Nymburk manko mazal, ale nesmazal. Euroligu nezažije

ČEZ Basketball Nymburk - Spirou Charleroi     73:71
(17:17, 24:21, 16:17, 16:16)

Byl to divný zápas. Řečeno kulantně - liberecká aréna byla na fanoušky skoupá a oba týmy šetřily s kvalitou své hry. Nymburk nepřipomínal bojovnou mašinu let minulých, kdy nekompromisní obranou a agresivní hrou nahrazoval proti zvučnějším soupeřům zkušenosti a kvalitu, Charleroi také kdesi zanechalo své umění a přivezlo s sebou do Liberce pouze prázdný kufr zvaný potenciál - tedy potenciál, jenž je nenaplněn.

V nymburském dresu již vskočil do hry Tre Simmons, naopak jen v civilu zůstal zraněný Aleš Chán a do hry nezasáhl ani zdravý Pavel Slezák. Úvod duelu by se dal charakterizovat jako jedna velká ztráta míče. Nymburští působili zkroušeným dojmem a to se belgickému celku náramně hodilo. Protože ani hosté jistotou a efektivitou neoplývali, skončila úvodní čtvrtina smírně. Druhé hrací období přineslo mírný úbytek ztrát, vývoj skóre však zůstal nezměněn, tedy značně vyrovnaný. Díky lepšímu závěru první dvacetiminutovky byl v poločase ČEZ Basketball o tři bodíky vpředu. To ale bylo stále málo.

Nástup do druhé půle měl být okamžikem drtivého nymburského vpádu na palubovku. Parkety měly za domácími borci létat až ke stropu arény, míč měl v sevření "českých" paží připomínat splácnutý nafukovací balón. Namísto bouře ale přišlo bezvětří. Charleroi běhěm prvních minut otočilo skóre desetibodovou šňůrou na stav 41:48 a fanoušci zůstávali v hledišti už jen z čiré lásky ke klubu, anebo prostě proto, že "když už se sem trmáceli..." Nikoho by v tu chvíli nenapadlo, že smazání manka z úvodního zápasu bude téměř na spadnutí.

K návratu do zápasu zavelel Chester Simmons. Sám zaznamenal pár obtížných bodů a když se jeho výzvy k ofenzívě chytili i další borci v bílých dresech, v tu ránu bylo skóre zase zpět u "plichty". V posledním hracím období už domácí nemohli na nic čekat, jenže chvíli to vypadalo, jako by vskutku čekali. Spirou i nadále kontrolovalo skóre a meta vítězství o 12 bodů zdála se být nad aktuálními možnostmi Nymburka. Svěřenci Ronena Ginzburga však náhle lapili druhý dech. Najednou to začínala být hra toho úspěšného Nymburka z minulých let - vysunutá agresivní obrana a poměrně přesný útok dopomohly v polovině čtvrtého dějství hostitelům k nadějnému vedení 67:58. Spirou pochopilo, že se domácí dostávají do varu, a tak také přitlačilo na pilu a narůstající polabský náskok snížilo. 

Labutí píseň Nymburka však ještě nezazněla. Přesně dle návodu skandujících fanoušků "hoši bojovali" a "sbírali" (míče), čímž dokázali podruhé dosíci devítibodového náskoku, tentokrát v poměru 73:64. Do konce utkání zbývaly cca dvě minuty a i rigidní pesimisté začínali pomalu konvertovat k optimismu... Pak ale přišla chvíle rozhodnutí. Chvíle, v níž se prolnuly zkušenosti, sebevědomí a um Josepha Gomise a společnou silou vyústily ve francouzovu obtížnou, leč úspěšnou trojku. 

Kdyby Gomis minul, mohl Nymburk z následného útoku minimálně dorovnat belgický náskok z prvního zápasu a navíc získat do posledních chvil odvety obrovskou psychickou převahu. Gomis ale trefil přesně a na nymburskou žádost o postup do druhého kola kvalifikace v podstatě sám rázně obtisknul razítko "zamítnuto".

