Mahalbašič: Díky Bohu! Dá každému, co si zaslouží

Rašid Mahalbašič je dozajista zbožný centr. Během pětiminutového rozhovoru po bitvě s Haifou děkoval Bohu či hovořil o jeho spravedlnosti dokonce třikrát a to u sportovců v našich zeměpisných šířkách není vůbec běžné. Bůh samozřejmě nikomu fandit nemůže, přesto - hrát s pevnou vírou v zádech se může leckdy hodit. A mohutný nymburský pivot to jistě dobře ví.  

Rašide, povězte, jak jste se dokázali vykopat ze zničující sekvence s šesti ztrátami a technickou chybou, jež jste nasbírali v posledních sedmi minutách první půlky?
Po pravdě nevím. Stejně jako nechápu, jak jsme se do té situace vůbec dostali. Několik dní jsme se na zápas chystali a byli si vědomi jeho důležitosti. Možná jsme ale trochu znervózněli, možná bylo v hale chladno, vážně nevím. Díky Bohu jsme ale v poslední čtvrtce dali 20 bodů a skvělou obranou se z té bídy vyškrábali.

Čím vás v poločase probral trenér? 
Řekl, že musíme bojovat jako muži. Že hrajeme doma a nesmíme tu prohrát. A musíme ukázat, že jsme lepší, individuálně i jako tým. Díky Bohu i celému týmu jsme to zvládli. Štěstím je i to, že jsme vyhráli potřebným rozdílem a teď je jen na nás, abychom jeli do Sieny vyhrát a pronikli mezi posledních 16.

Byla by nyní velká škoda ztratit tu velkou šanci na postup?
Myslím, že ji neztratíme. Nesmíme! Po tomhle zápase dlužíme našim fanouškům v Praze i Nymburce právě to vítězství v Sieně.  



Zápas s Haifou jste otočili i vyhráli skvělou střelbou z dálky. Naopak zpod koše se nedařilo, protože vás tam soupeř ani moc nepouštěl. Nešlo s tím nic dělat?
V prvním utkání jsme já, Chester Simmons i Dylan Page dali hodně bodů, protože jsme používali kombinace dovnitř a ven. Tentokrát byla Haifa na naši hru dovnitř připravena a stahovala se dolů pokaždé, když jsme tam poslali míč. V první půlce jsme my dlouzí hodně posílali míče střelcům, ale ti se netrefovali. Naštěstí ve druhé půlce už se chytili, hřiště se tím pro nás zvětšilo a něco přidal i Rado. My ale především hrajeme jako tým, a když to nejde zevnitř, musíme hrát a střílet zvenku.

V první půlce se zdálo, že řada rozhodnutí sudích šla proti vám, což se ale výrazně změnilo v půli druhé. Jak jste to vnímali přímo na hřišti?
Nechci si na rozhodčí stěžovat, jsou to taky lidi a každý dělá chyby. Možná tam nějaké byly, možná ne. Já si ale myslím, že Bůh nakonec každému dá, co si zaslouží. Na začátku jsme na výroky neměli štěstí, na konci to bylo naopak. Můžeme tedy říct, že to bylo vyvážené. Důležité bylo, že jsme díky týmovému úsilí vyhráli na doskoku. Z basketbalového hlediska jsme štěstí skutečně neměli. Nedávali jsme šestky, dělali jsme stupidní chyby, já sám udělal čtyři absolutně nevynucené. Teď musíme na vše zapomenout a být na Sienu mentálně ještě připravenější než na Haifu. Protože ještě jednou začít jako dnes, nevím, jestli bychom vyhráli. 

Haifa ve čtvrté čtvrtce dala jen 2 body a celkově to až na ztráty ve třetí čtvrtce vypadalo jako vaše možná nejlepší druhá půlka sezony. Jaký je váš pohled?
To je záludná otázka. Můžete říct, že to byla naše nejlepší, ale taky, že šlo o nejhorší půlku Haify. Já radši říkám, že jsme tu výhru chtěli víc.

Koho byste jmenoval Hráčem druhé půlky?
Vybral bych Vlada Ilievskiho. Byl velmi důležitý, uklidňoval nás. A vedle něj i "Jiri" Welsch, který ubránil Dontu Smithe. To je hráč, který dává v průměru 15 bodů, a my ho zastavili, sebrali mu několik míčů. "Jiri" navíc rozbíhal brejky, přidal i nějaké body a asistence. Navíc skvěle bránil Thomas Massamba. On nehraje tolik, ale ukazuje, že je lepší než kdokoli. V našem týmu je tolik hráčů, kteří by mohli hrát, a je složité přidělit každému tolik minut, kolik by si zasloužil. A to je někdy problém. Teď navíc doufáme, že se vrátí Dylan Page. A pokud se nám podaří postoupit, můžeme leckoho překvapit i v play-off.

Mimochodem, jak se po losu kvalifikace ME těšíte na léto s rakouským národním týmem, pokud se vás tedy bude týkat?
Doufám, že jo. Budeme muset "nakopat nějaké polské a německé zadky". Realisticky vzato, máme těžkou skupinu. Německo, Polsko a Lucembursko. Lucemburčany můžeme porazit každý rok, ale pokud jde o Němce a Poláky, bude záviset, kdo za ně bude hrát. S plnými sestavami bychom neměli vekou šanci, ale pokud by neměli své top hráče, zůstane to otevřené.

-trh-