Nová kometa na radaru 1. ligy mužů: Maturant Josef

Když si projedete aktuální špičky statistických žebříčků hráčů druhé nejvyšší soutěže, uvidíte spoustu známých jmen. Někteří NBL hráli, jiní tam ještě působí a do první ligy jen hostují. Novotný, Peterka, Pavlík, Tomanec, Jiráň, Norwa... Mezi ta známější jména se však dostává jedno trochu méně známé - Josef Příhonský.

Ročník narození 1993, věkem tedy ještě junior, jenž nastupuje v dresu libereckých Kondorů, se letos stal na perimetru oporou svého celku a týmu pomohl  k vyrovnané bilanci 6 výher a 6 porážek, což znamená sdílené osmé místo s tříbodovým odstupem na desátou příčku a pouze jednobodovou ztrátou na pozici šest.

V uplynulém víkendu byl nejlepším střelcem Liberce v důležitém souboji s Litoměřicemi s patnácti body, k nimž přidal také sedm doskoků a čtyři asistence. Nejen o tomto utkání jsme si povídali s jedním z hráčů širšího výběru reprezentace U18.

Josefe, v pátek jste v důležitém utkání dokázali porazit Litoměřice, čímž jste výrazněji oddělili devítku týmů bojující o play-off od adeptů play-outu. Jak těžké bylo porazit tým se čtyřmi pendly ze tří různých týmů NBL (Šotnar - USK, Slunéčko a Novák - Ústí, Sahan - Chomutov)?
Trenér nás upozorňoval, že to bude velmi důležité utkání pro další boje o play-off, a tak jsme do něj vkročili s jasným cílem vyhrát. To se projevilo hned v prvních minutách, kdy jsme si vytvořili několikabodový náskok. V poločase to bylo už o 20, ale po přestávce jsme si vlastními chybami zápas zkomplikovali a nakonec se dohrával vyrovnanou koncovkou. Právě v druhém poločase nás soupeř přehrával díky Šotnarovi a Slunéčkovi. I přes to trochu zbytečné drama jsme moc rádi, že jsme toto těžké utkání zvládli a odpoutali se v tabulce od Litoměřic.

Ve vašem týmu naopak působí jediný pendl - Jakub Němeček z Kolína. Jaká je spolupráce s hráčem, který s týmem absolvuje minimum tréninků?
Kuba do našeho týmu zapadl úplně perfektně a to nejen herně. I když to měl ještě ztížené tím, že k nám přišel během rozjeté sezony, tak se se svou rolí sžívá zatím velmi dobře. Ale i přesto jsou chvíle, kdy je vidět, že nám chybí více společných tréninků.



V letošní sezoně mají Kondoři vyrovnanou bilanci výher a proher z dosavadních dvanácti utkání. V minulém ročníku jste na konci měli pouze 3 vítězství. Jaké tým prodělal změny a co je příčinou tohoto posunu?
Po minulé sezoně opustil náš tým Matúš Kuchálik, který odešel do Ústí, a místo něho k nám přišel z téhož klubu Kuba Hojdar. Dál se k týmu připojil věkem ještě kadet Vladko Nemčok. Jinak náš tým zůstal beze změn. A výsledkový posun je podle mě způsoben tím, že pro většinu našeho týmu byla minulá sezona prvním rokem mezi muži. Letos jsme si už na tento styl basketbalu zvykli, a tak neděláme tolik zbytečných chyb. Pak nám nejspíš v posunu tabulkou pomohl i odchod dvou favoritů soutěže Ústí a Chomutova do NBL. I když jsme právě Ústí minulý rok dokázali porazit, myslím, že oba tyto kluby mají jednoznačně lepší týmy než Kladno nebo Mladá Boleslav, jež doplnily první ligu letos. U Kladna mi to dost připomíná naši situaci z minulé sezony, taky tam mají dost mladých kluků, tudíž jestli se v soutěži udrží, bude zajímavé sledovat, jestli je potká stejný posun jako nás.

Jaké jsou oficiální ambice vašeho celku a jaké jsou vaše osobní?
Nevím, jestli je to úplně oficiální, ale před sezonou jsme si řekli, že by bylo dobré dostat se do play-off a jednoznačně se vyhnout boji o sestup. Já osobně bych se chtěl zlepšit ve čtení hry a to především na obranné polovině hřiště. 

Vy jste v současnosti jedním z bodových lídrů soutěže (6.) a také v ratingu jste hodně vysoko (11.). Vyplývají vaše zakončení ze hry, nebo je záměrem trenéra, abyste byl klíčovou osobností týmu?
To vyplývá ze hry, jen občas zahrajeme nějakou akci, kterou mám přímo já zakončovat, ale není to tak, že bych měl být klíčovou osobností týmu, takové akce hrajeme i pro ostatní hráče.

Nastupujete také v extralize U19, kde jste s Libercem nováček, tam máte obdobné statistiky jako v mužích (5. v bodech a 8. v užitečnosti). Dají se obě soutěže vůbec porovnat? 
Je to velký rozdíl. V mužích bych řekl, že spíš zakončuji z pozic, které mi spoluhráči vytvoří, naopak v juniorech po mě trenér chce, abych tyto situace vytvářel já a abych spolu s dalšími hráči, kteří nastupují pravidelně za muže, byl takový celkový tahoun družstva, něco jako Honza Pastýřík v A-týmu. V mužích to je taky víc o přemýšlení a správném řešení nastalých situací.

Velmi diskutovaným tématem je přechod mladých hráčů do mužské kategorie a s ním spojené obtíže. V Liberci je zhruba polovina hráčů v 1. lize zároveň hráči juniorů U19 a ti ostatní jsou kromě Pastýříka do 23 let. Jak jste se už minulý rok adaptoval na mužskou kategorii? Cítíte třeba, že fyzicky ztrácíte, případně čím to nahrazujete?
Největší problém je podle mě to, že se někteří mladí hráči bojí mezi muži prodat na hřišti to, co mají naučené z mládežnických kategorií, což je pak spojené s důvěrou trenéra. Když trenér uvidí, že se hráč nebojí hrát, tak podle mě není důvod, proč by mu šanci v zápase nedal. My jsme tu šanci v Liberci dostali, a myslím, že minulá sezona byla pro většinu z nás takový křest ohněm. A i přes špatné výsledky byly minuty, které jsme loni strávili na palubovce, nesmírně cenné pro náš další rozvoj. S mojí adaptací to je stejné. Dost se to odvíjí od toho, jak si věřím ? platilo to loni a platí to i letos. Dřív se mi stávalo, že jsem ztratil míč a následně jsem začal kupit další chyby, ale tento rok si myslím, že se to nejenom mně podařilo potlačit. S fyzičností vesměs problém nikdo nemáme, spíš naopak máme mnohdy navrch, ale nedokážeme to využít.