zapojila ve druhém utkání s Ukrajinou, a to 16 minutami s 6 body a 5 doskoky. Pokračovala 13 minutami s 5 body a 3 doskoky v prvním utkání s Kanadou, necelými 13 minutami s 2 body v odvetě se stejným soupeřem a pak už jen třemi skromnými vystoupeními na turnaji v Karlových Varech s 6, 7 a opět 6 minutami a celkově 2 body. Není divu, že i sama Tereza byla překvapená, když mezi dvanáctkou vyvolených pro ME našla i své jméno. Bylo to však překvapení veskrze příjemné, ba nejpříjemnější.

Terezo, před pár měsíci vám bylo sotva 19, je to i pro vás velké překvapení, že jedete na své první dospělé ME?
Bylo to hodně velké překvapení. Bylo nás tu hrozně moc vyrovnaných hráček, takže ta nominace mě vážně překvapila.

Trenér Blažek s vámi před oznámením nominace mluvil? Řekl vám, proč se pro vás rozhodl?
Před tím finálním zúžením už s námi nemluvil. Jen přede všemi oznámil, kdo jede a kdo ne. Nikomu nic neříkal, ani nezdůvodňoval. Později už jsme spolu i mluvili o tom, co ode mě čeká, ale to je jen mezi námi.

Trumfla jste právě touto nominací už definitivně svého bratra Tomáše?
Asi jo. Brácha je starší, takže by taky mohl být v nominaci mužů, ale mně se to teď v dospělých povedlo dřív. My si ale všechno navzájem přejeme a on má ještě čas. Určitě mu jednou také nějaké pozvání přijde.



Kdo měl dosud víc úspěchů, ať ligových nebo reprezentačních?
Tak to říct asi nejde, mužský basket je náročnější, je tam větší konkurence. Řekla bych, že zatím byl úspěšnější on, v kadetech dosáhl na druhé místo na Evropě. Má tedy medaili z velké akce, což já zatím nemám. Teď jsem se ale dostala na ženské ME, tak to bude zhruba nastejno.

To od vás zní férově. Vy jste ovšem touto nominací zároveň dorovnala svého slavného tátu Vladimíra, účastníka ME mužů 1985. Byl prvním, kdo vám k nominaci gratuloval?
Jo, rodina byla určitě první. Hned jsem jim to dávala vědět. Právě jsme se o tom doma bavili a táta mi říkal, že hned ze své první Evropy dovezl stříbro. A doufá, že se to podaří i nám. (usmívá se) To bylo od něj docela dobrý.

Stále vám hodně radí? V čem nejvíc?
Snaží se o to hodně. Chodí na většinu mých zápasů a poté mi spíš vytýká některé věci a pomáhá mi je odstranit. Většinou se to týká obrany. Po stránce útoku u něj docela procházím. (směje se)

Vy jste jasná shooting guardka, nebo jste už v mladších kategoriích uměla zaskočit i na rozehře?
Ještě teď v U19 jsem tam občas zaskočila, ale radši mám pozici 2.

Ptám se i proto, že Lubor Blažek se rozhodl vzít do Francie jen dvě klasické rozehrávačky. Byla byste pro případ nouze využitelná jako point guardka i vy?
Je to možné. Je tu ale i Katka Hindráková, která v přípravě na rozehře nastupovala, když to bylo nutné. Já hlavně doufám, že k žádné nouzové situaci nedojde a obě rozehrávačky budou celý turnaj v pohodě. Když tak bych ale zaskočit určitě mohla.  
 
Vy už od mládeže stále předbíháte svou věkovou kategorii, pořád hráváte proti starším. To je na jednu stranu dobré, že si dřív zvykáte na vyšší kvalitu hry, ale taky je to větší zátěž a jste více vytížená, když hráváte víc kategorií naráz. Jak to už těch pěkných pár let zvládáte?
Je to tak. A právě proto, že se staršími hraju od začátku, už to moc nevnímám. Snažím se to prostě zvládat. Je to jistě náročnější fyzicky a občas už i psychicky. Někdy toho už je hrozně moc. Nikdy jsem ale ještě neměla extrémní krizi, že bych řekla, že končím. Zvládám to docela dobře.

Jako dcera svého otce asi nemáte ve svém slovníku větu: "Už nemůžu."
Táta mi v tomhle směru moc neříká. Rozhodnutí, které dělám, dělám sama za sebe. Určitě mi s tím doma pomáhají, když ale něco chci, řeknu si to sama. A rodiče mě plně respektují a podporují.  

Vaše vytíženost opravdu není malá, třeba v sezoně 2010/11 jste dokonce odehrála šedesát utkání. Co už jste zatím zažila po zdravotní stránce? Nebo je to především to koleno z loňského roku (Tereza kvůli tomuto zranění nehrála od konce sezony 2011/12 až do začátku letošního února)?
Do té doby to bylo jen pár lehčích výronů a v předloňské sezoně jsem měla dlahu na ruce. To koleno bylo určitě největší zranění, návrat trval delší dobu.

