Přece jen Lakers! Drama sedmého souboje lépe zvládli obhájci titulu

Velkou finálovou sérii dvou největších rivalů a nejlepších týmů historie NBA ukončil dramatický sedmý souboj. Lakers udolali Boston v zápase, který stejně jako celá série možná běžnému fanouškovi basketbalu nenabídl tolik krásy, ale rozhodně stál za to. A radují se z 16.titulu své historie. Už jen jediný je dělí od jejich věčné "nemesis" - od Bostonské pýchy...

Až do letošní sezóny se oba kluby utkaly ve finále jedenáctkrát - a bilance byla dosud 9/2 pro Boston. Většina těchto soubojů spadá dávno do historie, ale rok 2008 tuto historii připomněl. Houževnatý tým obranářů z Bostonu znovu přehrál talentovanější, ale ne tak odolné Lakers. Zápas číslo 7 letošního finále ale historický trend přece jen změnil a Lakers do jisté míry porazili svého rivala jeho vlastními zbraněmi. Odhodláním, obranou, houževnatostí...

Pau Gasol se musel rvát pod košem jako lev. Kobe Bryant musel najít způsob jako pomoct svému týmu, i když nebyl schopen předvést svou typickou ofenzívní explozi. A Ron Artest musel donutit Celtics, aby zaplatili za to, že ho nechávají volného na střelbu...Ve chvíli, kdy už to s Lakers v sedmém utkání vypadalo opravdu zle a prohrávali ve třetí čtvrtině o 13 bodů, vydolovali v sobě tolik sil, aby poněkud "nelakerovským" způsobem utkání otočili. Vydřené vítězství 83:79 přineslo jedno z nejnižších skóre ve finálovém zápase od zavedení limitu na útok - za "rekordem" v součtu bodů zůstalo o pouhých 17.

Lakers (s výjimkou Artesta) letos nemuseli dokazovat, že jsou schopni získat titul. Museli dokázat, že jsou ho schopni získat právě proti Bostonu. Teď už nikdo nemůže říct, že tento tým nedokáže Boston v plné síle porazit. Nikdo nemůže říct, že se Pau Gasol osype, jen  když někde uvidí zelený dres. A už vůbec nikdo nemůže pochybovat o čemkoli, co se týká kouče Phila Jacksona, který už čtyřikrát dokázal se svými týmy obhájit titul. 

"Dávali jsme jim pořádně do těla," řekl Jackson na adresu svých hráčů téměř omluvně. "Přiměli jsme je, aby během roku procházeli všemi možnými těžkými situacemi." Říká se těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Když mluvíte o sérii proti Bostonu, tak platí spíš něco jako: Těžko na cvičišti, no a na bojiště pak aspoň trochu víte, co vás čeká...

Atmosféra finále byla taková, jako by Lakers museli dokázat pravost svého titulu z loňského roku. Jako by najednou jejich titul proti Orlandu tolik neznamenal - vždyť nedokázali porazit Celtics, kteří se vloni nedostali do finále jen kvůli zranění Kevina Garnetta...Když Lakers prohráli zápasy 4 a 5 a nedokázali se v nich dostat ani na 90 bodů (a navíc koleno Andrewa Bynuma vypadalo čím dál hůř), zdálo se, že vše nasvědčuje dalšímu triumfu Bostonu. Série až příliš začala připomínat rok 2008.

Lakers se ale vrátili domů a vyhráli dva zápasy. Gasol snad konečně definitivně vymazal nálepku měkkého hráče, když v Zápase 7 zaznamenal 19 bodů a 18 doskoků, z toho 9 bodů a 6 doskoků v poslední čtvrtině, kdy Lakers otáčeli zápas. Ano, nemusel hrát proti zraněnému Kendricku Perkinsovi, ale i proti němu zaznamenal v úvodním utkání série 23 bodů a 14 doskoků. "Vyzráli jsme jako tým, jako individuality, a je to samozřejmě vidět. Získat dva tituly za sebou je pořádně těžké," prohlásil Gasol. 

Phil Jackson na tiskovce řekl. "Nebylo to moc pěkné, ale zvládli jsme to. Díky naší houževnatosti." Bez ní by Lakers Celtics nemohli porazit. Hosté i bez zraněného Perkinse povolili Lakers jen úspěšnost střelby 33% z pole a domácí si museli doskočit 23 (!) míčů v útoku, aby zaznamenali alespoň 83 bodů. .

