Lukáš Palyza o rozehrávačích pod tíhou faulů, nůších inkasovaných "and-onů" a jasném favoritovi z Kazaně

Stačil rok a je z něj hráč základní pětky českého mistra, který na jeho pozici small forwarda má k dispozici hned tři české playery. Lukáš Palyza je aktuálně tím, který dostává od kouče Ginzburga přednost jako člen zahajovací sestavy a v semifinále euroligové kvalifikace se revanšoval 13 body za 18 minut. Jak však vyplynulo z následujícího rozhovoru pro Basketmag, obrana byla tím, co v souboji s domácím Cantú rozhodovalo a nakonec i rozhodlo v nymburský neprospěch.

Lukáši, zdálo se, že všechno důležité se v zápase stalo v poslední minutě čtyřicet třetí čtvrtky, kdy vám soupeř ujel ze 4 na 11 bodů.
Je to tak. První poločas byl slušný, drželi jsme se. Cantú bylo o hodně kvalitnější než Oostende, které se v druhém poločase úplně sesypalo. Tentokrát jsme se v té třetí čtvrtce bohužel sesypali my. Ceníme si ale toho, že jsme to ještě z těch 17 bodů stáhli na přijatelných 6. Určitě jsme nezklamali. A myslím, že od nás ani nikdo nečekal, že bychom postoupili přes takové týmy jako Cantú nebo Kazaň, která podle mě nebude mít ve finále s Cantú velké problémy (říkal Lukáš těsně před začátkem semifinále Kazaň - Le Mans, které ruský tým překvapivě ztratil). Uhráli jsme si svoje a budeme na to chtít navázat dalšími slušnými výkony v Eurocupu, VTB lize a jistě i v NBL.

V té třetí čtvrtce byl klíčovou postavou rozehrávač Taylor, který si už v 23. minutě udělal čtvrtý faul a po dočasném vystřídání si to vzal do ruky v oné kritické části této desítky sám, ovšem neúspěšně. Chtěl tím ty fauly a absenci na hřišti rychle vynahradit?
To se těžko říká, do hlav si nevidíme. Ale je to zhruba tak, jak říkáte. Udělal si čtyři fauly a on je trochu emotivnější hráč, který to na sobě nechává víc znát, a možná je i pravda, co jste řekl. Nemyslím si ale, že by byl nějak extra vyhecovaný a chtěl dát kvůli čtvrtému faulu vzápětí 10 bodů. Jemu se v utkání celkem dařilo, napichoval obranu, skóroval a asi cítil, že je správné tam najet. Bohužel tam došlo k nějaké ztrátě a také nedaným střelám.           



Je náhoda, že on a Abrams v obou zápasech měli - na důležitých pozicích guardů - poměrně brzy v druhé půlce hodně faulů?
Asi to náhoda nebude. Pro trenéra to musí být nepříjemné, když si jeden rozehrávač udělá čtvrtý faul, a druhý je na tom stejně. Bylo to ale také způsobeno útočnou kvalitou hráčů soupeře. Cantú mělo hodně dobrého hráče na pozici 1 i 2. My jsme se museli dost soustředit na jejich křídla, italského reprezentanta Aradoriho a Gruzínce Markoišviliho. Musím říct, že jejich guardi nás i překvapili, jak kvalitně zahráli. Najížděli si tam, jak chtěli, a to byla naše obrovská chyba, že jsme se s tím nedokázali vyrovnat a dostali z toho spoustu bodů. Nechci to ale určitě házet jen na rozehrávače, obrana je týmová, ale je fakt, že oni tam nachytali moc faulů.

Vy jste měli opět famózní trojky na úrovni 50 procent (25/12), jenže Cantú kontrovalo lepšími dvojkami a šestkami. Bylo to dané jeho soustředěnou hrou do koše?
Asi jo. My jsme tým, co si zakládá na střelbě, na vytváření pozic a na trojky spoléháme. Máme spoustu hráčů, kteří když se chytnou jednou střelou, jsou schopní dát tři čtyři z dálky v rychlém sledu a to soupeře může poslat do kolen. Oni byli trochu jiní, Aradori i Markoišvili jsou silová křídla, co hodně chodí do koše a sbírají fauly. Asistent kouče nám v jednu chvíli říkal, že jsme dostali dokonce devět košů s faulem, a to není dobré číslo.  

Je to ošklivá spekulace, ale asi ji nejde vynechat. Očekávalo se, že střelecky by vás měl letos táhnout Coleman, který je navíc i dobrý obránce. Jak moc zásadní jeho absence v kvalifikaci byla a myslíte si, že by vás do finále mohl protáhnout?
No, to je strašně těžká odpověď. Je to kvalitní hráč, který nám určitě chyběl, zvlášť v některých situacích. Zase se ale mohli rozehrát jiní. Víc bych se do toho nechtěl pouštět.

Naznačil jste, že Kazaň je ještě o stupeň výš než Cantú, byla by to proti ní mission impossible?
Asi ano, ale čtvrtfinále Kazaně jsem neviděl. Jen vím, že tam mají dva hráče, co přetáhli z Panathinaikosu, Kaimakogloua a Vougioukase, nebo Eidsona, který hrál třeba v Maccabi. Myslím, že Kazaň s Le Mans nezaváhá a finále bude hodně zajímavé. Kazaň ale považuju za jednoznačného favorita celého turnaje.


Petr Hamták