Nová Sova Bartoň o lize, prodeji basketbalu, absenci fanoušků, tragédii v LA a velkém srovnání MJ s KB24
25.01.2013 - Redakce
počet přečtení: 3165
vytvořeno 25.01.2013, upraveno 25.01.2013
BLOG LUBOŠE BARTONĚ PLUS VIDEA Vítám vás v roce 2013, začínajícím ve znamení Sovy. Před Vánocemi jsem přijal nabídku od USK Praha a přestěhovali jsme se s rodinou do našeho hlavního města. Od skončení minulé sezony v dresu Joventutu Badalona jsem čekal přes šest měsíců na nabídku, která by se mi zamlouvala. Když už se chýlil kalendářní rok ke konci a Vánoce klepaly na dveře, nemohl jsem dál sedět doma a pouze trénovat s barcelonským béčkem. Potřeboval jsem hrát a právě to mi nabídli Sovy z USK. Už mám za sebou pár zápasů a myslím, že to oběma stranám prospívá. Jak dlouho v klubu setrvám, bude záležet na případných nabídkách ze zahraničí. Nejdůležitější však je, že momentálně hraju, jsem v herním rytmu a to čekání není tak nepříjemné.
2013: ROK VE ZNAMENÍ SOVY
Vítám vás v roce 2013! Ano, jak již napovídá název blogu, tento rok začíná ve znamení Sovy. Před Vánocemi jsem přijal nabídku od USK Praha a přestěhovali jsme se s rodinou do našeho hlavního města. Od skončení minulé sezony v dresu Joventutu Badalona jsem čekal přes šest měsíců na nabídku, která by se mi zamlouvala. Když už se chýlil kalendářní rok ke konci a Vánoce klepaly na dveře, nemohl jsem dál sedět doma a pouze trénovat s barcelonským béčkem. Potřeboval jsem hrát a právě to mi nabídli Sovy z USK. Už mám za sebou pár zápasů a myslím, že to oběma stranám prospívá. Jak dlouho v klubu setrvám, bude záležet na případných nabídkách ze zahraničí. Nejdůležitější však je, že momentálně hraju, jsem v herním rytmu a to čekání není tak nepříjemné.
Když už píšu o svém novém působišti, rád bych se dotkl i některých témat, co s tím souvisejí. Zápas NBL jsem v Česku naposledy odehrál někdy v květnu 1998 v dresu Děčína a dost dobře si pamatuju atmosféru kolem soutěže, úroveň ligy, hráčů a třeba i rozhodčích. Po návratu musím říct, že se toho moc nezměnilo. Kvalita hry určitě šla trochu nahoru, ale v dalších směrech vidím jistou stagnaci.
Největší zklamání určitě vidím v návštěvnosti, nebo lépe řečeno v "nenávštěvnosti". Popularita basketbalu u nás musí být hodně špatná, když jediný prvoligový tým v Praze (USK Praha) nezaplní svoje hlediště pro tisíc diváků.
Nemám informace o ostatních klubech, ale určitě nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že se u nás na basket nechodí, nebo jenom na pár místech. Vím třeba, že v Děčíně chodí pravidelně hodně lidí, většinou je vyprodáno a s bouřlivou atmosférou.
Tohle by mělo být pravidlem, ne výjimkou. V Ústí nad Labem jsme hráli před téměř prázdnou tribunou, možná poprvé od dorostu jsem byl svědkem něčeho podobného. Nepamatuju se, že bych si někdy během hry všiml, že si někdo v hledišti rozdělává pytlík křupek nebo brambůrek.
Český basketbalový fanoušek pořád naříká, na jak špatné úrovni ten náš mužský basket je. My si to ale děláme víceméně sami. Ono je to totiž všechno propojené. Je to stejný řetězec jako třeba v ekonomice.
