Mistru Evropy z roku 1946 Josefu Ezrovi je 90 let

31.10. "Naši mají míč, útočí, stadion mocně bouří a vře, lidé vstávají ze sedadel a nadšeně naše hráče povzbuzují. Několikrát ze sebou střílíme, míč se odráží od obruče do pole, naši dopichují, změť rukou pod košem Italů. Mrázek dopichuje do koše, vedeme 34-32 ! Ezr takticky 15 vteřin před koncem dává time out. Dlouhá minuta, skoro věčnost, Italové se radí, hvizd píšťalky. Italové přenášejí míč pod náš koš, přímý náraz několika těl a konec! ČSR mistrem Evropy v basketbalu pro rok 1946!"

Právě těmito slovy popisoval klíčové okamžiky závěru finále ME 1946 v Ženevě pro časopis Ruch reportér Jiří Novák.

Tehdy jedenadvacetiletý rozehrávač Slavie a reprezentace Josef Ezr, který se právě dnes dožívá 90 let, zachoval jako jeden z mála chladnou hlavu a při absenci kapitána Trpkoše na hřišti vyběhl za rozhodčím, francouzsky mu sdělil, že on je zástupce a požádal o oddechový čas. To pomohlo ke zklidnění československých reprezentantů a znervóznilo to soupeře.


Jediný tým československých mistrů Evropy v basketbalových dějinách (Ženeva 1946): s čísly zprava Josef Ezr (13), autor 10 bodů ve finále Emil Velenský (16), Ivan Mrázek (17), střelec 13 bodů ve finále Josef Křepela (10), Miloš Bobocký (4), Jiří Drvota (3), Jan Hluchý (8), Pavel Nerad (14). V týmu kouče Hájka dále byli Ladislav Trpkoš, Josef Toms, Miroslav Vondráček, Ladislav Šimáček, Gustav Herrmann a František Štibitz


Kapitán Slavie byl oporou reprezentačního týmu šest let a výrazně přispěl k dalším dvěma medailím, stříbru na domácím ME v Praze 1947 a ve stejném roce k titulu akademických mistrů světa. Hrál na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách.

Spoluhráči na něm oceňovali především jeho přehled na hřišti a také rozvahu a chladnokrevnost za každé situace. Místo dlouhých komentářů stačí ocitovat větu z líčení finálového utkání reprezentanta Františka Stibitze v hráčské kronice, kterou si tehdy mistři Evropy sami psali: "...konec není daleko. A na hřišti je Ezr, ten to přece udrží."

Josef Ezr začínal s atletikou, basketbalu propadl na gymnáziu v Bratislavě. Poté, co se rodina přestěhovala do Prahy, přihlásil se v 16 letech do SK Slavia Praha, kde byl až do roku 1948. Tehdy se stal členem Sparty, kde působil jako hráč, rozhodčí, trenér a od roku 1952 do roku 1990, tedy neuvěřitelných 38 let, jako předseda basketbalového oddílu.


Josef Ezr byl při ME 1946 v Ženevě i vlajkonošem reprezentačního mužstva


V roce 1953 si vzal za manželku kapitánku reprezentačního družstva žen Hanu Kopáčkovou, medailistku z mistrovství světa a Evropy, se kterou později jako trenéři zejména dorostenek vychovali několik špičkových hráček a reprezentantek.

Rodiče Josefa Ezra maximálně podporovali. Před odjezdem na mistrovství Evropy do Ženevy 1946 ubytovali doma Slováka Miloše Bobockého a několik dalších mimopražských spoluhráčů z reprezentace k nim chodilo na oběd. Maminka špílmachra jim mezitím přišívala na dresy státní znak.

Josef Ezr starší se stal v roce 1946 pokladníkem svazu a protože basketbal neměl peníze na uspořádání mistrovství Evropy 1947 v Praze, dal do zástavy rodinný činžovní dům a pořadatelství tak bezpochyby zachránil!


Dva pilíře reprezentace Josef Ezr a Ivan Mrázek v dobové karikatuře


Hráčská kariéra: Slavia Praha (1939-48), Sparta Praha (1948-61), s níž se stal mistrem v roce 1960 a pětkrát získal stříbro, 40 utkání za Československo (1946-53), mistr Evropy 1946, akademický mistr světa 1947, stříbro na ME 1947, účastník OH 1948 (7. místo) a OH 1952 (9. místo).

Trenérská kariéra: ženy Sparty (1952/53, mistr ligy 1953), muži Sparty (1952-62, mistr ligy 1960, třikrát stříbro, dvakrát bronz), dorostenky Sparty (1971-79, sedmkrát mistr republiky), v reprezentaci zlato na neoficiálním mistrovství Evropy juniorů 1962.

Funkcionářská kariéra: předseda oddílu basketbalu Sparty Praha (1952-90).

 

 Jakub Bažant