Nečas: Šestkobída? Já začal. Dvojfaul? Netušili jsme! Bertans? Permanentní flopper. Postup? Dál otevřený

Pod nohama mu pobíhala - ve sladké dětské nevědomosti - usměvavá dcerka Sára. Táta však v sobě musel po třetí porážce v řadě v Last 16 Eurocupu dusit hněv. Věděl, co všechno jeho tým doma proti Rize pokazil, a nad to ten krutý verdikt ruské píšťalky ve 40. minutě. Soupeř si naopak zapsal třetí triumf za sebou a nyní stojí na hraně postupu do čtvrtfinále. O ten však stále bojuje i Nymburk, který má v této sezoně paradoxně lepší bilanci venku. Čtyři z pěti zápasů tam vyhrál (Soluň, Prienai, Groningen, Riga) a ve Valencii málem dosáhl na prodloužení. Naopak doma je to po Prienai a Valencii už třetí pád.

Teď musí tedy Nymburk předvést ještě jeden venkovní majstrštyk v Dunkerque a doufat, že Valencie splní roli favorita v Rize. Jen tak povede pro skvadru Radka Nečase cesta do druhého čtvrtfinále Eurocupu v klubových dějinách.

Radku, pojďme nejdřív k tomu neuvěřitelnému dvojfaulu Petra Bendy ze 40. minuty. Téměř nikdo v hale tam netušil, co se vlastně pískalo. Vy jste tuto pravidlovou variantu odpískání dvou faulů jednomu hráči naráz znali?
Ne! Samozřejmě jsme byli taky překvapeni. Asi největší problém je v tom, že Bertans je flopper (hráč, který přidává faulům, předstírá je a poroučí se na zem za pomoci teatrálních pádů) a floppoval celý zápas. Byl to normální faul za dva trestné hody, ale rozhodčí rozhodl jinak a zápas to dost ovlivnilo.

Je to jeden z největších šoků, jaký jste dosud v kariéře zažil?
No, uvidíme, kde bude tenhle rozhodčí (Rus Michailov) pískat, pokud Riga postoupí do čtvrtfinále. Pak se můžeme bavit dál.



Vraťme se k předchozímu průběhu. Po 16 minutách jste vedli 39-18, pak ale následovalo deset minut s dvěma body a 14 minut s devíti. Proč to tak moc přestalo jít prakticky vám všem?
Přestali jsme být agresivní. V útoku i v obraně. Nesedí nám hra, kdy všichni čekají na trojce, chcou to pálit a nikdo není pod košem. Pak nejsme aktivní, nesbíráme fauly. Ten náskok jsme si vytvořili hrou dovnitř a ven, a když soupeř začal stahovat, tak jsme už takhle nehráli a to byla voda na rižský mlýn. Soupeř pak lacinými koši srovnal.

Za prvních 19 minut jste měli jen 2 fauly. Vy v poslední době vůbec v prvním poločase faulujete v těchto eurozápasech málo. Čím to je?
V některých situacích to byla chyba, že jsme nefaulovali. Riga je ale tým, který preferuje střelbu za tři. Mají samozřejmě i podkošové hráče, z nichž ten hlavní ale většinu první půlky nehrál, takže pod koš moc nehráli a měli spíš střely z dálky. Zároveň ani moc nevnikali, z čehož pramenilo to, že buď stříleli přes nás nebo tam byli sami a pod košem nebyla taková mela, aby se ty fauly nasbíraly. Nicméně ponaučení je, že to musíme látat od začátku a ty fauly si nějaké nasbírat, aby pak nebyla taková kompenzace. Rozhodčí to v druhé půlce samozřejmě dorovnávali, aby na ně nebyl vyvíjen tlak ze strany trenérů Rigy.

Po 30 minutách jste měli šestky 15/6, přestože na koše v domácí hale je máte nadrcené ze všech nejvíc. Dolehla důležitost zápasu na jejich střelce až tolik?
Pak už to o psychice bylo. Když mine jeden hráč několikrát v řadě, další o tom nepřemýšlí, ale když začnou míjet všichni, tak to někdo v hlavě mít začne - jak vystřelit, aby to dal. A to je chyba. U šestek se o tomhle přemýšlet nesmí. I mně se stalo, že jsem v první půlce dvě nedal a tu sérii jsem asi načal. Tohle byl ten hlavní důvod. Dávat šestky, vůbec k tomu závěru nemuselo dojít a nemuseli jsme se bavit o tom, jestli byl dvojitý faul, nebo ne. Soupeři bychom odskočili a bylo by to v naší režii. Riga navíc viděla, že náš může faulovat. Byli si víceméně jistí, že my pak dáme maximálně jednu ze dvou a to jim vyhovovalo a stahovali díky tomu náš náskok. 



Alespoň něco pozitivního - co vás dostalo ve čtvrté čtvrtině z minus 7 bodů (48-55) až na plus 5 (66-61)?
Agresivní hra na obou koncích hřiště. Začali jsme konečně proměňovat i šestky a ten konec pak všichni viděli. Měli jsme poslední střelu na vítězství. V prodloužení i přes dobrý začátek následoval koš Rigy s faulem a? Ubránit první útoky Rigy, soupeř by se složil a my bychom to už dotáhli.

Ve čtvrté čtvrtině jste to hodně nechávali na Simmonsovi, který už toho možná mohl mít dost. Neměli jste mu pomáhat víc, nebo z druhé strany - neměl on zapojit víc vás, ostatní? Přece jen často je hodně čitelné, že půjde do zakončení sám.
My jsme se snažili. On je ale naše vůdčí osobnost a prostě to chtěl vzít na sebe. V závěru mu pochopitelně docházely síly, když se na něj soustředila celá obrana. V tom to ale nebylo. Být od začátku agresivnější a dávat trestné hody, tak jsme vyhráli a tohle se nemuselo řešit.
 
Když jste na konci prodloužení Rigu naháněli z minus 4 bodů, nešlo zdvojit nebo nenechat vyhodit na Valterse, aby po taktických faulech střílel šestky někdo méně jistý?
Samozřejmě že to šlo, ale v tom vypětí se člověk snaží zabránit všemu a všem a nedocvakne to tak rychle. Teď jistě můžeme být všichni chytří, že jsme neměli nechat vyhodit na něj, ale na někoho jiného, jenže to už je pozdě.

Kdo je teď ve větší výhodě? Riga doma proti nemotivované Valencii, nebo vy ve Francii proti nemotivovanému Dunkerque?
Pořád to je otevřené, stále máme kladnější skore ze vzájemných zápasů s Rigou (+6). Necháme se překvapit v úterý.


Petr Hamták
Foto: ČEZ Basketball Nymburk