Produkt (basket) má určitou kvalitu a nabízí se divákům (spotřebitelům). Sponzor (prodávající) hledá spotřebitele pro svůj produkt. Když prodávající nemůže svůj produkt prodat, tak nejsou peníze a jeho produkt nejenom že nezvýší svou kvalitu, ale může klidně i zaniknout.
Dejme tomu, že basket přiláká více fanoušků, zvýší se počet sponzorů, zlepší se úroveň klubů a také úroveň ligy. To přiláká ještě víc diváků a takhle se to může násobit. Samozřejmě, stejně jako v ekonomice, i tady existuje určitý strop. Neříkejte mi však, že jsme momentálně s prodejem basketu na hranici možností.
SMĚSICE Z NBA
V další části, věnované NBA, bych se rád zmínil o šesti týmech, které se nacházejí na opačných pólech po stránce formy.
PLUSOVÁ FORMA
Klay Thompson hraje na pozici 2 a byl minulou sezonu hlavním důvodem, proč se Warriors rozhodli vytrejdovat Montu Ellise do Milwaukee. Paradoxně, Andrew Bogut, který přišel právě od Bucks, kromě pár zápasů ještě ve zlatomodrém dresu pořádně ani nezačal.
Carl Landry, Jarrett Jack nebo rookie Harrison Barnes nejsou známí, ale teď už o nich všichni vědí. Uvidíme, kam až to letos Válečníci dotáhnou. Ja osobně jim hodně fandím.
Atlanta Hawks
Tým, který měl být v přestavbě, si ještě nedávno vedl líp než Chicago a Brooklyn a stále je lepší než Boston nebo Philadelphia, tedy papírově silnější týmy. Má dost nevyzpytatelné výsledku, je schopen porazit kohokoli a taky s kýmkoli prohrát. Určitě přijde čas, kdy to Hawks moc nepůjde, a z momentální 6. příčky na Východě půjdou o něco dolů.
Los Angeles Clippers
V současnosti tým z úplné špičky NBA. Jeho vůdcem je Chris Paul a jeho týmový duch je "nakažlivý". Clippers mají velmi silnou lavičku, dostatek veteránů, ale taky mladých nadějných hráčů. Jde o pravděpodobně nejatletičtější tým v lize. Jeho hra však není pouze o alley-oopech.
Všichni mají společný cíl - vítězit, a Chris Paul je vede svým příkladem. Nepamatuju se, že bych viděl zápas, kdy Clippers vyhrají o 20 bodů a Paul vystřelí víc než 10krát. Za to má vždy přes 10 asistencí. Naopak víc bodů dává v těsných zápasech a koncovkách. Nechává vyniknout spoluhráče a tím pádem soudržnost Clippers sílí.
Sólista Jamal Crawfordzažívá jednu z nejlepších sezon, "tvrďák" Matt Barnes hraje v All-Star formě, z Carona Butlera se stal elitní trojkař. Eric Bledsoe jde na hřiště s tak ohromnou energií, že za sebou nechává lítat jiskry. A to ani nemluvím o "hupanech" Blakeu Griffinovi a DeAndrem Jordanovi.
Mnozí mluví o trenérovi Vinnym Del Negrovi, že je to nejslabší článek Clippers a možná oprávněně. Klíč od týmu má však v ruce Chris Paul a Del Negro je zatím kandidátem na cenu pro Kouče roku.
MINUSOVÁ FORMA
Los Angeles Lakers
Na Lakers jsem byl zvědavý už před sezonou, kdy podepsali velká jména. Basketbal se však nehraje na papíře a trápení Lakers mě příliš nepřekvapuje. Důvodů pro jejich katastrofální sezonu je mnoho, největší podíl však patří vedení klubu - viceprezident Jim Buss, syn majitele Jerryho, by měl odejít. Neví totiž, co dělá.
Jestliže Mike Brown nebyl ideálním koučem pro tyhle Lakers, tak D´Antoni jím není zcela určitě.
