Nymburský stachanovec o 30 faulech na Oostende, Houškově děčínské škole popu a vzkazu Welschovi

Je lakmusovým papírkem závažnosti zápasů jeho týmů. Když točí do 30 minut, může to být docela pohodový duel. Jakmile jde ale nad 30, je jasné, že už hoří palubovka. A právě to byl případ čtvrtfinále euroligové kvalifikace v Desiu, kde jeho Nymburk skolil belgické šampiony z Oostende. A Petr Iron Man Benda se přiblížil kótě 34 minut, což bylo o osm víc než nečekaný druhý muž minutopelotonu, 8bodový Vojtěch Hruban. Lídr sestavy stihl 14 bodů, 6 doskoků i 6 získaných faulů. Svůj už téměř standardní stachanovský výkon.

Petře, zásadní věc v prvním poločase. Vy jste drželi vedení, i když soupeř proti vám házel 19 a proměnil 16 šestek a vy jste měli tři po třech faulech. Jak jste se s tím vyrovnávali?
Na uzdě jsme je udrželi díky tomu, že jsme pokryli jejich nejsilnější zbraň, a to je hra guardů do jejich obránců. Sice jsme si tam udělali i pár zbytečných faulů, ale soupeř to nepotrestal. Pořád jsme byli o pár bodů vepředu my. V druhé půlce jsme už zlepšili obranu jejich pick and rollu a i zásluhou trojek náš náskok postupně narůstal.

Takže ani obrovský počet 30 faulů a situace, kdy už ve třetí čtvrtce všichni rozehrávači měli po čtyřech, nebyl problém?
Oni měli velice silnou hru z dolního postavení, i hru křídel dovnitř, což jsme pokrývali i pomocí nějakých faulů, ale důležité bylo, že z toho nebyly lehké koše a museli často vyhazovat na trojku. Tam už jsme je pak drželi až do konce útoků.

Soupeř měl trojky bídné, vy naopak excelentní. Šlo čekat bilanci 26/12 v prvním ostrém utkání sezony?
Začátek sezony bývá specifický. Může to být špatné, ale i tak dobré jako tentokrát. Stejně dobré jsme měli i dvojky. Tak to bývá, někdy to vyjde, jindy ne. Naštěstí nám to sedlo.



O vašem úniku se rozhodlo na přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny. Co kromě bodů Abramse v úvodu poslední části bylo zásadní?
Soupeř hlavně nedokázal zakončit ze svých systémů a my jsme začali líp bránit v obraně ty pick and rolly. Oni se tím dostávali do těžkých střel přes hráče, co neproměňovali. Obranu jsme vážně pozvedli, plus Abrams s Pavlem Houškou dali nějaké trojky.

Pavel zažil skutečný křest ohněm, když po půlce byl bez bodu a s třemi ztrátami, ale pak dal tři trojky ze tří střel a k tomu přidal i celkových 11 doskoků.
Nedal tam nějaký háček, tak si asi řekl, že bude lepší jít na trojku a zkusit to odtamtud. (směje se) A padalo mu to.

Má tedy trojky od kouče povolené?
Ano, má je povolené všechny...(směje se) Ne, vyplynulo to z toho, že v té době hrál spíš na čtyřce a hodně se motal kolem trojky a z těch situací pick and pop těžil.   

Pick and pop, tedy stará děčínská škola?
Asi jo. Pavel to má naučené. My jsme to tak měli hrát s našimi rozehrávači, a jelikož to obrana špatně řešila, byl Pavel ve většině případů na trojce volný a využíval toho.

Dá se říct, že tímto zápasem jste splnili jakýsi minimální cíl pro tento turnaj?
Asi tak. Chtěli jsme vyhrát co nejvíc zápasů a za čtvrtfinále jsme rádi. Teď nás čeká domácí Cantú, které má obrovskou sílu. Jak jsme se ale přesvědčili loni s Chimki, stát se může cokoliv. Jsem zvědavý na to, jak se Cantú po loňsku obměnilo.

Po tomhle zápase už repre kolegovi Jirkovi Welschovi taky můžete vysvětlit, jak se Oostende poráží...
(směje se) No jo, to mu určitě napíšu, jak se s nimi má hrát (Oostende v uplynulém ročníku belgické ligy skolilo Welschovo Charleroi v rozhodujícím zápase finále).