Željko Obradovič nemá zapotřebí nikomu mazat med kolem pusy. A proto prohlásil, že při vítězství nad Olimpijí Lublaň měl jeho tým štěstí. Fanoušci Panathinaikosu Atény to pravděpodobně neslyší rádi, ale nezbyde jim nic, než to spolknout. Jejich tým vede skupinu D Euroligy a nebezpečného protivníka porazil. I když teprve v prodloužení.
Željko Obradovič nemá zapotřebí nikomu mazat med kolem pusy. A proto prohlásil, že při vítězství nad Olimpijí Lublaň měl jeho tým štěstí. Fanoušci Panathinaikosu Atény to pravděpodobně neslyší rádi, ale nezbyde jim nic, než to spolknout. Jejich tým vede skupinu D Euroligy a nebezpečného protivníka porazil. I když teprve v prodloužení.
V O.A.K. Areně se nastavovalo podobně jako na začátku sezony v lublaňské hale Stožice, kde řecký celek podlehl. "Oba vzájemné zápasy byly podobné. Nám scházela energie v útoku, ale tentokrát nám soupeř daroval prostor. Měli jsme osmnáct úspěšných doskoků pod jeho košem. Před zápasem jsme hráče nabádali, aby drželi míč déle než oni, a to se vyplnilo," zhodnotil kouč vítězů.
Obradovič má v Aténách takřka neotřesitelné postavení. Jinak by se těžko mohl opřít do fanoušků. "Děkuji jim za to, že nám pomohli zvítězit, ale bohužel musím konstatovat, že atmosféra nebyla tak nabitá, jak to zažíváme při zápasech venku," překvapil Srb.
Má se za to, že v Řecku basketbal elektrizuje vzduch. Hráči, kteří znají svého představeného blíž, ovšem nebyli překvapeni, protože jim bývalý úspěšný jugoslávský reprezentant a stříbrný medailista z olympiády v Atlantě 1996 neustále opakuje, že mají makat na "120 procent".
Totéž by zkušený trenér rád žádal také od publika: "Jen společně můžeme něco velkého dokázat. Rád bych, aby v příštím zápase vyjádřili lidé víc vášně." Příště, to znamená 22. prosince proti Milánu. Ten den Panathinaikos účinkování v základní skupině ukončí. Mezitím sehraje utkání na Efesu a rozhodně bude aspirovat na první místo v tabulce.
Proti Lublani to chvílemi nevypadalo dobře a v závěrečných chvílích hala neskutečně vřela. Ovšem Obradovič zůstal neoblomný: "V předchozích 39 minutách to tak nebylo. Můžeme porazit kterýkoli evropský tým. Jenže kdybychom hráli tak jako v prvním poločase, bez šťávy, nikdy bychom to nedokázali. A podporu prostě potřebujeme hned od začátku."
Skoro se zdá, že jeden z nejúspěšnějších koučů Evropy se chytil do vlastní pasti. V letech 2007 a 2009 získal pro "Zelené" trojkorunu (výhra v domácí lize i poháru a euroligová trofej), kdežto loni už to byl jen řecký titul a celek se nedostal ani do Final Four kontinentální soutěže.
Jenže vysvětlujte publiku, že jsou tu také soupeři a přepršku trofejí nelze očekávat každým rokem stejnou... "Neustále jsem opakoval, že Olimpija je silný tým, takže by bylo pošetilé čekat proti ní snadnou výhru," snažil se vysvětlit kouč v "hellerovském" duchu, ale těžko předpokládat, že by publikum bylo tak sečtělé, aby vycítilo v jeho slovech jinotaj.
Pomoci by mohlo prosté srovnání. Zatímco lublaňské hráče přišlo proti věhlasnému protivníkovi před měsícem podpořit 13 tisíc diváků, v odvetě na řecké půdě jich byly v ochozech jen čtyři tisícovky. Mají snad Řekové v tíživé ekonomické situaci jiné starosti?
Václav Peřina