Mišurová: "Bronz je pro nás vlastně zlato!"

Basketbalistky Kary Trutnov vybojovaly jedenáctou medaili v patnáctileté historii klubu. Velkou zásluhu na tom měla slovenská rozehrávačka Darina Mišurová, která dokončila sezonu s průměrem 18 bodů na zápas.

Darino, jaké byly oslavy?
Oslavy byly skvělé. Nejlepší to bylo hned večer po posledním vítězném zápase. Pak jsme ještě o víkendu zašli na večeři, setkali se s fanoušky. Každopádně jsme si to užili.

Takže se ty bronzy nepřejí?
Určitě ne. Každá medaile je jiná a letos byl ten boj o třetí příčku asi úplně nejtěžší.

Dá se říct, že vzhledem k rozložení sil v lize je vlastně bronz pro vás zlatem?
Je pravda, že ty dva týmy co hrají finále jsou jinde. A zbytek je tak vyrovnaný, že vlastně hraje svojí soutěž o bronz. Takže se to tak navat dá, je to tkové naše malé zlato.

Pro vás osobně je to kolikátá medaile?
Čtvrtá. V Trutnově jsem čtyři roky a mám čtyři bronzy.

Letos j vaše zásluha na úspěchu velká, dařilo se vám celou sezonu.
Každopádně je to úspěch týmu, každý se zapojil. Já jsem měla dobrou minutáž a ty body tomu odpovídají. Nějakou zásluhu na té medaili asi mám (smích).

Co říct ke Slovance, vašemu soupeři v boji o třetí místo?
Slovanka byla celou sezonu dobrá, podávala vyrovnané výkony, dalo se čekat, že budeme hrát o bronz s ní. Každopádně nás jejich holky pořádně potrápily.

Vyhráli jste 2:1 na zápasy, přičemž největší rozdíl v těch duelech byl pětibodový. Překvapila vás ta vyrovnanost? Přece jen jste byli favoritem.
Nepřekvapila. Už v sezoně to bylo stejné. Jednou to s nimi bylo o deset bodů, to bylo maximum. Všechno to byly bitva a nakonec dopadly naštěstí dobře pro nás.

Při rozhodujícím střetnutí byla vaše hala našlapaná, přišlo 1500 diváků, rekordní návštěva. jaké to bylo?
Naši fanoušci jsou nejlepší v republice, fantasticky nás ženou. Tentokrát přišli i lidé, kteří asi normálně nechodí. Také to mohlo být tím, že už tady skončil hokej, takže nebyla konkurence.

Brno avizuje, že bude v příští sezoně ještě více šetřit. nedá se pomýšlet výš, nebo je bronz strop?
Myslím, že v téhle chvíli je to strop.

Nepomýšlíte při skvělé formě na pozvánku do slovenské reprezentace?
Nevím, nevím. Před dvěma roky jsem nominaci dostala, jenže jsem se musela omluvit. od té doby se nikdo neozval.

Petr Procházka,
autor je redaktorem MF DNES