10.11.2011 - Redakce
počet přečtení: 1522
vytvořeno 10.11.2011, upraveno 10.11.2011
Vyhrát mezinárodní zápas, ke kterému se nabližujete i rychlostí 40 kilometrů v hodině a kličkujete mezi dírami v neasfaltu, nouzovým "buzzer beatrem" z trojky, to už vás musí nadchnout. Prostějovským Orlům se to na startu jejich druhé mise v Eurochallenge Cupu podařilo. Ve čtvrtmilionovém městě Ivano-Frankivsk, pojmenovaném po místním básníkovi, který zde ani moc nepobýval, zvítězili nad domácím BC Goverla 77-75 zázračnou střelou. Tedy zázračnou. Záleží, jakou optikou nahlížíte šanci na skórování v řádu 15 procent - zda je to pro vás už náhoda, nebo stále jakžtakž slušné procento pravděpodobnosti. Více už kouč Orlů Zbyněk Choleva, hovořící nedlouho po 12hodinové cestě zpět na hanáckou základnu.
Vyhrát mezinárodní zápas, ke kterému se nabližujete i rychlostí 40 kilometrů v hodině a kličkujete mezi dírami v neasfaltu, nouzovým "buzzer beatrem" z trojky, to už vás musí nadchnout. Prostějovským Orlům se to na startu jejich druhé mise v Eurochallenge Cupu podařilo. Ve čtvrtmilionovém městě Ivano-Frankivsk (na horním snímku), pojmenovaném po místním básníkovi, který zde ani moc nepobýval, zvítězili nad domácím BC Goverla 77-75 zázračnou střelou. Tedy zázračnou. Záleží, jakou optikou nahlížíte šanci na skórování v řádu 15 procent - zda je to pro vás už náhoda, nebo stále jakžtakž slušné procento pravděpodobnosti. Více už kouč Orlů Zbyněk Choleva, hovořící nedlouho po 12hodinové cestě zpět na hanáckou základnu.
Trenére, kolik akcí jako byla ta vítězná v podání Smithe, máte pro podobné situace s 3,6 vteřiny na časomíře a výhozem pod vlastním košem připravených?
Taková akce, myslím, nejde připravit. Není čas tam nějak řadit hráče a stejně v té situaci je pokaždé na hřišti někdo jiný a má proti sobě jiného obránce. Jde o to vzít balon a zároveň je to záležitost velkého štěstí i toho, že danému hráči nezbývá nic než vystřelit na koš. V našem případě to byl Jamar Smith, který přešel driblingem půlku, a byť bráněn dvěma hráči, vystřelil z výskoku na koš zpoza trojkové čáry a ono to tam se sirénou spadlo.
Byl daleko od trojky?
Ne, možná půl metru, metr maximálně. Nebyl to takový zázrak, jako když nám teď dal Sokolovský koš přes celé hřiště. Tohle bylo sice s obránci, ale z pozice, z které se normálně trojky dávají. Nebylo to zase tak obrovské štěstí.
Jaké procento je, že taková akce vyjde?
Jasně, že to je štěstí. Jestli normálně mají ti dobří hráči trojky čtyřicet procent a ne vždy s obranou u sebe, tak tady to bylo, v maximálně vypjaté chvíli na konci, takže ta šance byla nějakých 20 procent, možná 15.
Udělala obrana něco špatně?
Kdyby nás faulovali, házeli jsme za stavu minus 1 dva trestné hody, což by pro ně sice bylo lepší než dostat trojku, ale my bychom šli do vedení o bod (v případě proměnění obou šestek), což by pro ně taky nebylo ideální. Možná neměli nechat vyhodit zrovna na Jamara, který toho je schopen. Akce ale proběhla hodně rychle, navíc když si ten hráč naběhne, může jít (při odpískání obranného zákroku mimo balon) o nesportovní faul a takový náběh pro míč tak není jednoduché zastavit. Roli tam hrála i domácí radost, když se Goverla po proměnění šestek dostala do vedení. Po situaci, kdy my jsme naopak obě šestky nedali a darovali jim tím šanci. Jejich koncentrace tak za přechodu do vedení nebyla největší. To, že se Jamar dostal k míči a provedl tohle všechno, tedy chyba obrany byla. Možná...
Pojďme si probrat vaši cestu na Ukrajinu. Kolik jste najeli a jak dlouho to autobusem trvalo?
Je to asi 800 kilometrů. Třeba zpátky jsme vyjížděli po večeři asi v deset a v deset ráno jsme byli v Prostějově, což byl docela záběr. Všeobecně jsme to čekali horší, ale Ukrajina byla příjemná, krajina velmi hezká (ilustrační snímek dole) a na místě se o nás starali velice pečlivě. Jediný horší moment byl přejezd hranic, kde se cesta zdržela. Všechny kromě nás tam šacovali a se šroubováky v ruce celníci projíždějí auta jako kdysi u nás.
Nebyl žádán nějaký úplatek?
No, posílali nás od jednoho razítka k druhému, ale pustili nás normálně. Možná hrálo nějakou roli, že šlo o výpravu sportovců. Nic jako poplatek navíc neproběhlo.
Po jakých silnicích jste jeli? Autobus přežil?
Byly tam úseky, které se ještě daly považovat za silnici. Jiné zase byly jakoby silnice, tedy s nějakým asfaltovým povrchem, který ale pamatoval dávné časy, takže jsme jeli čtyřicítkou nebo padesátkou, a to možná ještě nadsazuju. Cesta byla samá díra, což hlavně pro řidiče a majitele autobusu nebylo to nejlepší. Jinak to ale proběhlo v pohodě.
Dopravě na Ukrajině tedy dáváte příští rok při fotbalovém Euru solidní šanci?
(směje se) Když budou lítat, tak jo. Oni jistě budou mít zmáklé, kudy se bude přesouvat mezi jednotlivými městy a nějaké silnice tam postaví. My jsme teď byli asi trochu hlouběji uvnitř země. Ale čeká je asi ještě dost práce. Jinak ovšem po stránce hotelů, restaurací, sortimentu v obchodech bylo všechno standardní.
Petr Hamták
Foto: BK Prostějov a archiv
Copyright © 2015 - 2025 Basketmag. Created by: LERIS.cz