Marné doufání koučky Basketmag Campu Terezy B.

 

"Je hezká?" zeptal se král rybáře z Werichovy Královny koloběžky první. I rybář na adresu své dcery odvětil: "Jako růže z rána, jako pstruh v peřeji, jako..."

Zdenička se jmenovala.

I premiérový Basketmag Camp měl tento týden ve svých řadách takovou růži z rána. Řeč však není o frekventantce kurzu, nýbrž o koučce. A ta se nejmenovala Zdenička, nýbrž Tereza.

 

A mimochodem, druhou část uplynulé sezony strávila v jednom království, leč není známo, zda se na Terezu Brantlovou tamní panovník už informoval.

 

Známé však je, že pobyt ve Španělsku jí vyšel nad osobní očekávání. "Nad očekávání dopadla vlastně celá sezona, protože na podzim jsem ještě dokončovala magisterské studium v oboru tělesná výchova a sport, což mě pozitivně naladilo. Španělsko mě pak mile překvapilo a hrozně se mi tam líbilo."

Vyrazit uprostřed sezony do tak kvalitní soutěže nebylo podle ní jednoduché. Když si však zvykla na nový herní styl, hrávala v 10. týmu tabulky Cadi la Seu d´Urgell téměř 19 minut se sedmi body na utkání.

 

"Se svou rolí jsem byla spokojená," dodává 27letá playmakerka, která se do Španěl možná bude vracet. "Ještě je brzo, ale jsou tři kluby, které o mě projevily zájem. A já bych se vrátila ráda."

 

Bodejť by ne. Dojem na ni udělal třeba zápas v nařachané aréně mistrovské Valencie, zalíbil se jí i lokální životní styl a hlavně - jako celoživotní fanynka Realu mohla být v centru dění.

Ač tato příslušnost není v oblasti katalánských tifosi dvakrát praktická, hecování s místními chlapíky si na maloměstě užívala.

Radost naopak nezažila při nenominaci do kádru pro MS. "Osobně jsem doufala, že se z jedné z nejlepších lig Evropy dostanu aspoň do širšího výběru, ale nedopadlo to a já už se chystám na další sezonu. Holkám i celému realizačnímu týmu budu fandit a držet palce."

Na otázku, zda tuší, proč do výběru nepronikla, odpovídá rodačka ze Sokolova lakonicky: "Je to věc trenéra a já to respektuju."

 

Šanci týmu na domácí půdě vidí v pozitivním světle. "Z osobní, skoro deset let staré zkušenosti můžu říct, že domácí prostředí může holky hodně postrčit a přeju jim, aby se dostaly ze skupiny a narazily na hratelného soupeře ve čtvrtfinále."

 

Juniorská mistryně světa mluví v narážce o nezapomenutelném turnaji z roku 2001, kdy v Brně český tým uhranul Američanky i Rusky a stanul, v čele s Vítečkovou a Veselou, na planetárním trůně své kategorie.

 

Jak tehdy celek nesl ten často tolik svazující tlak domácího prostředí? Nebo ho mladé pušky vůbec neřešily a nestíhaly si jej uvědomovat?

 

"Byla to ta druhá varianta. Lidi kolem jsme si naopak užívaly a hlavně jsme měly dobré vedení od trenéra Svobody, jak po stránce disciplíny, tak motivace. To udělalo hodně, ale diváci určitě sehráli důležitou roli."

Petr Hamták