Při jaké situaci se vám to v sérii o loňský bronz s Trutnovem vlastně stalo? A šlo by zranění v danou chvíli přičíst i přetížení?
Je možné, že únavy bylo víc, ale já bych to na ni nesváděla. Stalo se to během obyčejné obrátky, do které chodím skoro pořád. Prostě jsem ji neustála a ujela mi noha. Tohle jsem nějak víc ovlivnit nemohla.  

Když se vrátím k těm šedesáti zápasům ze sezony 2010/11, kdo vás začal jako první v těchto velkých porcích krotit?
Asi pan trenér Treml v pražských VŠ, kde jsem hrála víc zápasů za VŠ v ŽBL a v dorostu už jsem pouze vypomáhala. To už se týkalo předminulé sezony (2011/12). A samozřejmě i táta už mi říkal, že toho je docela dost a že pak přijdou zranění.   



Když jsme u fyzických parametrů, vy měříte 176. Ještě to natáhnete?
(směje se) Už jsem asi růst přestala. Možná jeden dva centimetry se ještě podaří, ale spíš to bude konečné číslo.

Předpokládám, že v ŽBL se 176 na dvojce mít problémy nebudete (v sezoně 2011/12 průměry téměř 10 bodů a 6,6 doskoku za 29 minut), jak se s tím ale vypořádáte mezi dospělými na evropské scéně?  
Určitě to bude náročnější, a proto budu muset něčím překvapit. Buď dobrou obranou, nebo rychlostí, kterou překonám ty vyšší hráčky. V ŽBL tenhle problém zatím nemám, ale v rámci Evropy už i v juniorských šampionátech to bylo znát.   

Většinu bodů dáváte spíš z nájezdů a případně z šestek po získaných faulech, nebo to vhodně balancujete i střelbou z dálky?
Asi nejvíc dávám z nájezdů a pak z jumpů. Myslím, že to bude zhruba nastejno.

Při své menší výšce z křídla sbíráte celkem dost doskoků. A k tomu jsem si všiml, že i na mládežnických ME loupíte spoustu míčů (na ME U18 v roce 2011 průměry 13 bodů (11. na turnaji), 5 doskoků a 3 zisky (4. na turnaji). Jsou to vedle střelby dvě vaše hlavní domény?
Bude to tak. Když jdu na hřiště, snažím se vždycky co nejlíp ubránit nebo se chytit dobrým doskokem, na který mám i docela cit. Tak se to snažím využívat.

Znamená velké množství hráček na perimetru (2 rozehrávačky a 7 křídel), že na ME budete hodně hrát na čtyři malé a jednu dlouhou?
Stát se to jistě může, ale pivoty máme také, takže nejdřív se půjde vždycky na dva pivoty, a když třeba soupeř vyrukuje s menší sestavou, je možné hrát na 4 malé. A například Jana Veselá bude, myslím, využívána na pozici 3 i 4.

Půjde se ve hře letošní české sestavy těšit především na 40minutový celoplošný presink a bleskové brejky?
Na tomhle je naše hra teď založená, hlavně na dobré obraně po celém hřišti. A pak lítat dopředu. Snad se to podaří a uhrajeme nějaký dobrý výsledek. Sama mám tuhle hru ráda, i ve VŠ se jako mladý tým snažíme hrát rychle dopředu a k tomu slušně bránit. Mně to tedy sedí až moc.

Páté místo, zajišťující účast na MS v Turecku, by podle ohlasů z repre tábora mohlo být dosažitelným cílem. Jak to vidíte vy?
V přípravě jsme všechny zápasy odehrály velice slušně, byla to vyrovnaná utkání. Ta reálná šance být do pátého místa je a podle mě je velká.  

A co ta medaile, ke které vás vybídl táta?
Byla bych za ni jen ráda. Budeme se o ni snažit co nejvíc.

Vám bylo před třemi lety při MS v Česku 16. Snila jste si o tom, jaké by bylo se na tuhle mega akci jednou dostat?
Asi každý, kdo na téhle úrovni hraje, tyhle sny má. Teď při přípravném turnaji ve Varech jsem holkám říkala, že ještě před třemi lety jsme tu na ně koukala z hlediště a fandila jim, a že je docela hezký být teď přímo u toho. Jsem hrozně ráda, že tu můžu být.  

Bude ME ve Francii, které končí 30. června, vaší jedinou letní repre akcí? Nebo existuje šance, že byste pomohla družstvu U20 k postupu do divize A na B-divizním ME, které startuje už 4. července?  
S dvacítkama jsem zatím měla asi tři tréninky a předběžně jsme domluvení, že bych turnaj měla normálně absolvovat.  

Po Francii si tedy jen vyměníte oblečení a hurá do Bulharska.
Ano, jsou tam asi jen dva dny. Nebo jeden...


-trh-