Kobe Bryant hraje příliš mnoho minut, šetří se v obraně (psáno v době, kdy ještě nedostával úkoly střežit nejlepší hráče soupeře - pozn.), aby mohl střílet v útoku a k tomu sóluje.
Dwight Howard nebere nic vážně, nebo tak aspoň vypadá. Jeho obrana se mi nezdá jako nejlepší v lize.
Steve Nash - měl problém se zraněním a má problém s obranou. 99 procent rozehrávačů v NBA jsou teď rychlejší než on.
Lavička - je dalším faktorem, proč tým zatím dopadá tak bídně.
MWP - jediný hráč, který hraje svůj standard. Ovšem svému předsezonnímu výroku, že Lakers překonají rekord Bulls 72-10, se teď musí smát i on sám.
Obrana - nikdy jsem neviděl tak špatnou obranu u tak kvalitního týmu. Jen si všimněte, kolik bodů dávají Lakers rozehrávači soupeřů.
Pau Gasol - se stal obětí systému. Letos jen čekám, až ho Jim Buss vytrejduje za nějakou "perlu" jako třeba Bargnaniho z Toronta.
Lakers vypadají, že se nedostanou ani do play-off, což by se určitě zapsalo do historie všech největších propadáků.
Boston Celtics
Celtics nepůsobí moc svěže. Jejich nejlepší hráč, Rondo, nemůže dát koš z dálky a tím jsou Celtics limitovaní. Garnett a Pierce se už blíží do basketbalového důchodu, i když pořád mají hvězdné záblesky. Boston potřebuje rychle zapojit do týmu novou krev, Jeffa Greena, Basse a hlavně Bradleyho. Zatím to však vypadá na trápení a rychlou smrt v prvním kole play-off.
Washington Wizards
Aktuálně 9-31 a ještě nedávno dokonce 5-28, to je a byla hodně špatná bilance i pro slabý tým, jakým nyní je ten z hlavního města Států. Mám pocit, že vedení klubu nemá vůbec žádnou představu, jakým směrem se má ubírat. Samozřejmě dlouho chyběl zraněný John Wall, ale nemyslím si, že by právě on měl být spasitelem. Týmu chybí struktura, veterán s velkou rolí. Když vidím, kolik toho odstřílejí Jordan Crawford a nováček Beal, tak se mi z toho točí hlava. Chudák Honza Veselý, který s nimi musí hrát. Wittman už měl jít dávno od válu...
BLACK MAMBA VS. AIR JORDAN
Jednou z největších debat posledních let je porovnávání Kobeho Bryanta a Michaela Jordana. Lidé mají velkou mánii porovnávat hráče, a to dokonce i z různých dob. Ve fotbalu se porovnává Messi s Pelem, v hokeji Lemieux a Gretzky, v basketu MJ a KB. Fanoušci rádi vyhledávají fakta a důvody, proč je ten jejich vyvolený lepší než ten druhý.
Když se podíváme na porovnání Kobeho s Jordanem, tak ty rozdíly opravdu nejsou moc velké. Oba hrají víceméně stejnou pozici, vyhráli téměř stejný počet titulů a statisticky se liší minimálně.
Schválně jsem porovnal všechny jejich statistiky, zápasy v základní části i v play-off. Michael Jordan byl efektivnější než Kobe. Teď mluvím pouze statisticky. Jordan si dlouhá léta udržoval úspěšnost střelby z pole nad 50 procent, těžil hlavně z nezastavitelných nájezdů a střelby kolem koše. Nikdy nebyl žádný velký trojkař a sám věděl, že efektivnější pro něj bude střelba ze střední vzdálenosti nebo z odskoku. A míň pokusů za tři prostě znamená lepší celkové procento z pole.
Kobe má za kariéru úspěšnost něco přes 45 procent z pole, což je průměrné číslo. Za tři body vystřelil téměř třikrát víc pokusů než MJ. To se samozřejmě projevilo v celkové úspěšnosti, když Kobe má v kariéře trojkové procento 33.
