Mise Novotného: rozdmýchat zájem školáků

 

Před malou chvílí ohlásil školní zvonek začátek další vyučovací hodiny. Na chodbě před tělocvičnou v pražské základní škole Plamínkové se tísní dav netrpělivých capartů. Pokřikují, pošťuchují se, jsou natěšení. Není se co divit, prvňáčkům začíná tolik oblíbený tělocvik.

Paní učitelka konečně otevírá dveře do velkého sálu a první nedočkavci vyrážejí vpřed. Za dveřmi však na ně čeká překvapení. Dnešní "tělák" totiž nebude jen tak ledajaký. Na nejmenší školáky čeká velká výzva jménem BASKETBAL.

Uprostřed palubovky je již nachystáno několik basketbalových a volejbalových míčů, kousek vedle červené plastové kužely a u nich už čeká ještě nedávno ligový hráč a trojnásobný mistr republiky Jiří Novotný (na spodním snímku) se svými spolupracovníky.

Potenciální adepti basketbalového umění nejprve s úctou okukují jeho úctyhodných 200 centimetrů, ovšem po chvíli jejich ostych opadá a ukázková hodina projektu "Zamiř výš!" může začít.

Není tajemstvím, že basketbal se v Česku dlouhodobě potýká s klesajícím zájmem ze strany především těch nejmenších a přitom historicky patří mezi nejúspěšnější české kolektivní sporty. Letos Česko hostí mistrovství světa žen, které by mělo být ideálním odrazovým můstkem pro nastartování zájmu o podkošový svět.

I proto byl v rámci organizačního výboru MS vytvořen speciální "Event team", který by měl tyto aktivity řídit a koordinovat.

"Projekt Zamiř výš! je pouze jedním z několika, které má náš tým na starosti. Obecně by se dalo říct, že je zaměřen především na propagaci šampionátu, nicméně chtěli bychom, aby jeho činnost měla i přesah do doby po mistrovství a to je právě případ akce Zamiř výš!" vysvětluje Jiří Novotný, jeden z členů nově sestaveného kolektivu.

Malí školáci ho sledují s velkým zájmem. Občas sice někdo zazlobí, ale jinak jsou všichni zvědaví, co se po nich bude chtít. Dribling s míčem, hod na koš a další dovednosti spojené s basketbalem. Ne každého sice míč poslouchá, ale všichni plní úkoly s obrovským zaujetím.

"Basketbal sám o sobě je poměrně náročný sport na koordinaci pohybů a je těžké malé děti bez sebemenší průpravy zapojit do herních soutěží. Proto jsme vymysleli jednoduchý program s názvem Základní basketbalová pětka. Při něm mohou mezi sebou děti soutěžit a zároveň získají základní basketbalové návyky a dovednosti," říká Novotný.

Tělocvična na pražské Pankráci se pomalu dostává do varu. Prvňáčci soutěží s obrovským zápalem. Kdo bude nejrychlejší v driblingu kolem kuželů, kdo nahází nejvíce košů, skočí nejdál z místa, či například v časovém limitu třiceti vteřin víckrát trefí vymezený prostor na zdi.

A co teprve, když přijde na řadu člunkový běh, kde spolu soutěží vždy dva závodníci? To je teprve ve vzduchu cítit adrenalin. Být nejrychlejší, nejpřesnější, nejlepší. Mezi malými sportovci má každé takové prvenství váhu téměř olympijské medaile.

"Můžu ještě jednou? Já to před tím zvoral," domáhá se reparátu klučina navlečený do repliky dresu Tomáše Rosického. Jenže místo toho, aby piloval fotbalové finesy, pálí teď ostošest na basketbalový koš.

Nakonec je mise splněna. Tentokrát to bylo lepší než minule a Jiří Novotný zaznamenává ten lepší z obou výkonů do připravených zápisových karet.

Projekt "Zamiř výš" je momentálně ve stadiu zrodu, přičemž jeho organizátoři by rádi tuto atraktivní formu propagace basketbalu rozšířili do co největšího počtu základních škol.

"Cílovou skupinou jsou děti od prvních do pátých tříd, přičemž právě v této věkové kategorii se v poslední době stále častěji setkáváme s obezitou a nechutí k pohybu. Dětem chybí pohyb a projekt Zamiř výš může být pro mnohé cestou, jak nevnímat pohybovou aktivitu jako nutné zlo, ale zábavu," láká děti absolvent FTVS.

Ale to již zvonek hlásí konec vyučovací hodiny. Děti v doprovodu učitelky odchází do šatny a cestou si hlásí své basketbalové "osobáky". Někdo s opravdovou pýchou v hlase, jiný raději potichu, nicméně s odhodláním, že příště to určitě bude lepší.

A Jiří Novotný? Ten už zase čeká uprostřed tělocvičny se svými kolegy, protože za chvíli je tady III. B!

 

RED