Mise Euroliga skončila debaklem s Charleroi. Na Nymburk dolehl tlak dějinné chvíle, řekl Welsch
03.10.2011 - Redakce
počet přečtení: 1885
vytvořeno 03.10.2011, upraveno 03.10.2011
EXKLUZIVNĚ Z CHARLEROI Pouhou jednu čtvrtinu mohli živit hráči ČEZ Basketball Nymburk naději na úspěch ve finále kvalifikace o Euroligu. Pak domácí Charleroi před zhruba čtyřmi tisícovkami nadšených fanoušků převzalo otěže nad utkáním a na soupeři bylo znát, že síly na jakýkoliv pokus o návrat do zápasu v jeho zásobníku tentokrát chyběly. Tým Jiřího Welsche tak po drtivé výhře 79-53 druhý rok v řadě uspěl v náročném sítě kvalifikace, když na cestě do hlavní soutěže opět vyřadil českého mistra. Na něj tak stejně jako v minulých letech čeká základní skupina Eurocupu.
EXKLUZIVNĚ Z CHARLEROI Pouhou jednu čtvrtinu mohli živit hráči ČEZ Basketball Nymburk naději na úspěch ve finále kvalifikace o Euroligu. Pak domácí Charleroi před zhruba čtyřmi tisícovkami nadšených fanoušků převzalo otěže nad utkáním a na soupeři bylo znát, že síly na jakýkoliv pokus o návrat do zápasu v jeho zásobníku tentokrát chyběly. Tým Jiřího Welsche tak po drtivé výhře 79-53 druhý rok v řadě uspěl v náročném sítě kvalifikace, když na cestě do hlavní soutěže opět vyřadil českého mistra. Na něj tak stejně jako v minulých letech čeká základní skupina Eurocupu.
"Při třetím zápase ve třech dnech byli při naší užší rotaci hlavně podkošoví hráči už velmi unavení a právě ve vnitřním prostoru jsme finále začali špatně. Soupeř navíc dobře bránil a my jsme měli špatnou střelbu," zhodnotil zápas kouč Ronen Ginzburg.
Střelba proti nesmlouvavé a precizní obraně cizinecké legie Charleroi byla skutečně tristní. Trojky, které kromě semifinálové exploze Simmonse na turnaji týmu padaly hodně málo, byly 20/3 (do půle 8/0), dvojky (většinou spíš dlouhé) 43/16. A za odraženými střelami, často bídně zvolenými, se málokdy někdo vydal na útočný doskok.
A když tým navzdory 13 poločasovým ztrátám soupeře mnoho nevytěžil ani ze své jinak velké zbraně - rychlého protiútoku -, neměl body odkud brát.
Snad nejvíc vypovídají o nasazení a úspěšnosti obou týmů čísla validity: v poločase 44-10, na konci 98-32, to je trojnásobný rozdíl. Zkušené vítěze, jejichž věkový průměr je 28 let, táhla americká dvojice Hill (21 a 12 doskoků) a rozehrávač Mallet (18, trojky 9/4), který svými trefami ve druhé čtvrtině začal trhat náskok.
Welsch, který se většinu času bránil nakonec s Pumprlou a nikoliv se Simmonsem (ten před zápasem uvedl, že Welsche bude bránit on), za 30 minut stihl 6 bodů a jako jeden z tvůrců hry připojil 7 asistencí. Na straně Nymburka měl 10 bodů Lawrence, 9 Wilson a 8 Simmons.
"Rozdílem v zápase byla naše vynikající obrana," pravil domácí kouč Giovanni Bozzi, podle nějž jeho tým chce dokázat, že do Euroligy patří. "Doufám, že napříště už nebudeme muset procházet sítem kvalifikace."
Duel byl pod dozorem v hledišti přítomného kouče Chimki Kurtinaitise (podle zákulisních zpráv byla v táboře Moskvanů po vyřazení od Nymburka sobotní noc velmi bouřlivá, neboť vedení klubu bylo po ruském způsobu hrubě nespokojeno) vyrovnaný pouhých deset minut první čtvrtky.
A i když dva fauly za 7 minut měl opět Lawrence (později koučem několikrát stahovaný za špatnou obranu), Nymburk i pomocí míčů získaných v obraně otočil na 13-12, když vyšel i řídce úspěšný rychlý protiútok.
Šťastná trojka Charleroi se sirénou první čtvrtky, kdy se ke střelci míč dostal pasem od ve zdvojení už téměř zavřeného hráče, zahájila symbolicky domácí trhák. Do druhé čtvrtky vzápětí belgický mistr vstoupil s kompletní pěticí Američanů a navzdory už třetímu útočnému faulu i zóně Nymburka začal budovat náskok.
Hosté k němu přispěli hrubými chybami v postupně stále méně organizovaném postupném útoku, a když se rozstřílel domácí Mallet, vyskočilo skore až na poločasových 34-21. A kouči Ginzburgovi na lavičce po sérii chyb nezbylo nic než v gestu marnosti a zlosti nakopnout ručník, ležící na podlaze.
Kvintet hráčů tmavé pleti otevřel pro Charleroi i druhou půli a už po chvíli bylo jasné, že Nymburk na jakýkoliv odpor už nebude mít sílu. V obraně přestával dorotovávat ke střelcům, v útoku nikdo nechodil pro odražené střely a místo na hřišti postupně začali dostávat i mladí novici.
Oslavné chorály domácích tifosi tak mohly začít už nějakých sedm minut před koncem jasně rozhodnutého finále.
Basketmag se po utkání zeptal českého křídelníka Charleroi, jak velký rozdíl byl ve volném dnu navíc, který jeho tým měl oproti soupeři před semifinále.
"Těžko říct. Kdyby zápas skončil o pět sedm bodů, možná se to tak dá říct, ale my jsme vyhráli rozdílem minimálně jedné třídy. Ano, Nymburk vypadal unaveně nebo přešle, což možná bylo únavou, možná tím, že jsme je při hře příliš k ničemu nepustili," řekl Jiří Welsch.
Podle něj byl zápas vyrovnaný jen jednu čtvrtinu proto, že jeho tým do něj vstoupil se správným poměrem respektu vůči Nymburku a důvěry ve vlastní síly a schopnosti.
"Nebyly tam žádné tendence myslet si, že to máme vyhrané, protože nehrajeme proti Chimki. Zároveň jsme byli semknutí, navíc po zranění Broylese, který ani nedohrál semifinále. Začali jsme velmi dobře, Nymburk se pak vrátil, ale potom už jsme zápas kontrolovali."
Welsch podotkl, že tým držela výborná defenziva. "Ta zápas rozhodla. Když se na soupeře takhle konstantně tlačí a on musí pracovat na každou střelu a nadřít se na každou pozici, je to hodně frustrující a vyžaduje to hodně sil a proto hra Nymburka šla s každou minutou dolů."
Jaký podíl na výsledku v očích Welsche měla obrana jeho týmu a jaký koučem Nymburka zmíněná kumulovaná únava?
"Když se vstupuje do takového turnaje, člověk se na únavu nemůže vymlouvat. A ani Nymburk by se na ni vymlouvat neměl. S Chimki hráli uvolněně, neměli co ztratit. Dnes na ně možná dolehl trochu tlak, protože mezi nimi a Euroligou stálo pouhých 40 minut, a byli by prvním týmem české historie, který by se tam dostal. Já jsem přesvědčený, že jsme si vítězství svou kvalitou a dobrou hrou naprosto zasloužili."
Petr Hamták