MJ vede i v ostatních statistikách, ale ne o moc. Má lepší doskoky i asistence, větší rozdíly jsou v získaných míčích a blocích. Taky musíme vzít v potaz, že u Jordana se hodně liší statistiky z jeho prvních pěti sezon v NBA a z jeho posledních pěti. Jordan v roce 1988 měl průměry 32 bodů, 8 doskoků a 8 asistencí na zápas! To byla úžasná čísla.
Celkově bych statisticky viděl líp Jordana, i když ty rozdíly jsou opravdu minimální. Existují však další faktory, které můžou líp zhodnotit platnost hráče. Bohužel to jsou věci, které nemají matematické nebo číselné vyjádření, a tím pádem jsou diskutabilní.
Když třeba řeknu, že Michael Jordan měl mnohem větší respekt u rozhodčích než Kobe, tak to nejde změřit, ani porovnat. Jde jen o můj osobní dojem. Ten dojem však nezískám jen tak náhodou. V životě jsem viděl spousty zápasů obou hráčů a Jordan je jasně lepším hráčem. Téměř vždy měl hru pod kontrolou a budil velký respekt u všech. Totéž nemůžu říct o KB24.
Asi největší rozdíl mezi oběma hráči je ale to, že Jordan dělal své spoluhráče lepšími. Teď samozřejmě mluvím spíš o druhé části jeho kariéry, kdy po roce 1990 začal vyhrávat tituly.
Hodně lidí říká, že by Jordan nikdy nevyhrál tituly, kdyby nebylo Scottieho Pippena. To je docela dost možný. Na druhou stranu si troufám tvrdit, že by se Pippen jinde nikdy nestal hráčem, jakým se stal po boku Jordana. Totéž platí třeba o Horaci Grantovi, který v roce 1994 odešel z Chicaga a podepsal velkou smlouvu s Orlandem. Dobrý hráč, ale ne za 15 milionů dolarů.
Kobe na druhou stranu hned od začátku kariéry měl kolem sebe velmi dobré hráče. V roce 1998 byl zvolen do All-Star a s ním i jeho spoluhráči Shaq, Van Exel a Eddie Jones. Kobe nikdy nebyl nucen být takovým tahounem týmu, jakým byl MJ v počátcích své kariéry. Až postupem času Kobe chtěl víc a víc a bylo to samozřejmě na úkor týmu. V roce 2005 Kobe sázel soupeřům neuvěřitelných 35 bodů na zápas, ale při úspěšnosti z pole pouze 45 procent. Také stojí za zmínku, že se Lakers nedostali do play-off (ano, Kobe tehdy neměl kolem sebe moc dobré spoluhráče).
V jedné věci je však Kobe přesnou kopií Jordana, a tou je: houževnatost. Je jen málo hráčů, kteří dokážou hrát se zlomeným prstem, třeba i střílet levou rukou při zápase nebo hrát nemocní. Muselo to být něco opravdu vážného, aby Jordan nebo Kobe vynechali zápas. Když jsem procházel statistiky obou hráčů, tak mě nejvíc překvapila ta týkající se odehraných zápasů Michaela Jordana.
Během jeho druhého "three-peat" (trojtitulu), tedy v letech 1995-1998, Jordan nevynechal ani jeden zápas základní části a play-off. Byl dvakrát zvolen nejlepším hráčem (a měl být zvolen třikrát) a Bulls vyhráli tři tituly = i tři trofeje MVP Finále. A to bylo Jordanovi 32-35 let!!!
A k tomu přidejte počet MVP sezon, které měl 4 proti jediné Kobeho.
To je přece jen velký rozdíl, který se musí vzít v potaz.
A tím bych chtěl tentokrát skončit.
Jsem opravdu zvědavý, kam až to letos dotáhnou Lakers a jakým stylem. A stejně tak jsem zvědavý, kde já dokončím letošní sezonu.
Zdravím a ještě jednou - vše nej do roku 2013!!!
Luboš Bartoň
