Narozeniny pokazila Šnajdrové až rána "paličkou"

Řeklo by se dokonalá pracovní sobota. Kara Trutnov si z mladoboleslavské haly Slovanky odvezla výhru 82-74 a s ní i hladký postup do semifinále Excelsior Ženské basketbalové ligy. Hana Šnajdrová tomu pomohla 24 body, deseti doskoky a pěti zisky.

A protože toho dne slavila zkušená "čtyřka" dvaatřicáté narozeniny, po utkání přijímala hned dvojí gratulace. Od spoluhráček pak dostala dvě čokolády, jednu větší než druhou. Na porušení životosprávy a slazení života bude mít Šnajdrová spoustu času. Semifinálová série s Friscem IMOS Brno vypukne až v sobotu 7. dubna.

Ale k dokonalosti přece jen něco chybělo. Nebo spíš přebývalo. Jeden z domácích diváků klubko radujících se Trutnovanek zaměnil za buben...

"My udělaly kolečko, radovaly jsme se z výhry a najednou mi něco přilítlo na rameno," popisuje situaci Šnajdrová. "Chvíli jsem si myslela, že ke mně někdo přišel a ze srandy mně dal ránu. A pak jsem viděla tu paličku od bubnu."

Paličku? Spíš pořádnou palici. Ale že se nic vážného nestalo, nejzkušenější z Východočešek zůstala v klidu ("Co to mělo znamenat, to nevím. Asi naštvání, že jsme vyhrály. Zbytek ať posoudí pan komisař.") a rozhovor se mohl stočit na basketbalové dění.

Série skončila rychle, možná až nečekaně. Odpočinek se teď bude hodit, že?
Určitě se hodit bude. Říkaly jsme si, že to musíme vyhrát. Hrajeme to v osmi.

Jak hodnotíte samotný fakt, že série skončila stavem 3-0?
Že to tak hladké nebylo. Vezměte si zápasy u nás doma. Vyhrávaly jsme a pak málem prohrály. Pak prohrávaly, ale vyhrály. Soupeřky se držely, určitě nám to nechtěly dát zadarmo.

Do Boleslavi jste jely za čtvrtfinálového stavu 2-0. Loni jste takto mířily do Brna na Valosun a sérii ztratily. Připomněly jste si to?
My jsme se o tom nebavily, ale já jsem si na to rozhodně vzpomněla.

Klíčem k sérii mohl být zápas číslo dvě, který jste otočily, přestože jste prohrávaly o 18 bodů. Kde se ve vás vzala síla na zvrat?
Hráli jsme doma, to jsme nemohly lidem udělat, abychom se na to vykašlaly. Musely jsme zabojovat, podařilo se a vyhrálo.

První zápas jste naopak se štěstím a těsně udržely...
Jak říkám, zadarmo nám to dát nechtěly ani ony, musely bojovat. Zvlášť když to byl první zápas. Měly jsme tam v konci štěstí, jim se vůbec nedařilo dávat šestky.

A třetí zápas? Zdál se být nejjednoznačnější.
I já to cítila jednodušší. Nebyla na nás taková ta tíha, že vyhrát musíme. I když jsme chtěly. Hrálo se nám pod mnohem menším tlakem než jim. Proto to bylo jiný.

V zápase jste hned několikrát unikli na rozdíl osmi či deseti bodů, soupeř ale dokázal bodovými šňůrami rychle dotáhnout. Proč se nepodařilo náskok alespoň několik minut udržet?
Já se přiznám, že tohle jsem moc nevnímala. Vždycky jsem se jen podívala, o kolik to je. Jejich poslední stažení bylo zásluhou trojek. V zóně jsme se špatně posouvaly a jim to tam spadlo. Jinak moc nevím, co na to říct. Takový je prostě basket.


Bohdan Zakoš