Nečas o raketách u Jeruzaléma, týmu bez hvězdy, top doskakovači Welschovi, baltských lekcích i odkazu LS

Český mistr má za sebou na evropské scéně dva výsledky, s kterými nepočítal, a z nichž jeden ho potenciálně může velmi mrzet. Čtyřbodová domácí porážka s Rigou v šestém duelu VTB ligy dala nepříjemně vzpomenout na málem fatální prodlužovanou se stejným soupeřem z minulého vydání Eurocupu, venkovní porážka s Prienai měla ve třetím kole Eurocupu už příchuť debaklu. Právě tyto dva duely se staly základnou pro rozhovor Basketmagu s pilířem obranné hry Nymburka Radkem Nečasem, který se však pustil i do jiných témat, jako jsou bezpečnost v Izraeli, odchod dlouholetého kapitána Ladislava Sokolovského i jinakost letošní sestavy, tažené česko-slovenskou produkcí.

Radku, čím hlavně vás přejel domácí tým Prienai v druhé čtvrtině zápasu třetího kola Eurocupu?
Určitě agresivitou, kterou praktikovali od začátku. Všichni hráči bránili overplay (proti přihrávce), rozbili nám postupný útok a my jsme se utápěli v driblinku. A pak bylo těžké něco vymyslet. My jsme na tu agresivitu měli být připraveni, ale bohužel jsme se s tím nedokázali vyrovnat. Oni následně z té obrany vyráželi do protiútoků a chytli se i hráči, kteří normálně nestřílejí z dálky. Rozehrávač hned na začátku dal dvě trojky, které celý tým nastartovali, a to tempo pak držel až do konce.

Většina vašich faulů rezultovala v šestky soupeře. Museli jste tolik hasit až na poslední chvíli?
Je to mladý tým, a pokud vidí možnost jít jinudy než přes postupný útok, tak to využije. Chodili přes mismatche (fyzická nebo jiná výhoda útočníka nad obráncem), a protože měli hodně po sobě jdoucích clon, vycházelo to většinou tak, že náš malý bránil jejich dlouhého, na kterého se snažili dát balon pod koš. A z toho pramenily fauly a šestky.

I doma s Rigou to vypadalo, že poměrně často selhávala týmová i individuální obrana. Je tohle nyní problém? V minulé sezoně jste ve VTB lize dostávali 75 bodů, letos po šesti zápasech skoro 82 (mimochodem - ve skupině B je hned 7 z desítky dosud nejvíc skórujících týmů soutěže: Riga, Žalgiris, CSKA, Lyubertsy, Kubáň, Klaipeda, Nižný Novgorod, Nymburk je 11. se 73,2, v Eurocupu nyní Nymburk inkasuje 77, v minulé sezoně to bylo v základní fázi 70, v Last 16 73,5).
Obrana není taková, jakou bychom si představovali, ale přesto z ní musíme vycházet, abychom uspěli. Samozřejmě jsme stále tým na pochodu. A je to i otázka toho, že se někdo třeba chytne v útoku a z toho pak plyne i vyšší entuziasmus v obraně. Postupně se to i se zařazováním nových hráčů lepší, i když ty poslední dva zápasy nám nevyšly, a to nejen v obraně. Neřekl bych ale, že by obrana byla větší problém než v minulých letech.



I útok je zatím ve VTB lize oproti minulé sezoně o tři body slabší, což ještě nemusí být takový problém jako to, že po odchodu Simmonse chybí na pozici 2 i při vší úctě k Abramsovi větší křídelní skórer z amerického ranku, kterého spousta týmů má. Do jaké míry takového snajpra postrádáte a budete to schopni překlenout jinak, když vezmu, že váš jediný dvojciferný střelec ve VTB lize je aktuálně Rančík (15)?
V tom bych problém neviděl. Když tu byl Chester Simmons, tak si vzal balon a dokázal v pravý čas rozhodnout, teď se ty body prostě rozloží mezi víc hráčů. A pořád jsou tu hráči, co ty střely na sebe dokážou vzít a otázkou jsou jen koncovky, kdy je třeba hru zklidnit. To se samozřejmě získá až vyhraností. Teď tu máme mladé kluky, zase ale přišli zkušení Rado Rančík s Jirkou Welschem. A síla jednotlivce může být vždycky nahrazena kolektivním pojetím a pak se na to i obraně hůř zaměřuje, když to není jen jeden hráč.

Po Welschovi na rozehrávce obrany hodně šlapou, což je patrné i na počtu ztrát, kdo by tedy měl být tím mužem do koncovek?
Klasická "star" tu teď není a je to tak dané vývojem zápasu. Pokaždé může vylítnout někdo jiný a tím pádem i rozhodující střely mohou být na různých hráčích.

V Eurocupu je nyní pořadí vašich top střelců: 1. Benda se 14 body, 2. Rančík s 12,5, 3. Palyza s 10,3, 4. Hruban s 10, 5. Abrams s 9,5 a 6. Welsch s 8. Přišla nová doba, že u vás střelecké žezlo převzali Češi a Slovák?
Tohle bych taky neřekl. Každý zápas se daří jiným. Jednou se dařilo víc Vojtovi Hrubanovi, tak hrál víc, i proto, že Jirka Welsch měl problémy s fauly. A tím, že se dařilo i Lukáši Palyzovi, nehráli tolik Adrian Abrams s Mikem Taylorem. A jindy se to obrátí. Je to rozložené a to je dobře. Nejde nás přehrát jen tím, že se pokryjí jeden dva hráči. A taky jsme tým, kde když se začne dařit jednomu, stáhne s sebou celý tým. Pokud ale není nikdo takový, začne se v tom celý tým zase babrat, jako se to stalo v Nižném Novgorodu nebo na Lyubertsy.

