Řím po masakru horkou půdou i pro mága Tanjeviče

Jackpot, jehož konečná částka bude věnována na fond nemocných dětí, utěšeně roste. Rozhodně rychleji ale narůstala ztráta, jakou Lottomatica Řím nabírala v Tel Avivu v zápase druhého kola osmifinálové skupiny Euroligy.

 

Italské mužstvo, ze setrvačnosti nadále doma nazývané Virtus, teď sponzoruje loterijní firma a na charitu odvádí výtěžek z legálního hazardu. Na postup, ani dílčí úspěch basketbalistů by si teď ale nikdo nevsadil ani někdejší liru, znehodnocenou před přechodem na euro inflací.

 

"Maccabi je o úroveň výš," poznamenal trenér Sašo Filipovski (na snímku) a připomínal psa zahnaného do kouta. Nepočítáme-li mizivé množství času, jež na palubovce strávil bývalý italský juniorský reprezentant Andrea Iannilli, točil slovinský kouč proti izraelskému soupeři jen devět hráčů.

Prohra o 41 bodů přiměla komentátory vytáhnout ze slovníku slova jako masakr a amatérismus.

 

Což je věc, kterou Filipovski bude jen těžce odpouštět, jestli vůbec. Ale on už jeho příchod do věčného města na začátku roku byl provázen nedůvěrou. V minulosti sice vedl jako hlavní kouč Olimpiji Lublaň, polský Turow Zhořelec i Lokomotiv Moskva, ale pak se spokojil s rolí asistenta Duška Vujoševiče v CSKA Moskva, aby "získal zkušenosti".

 

 

Jenže takhle zkušenost byla dost tvrdá.Gloriolou ověnčený Vujoševič se odporoučel velmi záhy a v ruském celku nezbylo místo ani pro Filipovskiho. Šestatřicetiletý muž, v němž se ambice perou s vysokou inteligencí, na angažmá nemusel dlouho čekat. V novém působišti to ale vypadá, že si vzal příliš velké sousto.

 

V Římě byl vždycky tlak na trenéry, ale se vstupem společnosti Lotto, podle níž je pojmenována i impozantní hala pro 11 200 diváků, se tento tlak ještě zvýšil. Kouč Matteo Boniciolli sice zajistil v Eurolize postup, ale vyrovnaná zápasová bilance 5 - 5 se sponzorům moc nelíbila a Ital nedostal pro další fázi soutěže důvěru.

 

Filipovski měl na evropské scéně tak trochu usnadněný start, protože v prvním kole narazil na svůj bývalý klub z Lublaně. A postavil proti Olimpiji velice účinnou taktiku, jenže nedostatek hráčské kvality na straně domácích měl za následek těsnou porážku. V Tel Avivu už sám trenér i jeho výběr plavali v neznámých vodách a ponořili se hodně hluboko.

 

Zatímco kouč vyšel z haly sice brunátný, ale s hlavou nahoře (kdyby ho snad vyhodili, někde se chytí), jiná hlava totálně ztěžkla. Sedí na krku dalšímu zkušenému muži, u něhož našel Filipovski zastání a podporu. Bogdan Tanjevič má jako trenér na kontě nespočet úspěchů jak na klubové, tak reprezentační úrovni. Jenže už není trenérem, nýbrž manažerem.

 

A sice manažerem generálním, do jehož odpovědnosti spadá v Římě od jeho letního příchodu vlastně všechno krom peněz. O ty se stará hlavně sponzor, a protože je štědrý, chce úspěchy. Byl to Tanjevič, kdo nakonec rozhodl o tom, že Boniciolliho nahradí právě Filipovski.

 

Je snadné si představit, jak se v zorném úhlu čerstvých neúspěchů jeví balkánská legie na důležitých postech italským fanouškům. Ti navzdory kosmopolitnímu charakteru evropské basketbalové scény zůstávají výrazně nacionálně naladěni.

 

K tomu je třeba si uvědomit, že Boniciolli pracoval ve Virtusu v různých funkcích pětadvacet let! Zachoval sice glanc a potvrdil přátelský charakter rozchodu, nicméně na samotném faktu, že nový muž na jeho místě nemá lepší výsledky, je teď na Tibeře mnohem silnější téma.

 

Filipovski se vůči Tanjevičovi nezachoval příliš vděčně, když si po výprasku od Maccabi postěžoval, že má úzký kádr a musí hrát s juniory. "Musíme se teď soustředit na italskou ligu," zakončil své hodnocení euroligového zápasu.

 

V domácí soutěži Lottomatica pod jeho vedením přece jen už vyhrála. Nicméně z jedenáctého místa tabulky to má k nejlepším domácím celkům, jimž by se chtěla rovnat, na hony daleko.

Slovinský kouč a černohorský manažer našli v Itálii horkou půdu.


Václav Peřina