Nesmějte se! Na výpravě divokým Tureckem na "vzestupu" aneb Besiktas na jevišti slávy i ostudy

Turecko je aktuálně - aspoň viděno na dálku - zemí neomezených basketbalových možností. Zemí, co v roce 2010 uspořádala velkolepý celoplanetární šampionát mužů, kde domácí tým získal stříbrné medaile, ať už si o jeho cestě do finale myslíme cokoliv. Zemí, která letos hostí závěrečný turnaj Euroligy mužů i žen, olympijské kvalifikační klání žen i příští mistrovství světa něžného pohlaví. Zemí, jejíž mužská i ženská liga dokázala přilákat mnohé velehvězdy z NBA. Prostě to tam fičí ve velkém.

Jenže sem tam se taky něco zadrhne. Jeden příklad za všechny - ani jeden ze slovutných istanbulských celků - Efes, Galatasaray a Fenerbahce - se nedokázal protlouct z fáze TOP 16 mužské Euroligy a domácí tifosi tak ztratili šanci na to vyprodukovat chorošné choreo při Final-4 v metropoli na Bosporu.

Druhý příklad za ...? Ten se týká dalšího instanbulského jména, které sice letos nebojovalo na nejvrcholnější euroscéně, za to plnilo mediální virtuální prostor snad ze všech tureckých celků nejvíc.

Ano, uhádli jste - Besiktas.

V době výluky klub oslovil z NBA kdekoho, a když to nevyšlo s Kobem Bryantem, dotáhl podle mnohých nej rozehrávače zámořské ligy Derona Williamse, který byl i za krátký příspěvek do klubové historie vyznamenán vyvěšením dresu pod strop arény. Tahem v evropských podmínkách a za daných okolností nevídaným.



Jenže už u Derona se věci zadrhly poprvé, neboť týmu proti očekávání nepomohl do hlavní soutěže Eurocupu a tomu tak zůstaly oči pro pláč. Přesně pro Pohár Eurochallenge. Alespoň se tak mohl popasovat s Pardubicemi a ukázat svou velikost i nemnohému českému divákovi.

Jenže právě duel na východě Čech se pro Besiktas stal doslova noční můrou. V Istanbulu na letišti totiž nedopatřením zůstala taková dalo by se říct maličkost - zavazadlo s dresy.

Nebýt ultrarychlé akce Made in BK JIP, který v šibeničním čase během pár hodin nechal vyrobit kompletní sadu nových dresů v den utkání, těžko říct, co by si nakonec hosté na sebe navlékli. 

Tahle internacionální eskapáda, která proběhla i sledovanými euroservery, je však v klubovém dění ještě zanedbatelnou epizodou.

Nedlouho po tomto utkání bývalý hráč Besikatse Bekir Yarangume podle serveru Talk Basket zabavil skrze svého právníka část majetku klubu, včetně auta užívaného prezidentem Yildirimem Demirorenem.

Důvod?

Klub spektakulárně utrácející miliony za mnohdy ne právě efektivní akvizice, dlužil hráči 112 tisíc eur. A pokud by Besiktas dluh v dohledné době neuhradil, prezidentova kára by byla prodána na jeho uhrazení.

A to prý není ojedinělý příklad, kdy klub dluží významnější částku nějakému hráči.

Podle tureckých zdrojů tyto situace v Besiktasi řeší svérázně. Už v létě tři své borce, včetně zmíněného Yaranguma, nutili k individuálním tréninkům uprostřed léta, aby je dotlačili k ukončení kontraktu bez nutnosti kompenzací...

Besiktas je ovšem v této sezoně trvalým hitem zpráv i v jiných oblastech, jak se ukázalo v 19. kole turecké ligy v derby na půdě Fenerbahce. To Besiktas těsně prohrál a nenechal to jen tak. Především kouč Ergin Ataman (na obou snímcích).

Prvním kamenem úrazu byla situace, kdy domácí Kaya Peker uštědřil "loktózu" soupeři Davidu Hawkinsovi. Američan si to nenechal líbit, nastala potyčka a sudí oba borce vyloučili. Prý šlo o přehnaný trest.



Výsledek mely se vůbec nezamlouval Erginu Atamanovi, jehož litanie následně vyvolaly útočné pokřiky od domácího kotle, který kouče mučil i narážkami na jakousi starší dopingovou aféru.

Trenér to však nenechal jen tak a na verbální inzultace z publika si sudím stěžoval. Žádal je o zaznamenání událostí do zápisu o utkání a zároveň o varování diváků prostřednictvím moderátora zápasu, což pravidla v takových případech umožňují.