NBL jako česko-americká liga? Velmi pravděpodobně

TÉMA   Změní se napříště Mattoni NBL v česko-americkou ligu? Je to možné a teď se podíváme na to proč. Zástupci ligových klubů si na schůzce během pohárového Final-8 i bez nutnosti hlasování odsouhlasili, aby se od nové sezony zrušilo dělení na cizince z EU a mimo s tím, že cizinecký statut by byl prostě jen jeden. Vše ještě podléhá schválení Výboru ČBF, pak už novince nebude stát v cestě nic.

Zrekapitulujme si nejdřív aktuální situaci. Nyní smí jeden tým do zápasu nasadit nejvýše 6 cizinců, přičemž maximálně tři mohou být ze zemí mimo EU. V praxi to znamená, že drtivá většina těchto borců pochází ze zámoří.

Podle aktuálního průzkumu soupisek cizinecký mix vypadá takto (za předpokladu že slovenské hráče Levic a Interu nebudeme považovat za cizince a v případě Levic budeme brát v potaz především hráče užšího kádru týmu Astrum, hrajícího NBL):

Američanů je 29, unijních hráčů 19, ostatních (neunijních a zároveň neamerických) 6. Z toho týmy v A1 mají 16 Američanů, 8 unijních hráčů a 1 neunijního-neamerického. Celky v A2 disponují 13 Američany, 11 unijními a 5 neunijními-neamerickými hráči.

Vzhledem k tomu, jak často si manažeři klubů stěžují na vysokou cenu unijních hráčů a také nedostatek těch kvalitních, je velmi pravděpodobné, že se počet unijních hráčů zmenší ve prospěch zámořských borců, jichž je stále dostatek a při uvážení poměru kvalita/cena mnohdy vycházejí výhodněji i než kvalitní čeští či jiní unijní hráči.



Aktuální počet 54 cizinců v lize dává průměr 4 na jeden tým. Při limitu šesti na zápasové soupisce existuje tedy teoreticky ještě rezerva pro dalších 28.

Návrh na sjednocení statutu cizinců přišel s ohledem na nyní již vyšší účast českých celků v evropských pohárech, kde jsou kvalitnější zahraniční (velmi často američtí) hráči potřeba. Podle členů představenstva ALK Zdeňka Břízy a Lukáše Housera s cizineckou unifikací kluby neměly žádný problém.

Lze nyní očekávat, že NBL se bude ohledně zahraničního elementu výrazněji amerikanizovat?

Lukáš Houser, zároveň generální manažer Děčína, to předpokládá. "První trh, kam se klub při hledání posil dívá, je ten americký," říká k tomu.

Kluby se na děčínském mítinku také shodly na zachování maximálně 6 zahraničních hráčů na zápasové soupisce i pro příští sezonu, ovšem jen 5 už jich bude bez poplatku. Šestý by už zpoplatnění podléhal, přičemž výše poplatku se ještě bude řešit.

"Většina týmů současnou kvótu šesti naplno nevyužívala, a i proto to snížení na pět nezpoplatněných hráčů nijak moc nevadilo," říká k tématu guvernér ALK Zdeněk Bříza, který je zároveň členem Výboru ČBF.

"Výbor se v rámci svého programu už delší dobu snaží najít vyváženost počtu cizinců a Čechů, kvůli ohledu na reprezentaci a příležitosti pro mladé české hráče. Na druhém pólu této debaty je samozřejmě snaha o zachování konkurenceschopnosti týmů účinkujících v evropských pohárech."

Podle Břízy logika dělení cizinců na unijní a mimounijní je reliktem z minulosti a v současném globalizovaném světě ztrácí své opodstatnění.

"Proč by hráč s unijním pasem měl mít výhodu proti ostatním?" ptá se řečnicky šéf ALK.

Podle něj nejde ze strany asociace jen o nějaký test, ale v případě schválení Výborem ČBF o nastavení trvalého stavu. Dlouhodobější charakter by mělo mít i číslo 6 jako zápasový limit pro kvótu zahraničních hráčů.  

"Ještě se dá spekulovat, jestli by se to nemohlo snížit na pět, ale nemyslím si, že k tomu dojde."



Další otázku mají nyní na stole ke zpracování legislativci. A týká se možnosti, že by - podle španělského vzoru - zahraniční hráč, který určitý počet mládežnických let stráví v českém klubu, byl poté v NBL a obecně mezi dospělými považován za Čecha. Toto téma se podle Břízy bude ještě diskutovat.

Mítink klubů řešil i možnost rozšíření NBL na až 16 celků a její rozdělení na dvě divize (hrálo by se čtyřkolově uvnitř divize plus dvojkolově s druhou divizí).

Tato varianta má však dvě zásadní podmínky. První je získání silného generálního partnera pro ligu. Tam je vše zatím ve fázi "vzájemného poznávání". Nic konkrétního na stole ještě neleží.

"Pokud by se silný partner našel, kluby by byly jednoznačně pro rozšíření. Pokud k tomu nedojde, je preferovanou variantou ta současná se 14 celky," říká Bříza.

Druhá podmínka? Na 16 by ligu rozšířily další dva slovenské celky. K tomu které, a co by to znamenalo pro slovenskou extraligu, se však guvernér nyní nechtěl - vzhledem ke složité situaci na Slovensku - vůbec vyjadřovat.  

Na čem prý zatím panuje mezi kluby jasná shoda, je to, že dva slovenské kluby by v lize měly pokračovat i dál. Otázka jen zní, které to budou.

Čas pro tvrdé rozhodnutí totiž ještě nenastal.


Petr Hamták