Když se člověk podívá na technický zápis utkání, musí ho napadnout, že to byl jeden z "nejošklivějších" zápasů finálové historie. Ale čísla nemůžou popsat, jak velké napětí bylo v hale Staples Center, kolik reputací bylo v sázce nebo jak obrovskou touhu měli oba rivalové napsat další vítěznou kapitolu právě proti tomuto soupeři.  Bryant nazval zápas epickým a opravdu "velkou výzvou" a dodal, že tento titul mu přinesl největší uspokojení ze všech, které dosud získal. 

Lamar Odom ocenil Celtics, že udělali finále a cestu k titulu tak nesnadnou. "Bylo to neuvěřitelně těžké. Mám vůči Celtics ohromný respekt. Přiměli nás tvrdě pracovat." Když zbývalo do konce jen 25 sekund, Bryant minul trojku, ale Gasol doskočil a vrátil mu míč zpět. Bryant najel pod koš a vyfauloval Rasheeda Wallace. Gasol k němu chtěl přistoupit, plácnout si s ním "high-five", ale Bryant byl tak vyčerpaný, že se jen opřel o kolena a sotva popadal dech. Když ho popadl, proměnil obě šestky a zvýšil náskok Lakers znovu na 5 bodů.

Bryant řekl, že měl v tomhle zápase "prázdnou nádrž" a že čím se víc snažil, tím víc mu zápas vyklouzával z rukou...Přiznal, že chtěl tak moc ovlivnit utkání, že se snažil až příliš. Jak napsal reportér ESPN, jeho střelba začínala nebezpečně připomínat tragických 2/18 Johna Starkse v 7.zápase finále 1994, v němž New York nakonec prohrál s Houstonem.

Dívat se, jak Bryant míjí 11 ze 14 střel v první půli, prý ponouklo jistého M.Jordana k poznámce na Twitteru. Byl to Marcus, Michaelův syn, který napsal: "NIKDO...a myslím doopravdy NIKDO by NIKDY neměl srovnávat Kobeho Bryanta s mým tátou a říkat, že se mu blíží..." Bryant se dokázal vzpamatovat aspoň natolik, že v poslední čtvrtině trefil jednu střelu z jumpu a 8 šestek. Nebyl to jordanovský výkon, ale Bryant znovu dokázal,  že není jen střelcem a pomohl týmu 15 doskočenými míči.

Už se trochu pozapomnělo, že v posledním utkání Jordana o titul (proti Utahu) minul legendární Mike 20 střel - ale pak v koncovce trefil jednu, která to všechno vynahradila. Samozřejmě že ani pátý titul v očích fanoušků nepostrčí Kobeho po bok Jordana, ale číselně už je pouze o jeden titul za ním a navíc se vyrovnal Magicu Johnsonovi. A navíc předstihl svého bývalého spoluhráče a velkého rivala...

"Abych byl upřímný, dost pro mě znamená, že mám o jeden titul víc než Shaq," prohlásil Kobe Bryant. "A vyrovnat Magica znamená, že s ním můžu jít na večeři..."Bryant byl po právu vyhlášen MVP série, ale většina lidí (včetně kouče Jacksona) se shodla, že nejužitečnějším hráčem rozhodujícího sedmého utkání byl Ron Artest. Dal nejvíce košů ze hry (7) a proměnil čtyři z pěti trestných hodů, i když se právě se šestkami se po celé play-off trápil. Celkem nastřílel 20 bodů. V obraně získal 5 míčů a Paula Pierce udržel na střelbě 5/15 z pole.

Artest byl jediným hráčem Lakers, který dosud neměl titul, a vidět ho (a slyšet) slavit přímo na palubovce bylo zážitkem samo o sobě. Artest posílal vzdušné polibky fanouškům, kteří na něj ještě před pár dny ječeli, ať proboha nestřílí, v rozhovoru na hřišti děkoval své psychiatričce a sliboval, že o vítězství Lakers napíše píseň pro své nové album. A na pódiu pak stál s komisařem ligy, který mu v roce 2004 dal discplinární trest na celou sezónu, když se v dresu Indiany porval s fanoušky při nechvalně známém incidentu na palubovce Detroit Pistons.

LA Lakers - Boston 83:79 (4:3)
(14:23, 20:17, 19:17, 30:22)
Střelci:
Lakers - Bryant 23 bodů a 15 doskoků, Artest 20, Gasol 19 bodů a 18 doskoků, Fisher 10, Odom 7, Bynum a Vujačič 2
Celtics - Pierce 18 bodů a 10 doskoků, Garnett 17, Rondo 14 bodů a 10 asistencí, R.Allen 13, Wallace 11, Davis 6