Sportovně přiznejme, že v dvojzápase bylo Spirou Charleroi lepším týmem a postoupilo zaslouženě. Jedním dechem je ale třeba dodat, že v Liberci byli hosté skutečně k poražení dvouciferným rozdílem. Nymburk ovšem nedokázal rapidně zlepšit výkon z Belgie a zatímco některé slabiny se mu povedlo odstranit, objevila se jiná choulostivá místa. Budiž pochválen slušný doskok (celkem 32, o 3 míče více nežli soupeř), dobrá střelba za dva body (57% oproti 38% v Belgii) i tradičně kvalitní trestné hody. Naopak kyselý pohled zaslouží znovu mizerné trojky (v Belgii 21%, dnes 26%) a především rapidní nárust ztracených míčů (minule 9, tentokrát 20!).

Z nymburských individualit zaslouží ocenění Tre Simmons, který v úvodních minutách na hřišti zjevně postrádal jistotu (celkem 6 ztrát), aby se však následně stal hlavním tahounem domácích se 17 body, 6 doskoky, 4 asistencemi a 7 získanými fauly (validita 25). Dobrý zápas odehráli i Mike Lenzly (15 bodů, pouze 1 ztráta za více než 35 minut) a Pavel Pumprla (8 bodů, 7 doskoků, 3 bloky, 2 zisky; užitečnost 15). Zklamáním byl Weyinmi Efejuku, jenž zahájil zápas tak bídně, že po prvním vystřídání prakticky již nenastoupil (střelba 0/2, 2 zisky, 2 ztráty za necelých 6 minut).

Spirou nemělo jednoho zřetelného lídra, klíčové role byly rozprostřeny na Gomise (16 bodů), Hilla (14 bodů), Hamiltona (11 bodů, 6 doskoků) a Malleta (13 bodů, 5 zisků). Nymburk opanoval celkovou validitu 81:62, jenže nakonec mohl být vůbec rád za dílčí (a nepostupovou) výhru. Kdyby trenér Ginzburg využil rychlosti a entuziasmu Slezáka, nebo zlaté střelecké ruky Sokolovského v závěrených minutách, třeba by... ale, co my víme! Zkrátka oceňme snahu Nymburka a pogratulujme Spirou k postupu. Jen je třeba belgický tým varovat, že příští soupeř z Kazaně by dnešní výkon nejspíše potrestal pořádným výpraskem.

Nejlepší střelci: Simmons 17, Lenzly 15, Pumprla a Benda 8 - Gomis 16, Hill 14, Mallet 13
Trestné hody: 16/18 - 18/21
Trojky: 19/5 - 18/7
Doskoky: 32 - 29
Fauly: 20 - 23
Zisky / ztráty: 12/20 - 11/19

Slova trenérů po zápase:
Ronen Ginzburg: "Oba týmy dnes hrály průměrný zápas a oba se potýkaly s velkým počtem ztrát. I přesto jsme se dokázali v závěru dostat do nadějné pozice, ale Spirou uplatnilo více zkušeností. V obou zápasech se nám nepodařil vstup do druhého poločasu, přestože jsme věděli, že Charleroi umí úvody třetích čtvrtiny výborně."

Giovanni Bozzi: "Jsem spokojen s tím, že jsme postoupili dál, ale nemyslím si, že jsme dnes hráli dobrý zápas. Dělali jsme příliš ztrát, volili jsme špatné střelecké pozice a dovolili jsme Nymburku mnoho jednoduchých košů. Na začátku druhé půle hovořilo všechno pro nás, my jsme ale bezdůvodně začali panikařit, navíc naši klíčoví hráči Mallet a Hill měli problémy s fauly. Přestali jsme hrát naši hru a já nakonec mohu být rád za to, že jsme to i tak dotáhli do postupového konce."







Matěj Sýkora