I při tom, jak Rančík i jako power forward rád střílí zvenku, se někdy zdá, že málo chodíte dovnitř. Nechybí to někdy?
Myslím, že to je vyvážené, Benďák, který jako jeden z nejvíc přispívajících hraje ve vymezeném prostoru, tam ty balony dostává. A když takhle přes něj začínáme zápasy, zase se otevře prostor pro křídla a jejich otevřené střely. A ty když v současném pojetí basketu jsou, se musejí vzít, protože v dalším průběhu útoku už nemusí dobrá příležitost přijít. Obrany jsou totiž čím dál kvalitnější.



Ve VTB lize máte dvojky v průměru jen 45 procent a soupeři proti vám 52. Není těch střel z dálky přece jen moc?
My někdy máme i lepší procento trojek než dvojek. Volíme radši trojku než střelbu po driblinku nebo z bezprostřední blízkosti. Neřekl bych ale, že na dvojkách proti ostatním nějak hoříme.

Další zajímavost - ve VTB lize je vaším top doskakovačem Welsch s 5,3 (po 3 zápasech, v Eurocupu má přitom po stejném počtu zápasů průměr 1). Jak to, že to není nikdo z dlouhých?
(usměje se) My máme dost starostí s tím odstavovat ty "bedny", které tam jsou, a je jen dobře, že se hráči z perimetru ty míče, co lítají kolem, snaží získávat. Když doskočí Welšík nebo jiné křídlo, je pak jednodušší přechod do útoku. V tom bych nic mimořádného neviděl.

Venkovní porážka v Eurocupu by vás tolik ohrozit neměla, ale jak se tváříte na až osmé místo a už čtvrtou porážku ze šesti zápasů ve VTB lize z hlediska postupových šancí do play-off (tam postoupí 6 nejlepších z každé skupiny, pokud by se za slabší daly považovat Minsk, Klaipeda a Krasnojarsk, musel by Nymburk pod sebe stlačit i jeden ze šesti silnějších celků)?
V Eurocupu jsme předpokládali, že ten zápas venku s Prienai vyhrajeme, ale i basket se hraje na hřišti a ne na papíře, takže jsme tam dostali mírnou lekci. A ve VTB lize jsme i po tom průběhu s Rigou nakonec mohli vyhrát. Nakonec to nevyšlo a tahle porážka mrzet bude. Udržovat si domácí neporazitelnost je důležité i pro případné vzájemné zápasy, venku se totiž bude vyhrávat těžko. Ty týmy si na domácí zápasy dávají velký pozor. Proto jde o velkou ztrátu. Musíme teď dovézt nějaké body "navíc" zvenku.



Ještě k Rize - ta se po druhém těsném vítězství v Nymburce už stává vaší noční můrou. V čem proti ní byl hlavní problém?
O žádnou noční můru nejde, bilanci s nimi máme pořád kladnou. Je to dobrý soupeř, který hraje rychle dopředu. Jejich rozehrávač mi hrozně připomněl nymburskou éru Maurice Whitfielda, který hned po doskoku vzal balon a pálil dopředu. A stejně hrál i Rowland - když mohl sám, zakončil sám, a pokud neměl tu možnost, na někoho to shodil. Klidně i po našem koši byl schopen do čtyř vteřin zakončit na druhé straně. Tím nás dostával a srážel dolů. Nedokázali jsme se s tím vypořádat, ani za cenu faulu, a hned po našem koši jsme dostávali koše na druhé straně. Takže pokud něco bylo noční můrou, tak spíš tyhle rychlé přechody Rowlanda bezprostředně po našem koši.

Mimochodem, Riga má top útok celé VTB ligy s průměrem 84,5 bodu.
A to je právě i díky Rowlandovi, že dá spoustu bodů i po obdrženém koši, ještě než se obrana zkonsoliduje.

Ještě zabrousíme trochu mimo hřiště - kdo a co opustilo vaši kabinu v osobě kapitána Sokolovského? A dozrávalo v něm podle vás rozhodnutí odejít už delší dobu?
Nebyl to blesk z čistého nebe, ty myšlenky musely zrát už delší dobu. I když já se to dozvěděl až z novin a v ten den, kdy se přišel rozloučit a sbalit si věci. On je hodně zkušenej hráč a své poslední hráčské roky chtěl zakončit na palubovce a ne vysedáváním na lavičce. Z tohoto pohledu udělal dobrý krok. A kdo v něm odešel? Byl to kapitán, který tu působil osm a čtvrt sezony, a byl tu nejdéle sloužící hráč. Zanechal tu dobrou stopu a jméno, na které může v Nymburce navázat ve funkci trenéra, případně v nějaké jiné.

A pak tu byla eurocupová cesta do Izraele v době dalšího rozpuku konfliktu s Palestinou. S jakými obavami jste tam letěli? Nebo na pohled byl během pobytu relativní klid?
My jsme byli v Jeruzalémě, který byl mimo dosah cílů nepřátelské strany. Taky jsme tam ale byli díky přesunu z Moskvy o den déle než normálně. Dostali jsme se i na vycházku k některým památkám, ale myslím, že jsme si nepřipouštěli, že by se něco mohlo stát. Když se ovšem člověk vrátí a slyší, že už něco spadlo i poblíž Jeruzaléma, tak je rád, že je doma. Tam jsme si ale opravdu nic nepřipouštěli. Ani při zápase v hale nebyla žádná speciální opatření, tam už na tohle nějak zvlášť nereagují. S určitým nebezpečím počítají a kontroly jsou stejné, ať nějaká hrozba je nebo není.


Petr Hamták