Miliardou lidí sledovaný šampionát sjednotil Turecko, na půl rozdělené revolučním referendem o zítřku

 

Neděle 12. září znamenala pro celé Turecko den s tím největším D. A nebylo to jen zásluhou finálové účasti na mistrovství světa, které zemi zcela pohltilo, ale také kvůli dějinotvornému referendu, kde se rozhodovalo o změně ústavy a dalším směřování Turecka.

 

Jak vše dopadlo?

 

V referendu, jež v neděli předcházelo finále MS, bylo povinné a za neúčast hrozila vysoká pokuta, se Turci většinou 58 procent vyslovili pro změnu ústavy, zajišťující větší míru demokracie a reformy požadované od EU, týkající se revolučních úprav v hierarchii soudnictví a omezení pravomocí tradičně vlivné armády.

Ta za uplynulé půlstoletí svrhla už čtyři civilní kabinety a i v době civilních vlád vždy měla v politice silné slovo. Mimochodem, v několika probíhajících soudních procesech je vyšetřováno několik vysokých armádních důstojníků kvůli spiknutí s cílem svrhnout současnou vládu. A pro doplnění: dosluhující ústava byla přijata v roce 1982, krátce po vojenském převratu.



Když bylo odvoleno, nastal čas pro noční show, finálový duel MS mezi domácími hrdiny a favorizovanými Američany.

Zatímco na politickém kolbišti se národ rozdělil takřka na dvě stejně velké poloviny, na sportovním poli byli všichni Turci spojeni. Všichni tlačili k vysněné první světové medaili a možná dokonce na absolutní vrchol svých 12 obrů, jak se jim při turnaji přezdívalo.

Totéž platilo v pondělí po finále o médiích. Na jedné straně ta podporující vládu a změny ústavy, na druhé ta proarmádní, poukazující na hrozbu budoucího ovlivňování soudní moci ze strany vládnoucí strany.

V hodnocení finále i celého šampionátu, pokrývaného se stejnou intenzitou jako výsledky referenda, už byli novináři jednotni, bez ohledu na svou "politickou příslušnost".

 

Hlavní motto titulků bylo jedno: "Děkujeme vám za stříbro!"

 

Vděčnost směřovala k tuctu bojovníků pod vedením generála Tanjeviče, kteří se na dva týdny stali ztělesněním hrdosti celé země.

"Sedm vítězství v řadě bylo největším úspěchem naší basketbalové historie!"

 

"Největší sukces tureckých sportovních dějin!"

 

Tak se trumfovaly deníky se svými titulky.

 

Mistrovství pro celou zemi znamenalo obrovský svátek. Jen na jeho propagaci padlo 120 milionů dolarů! Tedy zhruba 2,3 miliardy korun. Hodně slušná suma.

V Istanbulu jste se nemohli odkazům na turnaj vyhnout. Billboardy nebo bannery s vyobrazením 12 obrů byly všude. Na každém rohu.

 

 

Světová federace FIBA si nemohla přát lepší místo pro svou největší akci, kterou ve 183 zemích planety sledovalo prý přes miliardu lidí! Intenzita sledovanosti se s výjimkou USA takřka vyrovnává i fotbalovému šampionátu. A to další MS hostí Španělsko a nejbližší ME Litva?

 

"Jsme druhý globální sport. Když začnete odnikud jako my, tento nevídaný vzestup je úžasná věc," prohlásil generální sekretář FIBA Patrick Baumann.

 

Podle něj šlo o nejúspěšnější a nejvyrovnanější MS 60leté historie. A na adresu sledovanosti dodal: "V Litvě tři zápasy měly nejvyšší sledovanost ze všech pořadů roku 2010, vyšší než finále MS ve fotbale. A třeba v Číně rating při zápase s Řeckem vykázal číslo 65 milionů diváků," radoval se Baumann.

Podle něj byl zaznamenán úspěch i na poli dopingu. Při přísných kontrolách stovka testovaných hráčů měla do jednoho negativní výsledek. Tedy podle informací, které měl sekretář na konci MS.

Turky jako organizátory i fanoušky pochválil po finále i kouč nových šampionů Mike Krzyzewski.
 

"Ještě nikdy jsem nezažil, aby celá země oslavovala svůj tým víc než tady. Nikdy ne v této míře," ocenil nekonečné ovace vstoje a skandování fanoušků: "Jsme na vás pyšní!"

"Atmosféra tady v Istanbulu byla fantastická," pravil i dojatý kormidelník stříbrných domácích borců Bogdan Tanjevič.

Petr Hamták