Nadpozemský Bron nenapodobil Westa, slavní tátové Splash Bros se radují a scénáristé už asi brousí tužky

UDÁLOST    LeBron James se i přes porážku mohl zapsat do historie velkým písmem. To kdyby se stal druhým mužem po Jerrym Westovi z Lakers (série z roku 1969 s Celtics), který by byl po prohraném Finále NBA zvolen za MVP. A letos by jím býval byl plným právem - v šesti zápasech s Golden State Warriors sbíral průměry jako z jiné planety: 35,8 bodu, 13,3 doskoku a 8,8 asistence za nepředstavitelných 46 minut. Třikrát nastříel nejméně 40 bodů, dvakrát dosáhl na triple-double, Cavaliers dotáhl k vedení 2-1 a v každém zápase mužstvu, oslabenému ve většině série o tři důležité hráče, dával až skoro do konce šanci nebo aspoň naději na vítězství. Ani tohle všechno ale na trofej pro nejužitečnějšího hráče nestačilo. A tak lídr Clevelandu vejde po Finále 2015 do dějin především jako ten, který v bilanci titulových sérií spadl na 2-4, což je ale stále nic proti již zmíněnému Westovi, který Bostonu podlehl v neskuečných osmi finálových sériích!

Ne, skutečně nebývá zvykem udělovat trofej pro nejužitečnějšího hráče hvězdě, která na konci stojí na straně poražených. Pokud ale neuspěl ani James s letošní produkcí, těžko si lze představit výkony, za něž by se takového ocenění hráč poraženého týmu mohl v budoucnu dočkat.

"Neznám žádný další tým - a to basketbal sleduju hodně dlouho -, který by se dostal do Finále NBA (a hrál ho) bez svých dvou All-Star hráčů (Lovea a Irvinga, který odstoupil v prodloužení Utkání 1). A nevím, jestli se to někdy vůbec stalo," vyzdvihl James, který se jako šestý hráč dějin přehoupl přes kótu 5000 bodů nastřílených v play-off. V tom letošním navršil průměry 30,1 bodu, 11,3 doskoku, 8,5 asistence a 1,7 zisku za 42 minut.



Ač i ve Finále dělal, co mohl, jednu věc po porážce 2-4 na utkání skousával jen těžko. "Vadí mi, když jsem tak neefektivní, jako jsem byl. Nebaví mě driblovat nekonečné vteřiny, když celý tým jen sleduje, co vymyslím," podotkl 30letý rozehrávač, křídlo a někdy i pivot James, který byl nejvytíženější součástí sebezničující 7členné rotace Cavaliers v sérii, a v posledním šestém utkání zaznamenal 32 bodů, 18 doskoků a 9 asistencí.

Ač se ale jeho finálový bodový průměr 35,8 jeví jako omračující, stále ještě dost zaostává za cifrou 41 z Finále 1993, jež nepatří nikomu jinému než Michaelu Jordanovi.

A kdo že se vlastně stal MVP letošního Finále?

Pokud to měl být někdo z vítězného týmu Warrios, je volba Andreho Iguodaly správná. Ovšem senzační zároveň. MVP se stal hráč, který nastoupil poprvé v sezoně v základu až ve čtvrtém utkání série, místo nevýkonného centra Boguta.



Iguodala si ovšem hýčkal ze všech finalistů nejlepší souhrnné číslo v +/- (62, druhý Curry 52). Dokud začínal na lavičce, měl navíc proti Barnesovi ulehčené starty utkání James. Iguodala se ale postupně do základu prosadil, i díky tomu, že fyzicky LeBronovi (s Iguodalou ve hře střílel jen s 38procentní úspěšností) nejvíc stačil. Small forward navíc hodně pomáhal i útoku, kde sice selhával na trestné linii, ale jinak snášel průměry 16,3 bodu a 4 asistence se 40 procentními trojkami (14/9 ve čtvrtých čtvrtinách). Své dvě největší střelecké exploze celé sezony si nachystal na vítězná utkání 4 (22) a 6 (25).

Warriors poslední šestý duel Finále, hraný v Clevelandu, otevřeli vedením 15-28, už po poločase se ale domácím podařil obrat. Jenže hosté vybudovali nový náskok a ve čtvrtém dějství se baterií trojek (v utkání 13) dostali do 15bodového vedení. Ještě minutu do konce vedli 89-100, jenže tři minuté šestky a naopak dvě trojky domácího Smithe přitáhly Cavs na 4 body. To už ale hasil menší požár dvěma šestmi Curry, který stejně jako Iguodala vysázel při výhře 97-105 25 bodů. Senzačním triple-doublem se navíc zaskvěl Green (16 bodů, 11 doskoků, 10 asistencí).

K Jamesovi se přidali zpod koše Thompson (15) a (tentokrát opět vytíženější) Mozgov (17), z perimetru 19 bodů zasíťoval Smith. Cavs těžili z doskoku (56-39, 16 v útoku) a trestných hodů (39/27). Na trojkosmršť a bleskový pohyb míče v podání Warriors už ale neměli protizbraň, ani dost rychlé nohy.



Téměř kompletní Válečníci od třetího utkání začali zmenšovat sestavu, a byť tento duel ještě ztratili, v dalším průběhu série už získávali převahu. A stejně jako v semifinále Západní konference s Memphisem otočili sérii z 1-2 na 4-2.

67 výhrami v základní části stanovili nový rekord klubu, 83 vítězstvími (v play-off ztratili jen 5 zápasů) v rámci celé sezony se zařadili na třetí místo historie, za sestavy Bulls z let 1996 a 1997, do nichž patřil i současný kouč Golden State, 49letý Steve Kerr.

Ten ve své první sezoně v roli head coache v NBA (aniž předtím působil jako asistent, což platilo i o trenéru Cavs Blattovi, který ale v Evropě vyhrál už téměř vše, co se dalo) vůbec nevypadal jako zelenáč. Vystupoval jako hráčský kouč, od začátku přípravy bral hráče třeba na bowling nebo je nechal během tréninku pouštět hlasitou hudbu.



Ke třem hráčským titulům s Bulls a dvěma se Spurs teď přidal i první trenérský. A jak podotkl při děkovné řeči na podiu, nemohl se v kariéře učit od lepších trenérů než od Phila Jacksona nebo Gregga Popoviche.

Warriors zapsali celkově čtvrtý titul, když ten první uchvátili hned v první oficiální sezoně (1946/47) započítávané do historie NBA. Druhý přidali v roce 1956 a třetí v roce 1975. Shodou okolností týž rok se narodil současný generální manažer klubu, jistý Bob Myers, který v roce 1995 jako náhradník a také spoluhráč Jiřího Zídka byl u titulu UCLA v NCAA.

Další kuriozitou je, že dva hlavní střelci týmu přezdívaní Splash Brothers, tedy Steph Curry a Klay Thompson, jsou oba syny slavných otců. Snajpr Dell Curry, bývalý spoluhráč Jiřího Zídka, končil kariéru jako top skórer dějin Charlotte Hornets. A power forward Mychal Thompson získal v letech 1987 a 1988 dva tituly s LA Lakers.



To v Clevelandu mají jiné starosti. Městské titulové sucho, trvající v rámci všech hlavních profilig už od roku 1964, se opět o něco protáhne. A tvůrci slavné filmové trilogie Major League o clevelandských Indiánech s fenomenálním Charliem Sheenem už mohou pomalu spřádat plány na další pokračování, tentokrát z basketbalového prostředí.

Třeba to ale LeBron - se zdravým týmem - přece jen jednou dokáže...

Bude to však s Davidem Blattem?