Lufťáci z Česka zase řádili, v Miláně i Mnichově! Satoranský už v TOP 16, Veselý je hodně blízko

ČESKÉ ECHO EUROLIGY    Pouhých 500 kilometrů od sebe se během čtvrteční noci simultánně prolínaly zápasové osudy dvou českých hvězd v nejblyštivější kontinentální soutěži. A jak je jejich dobrým zvykem, byla u toho v mnichovském Audi Domu i milánském Paladesiu i pěkná nůšička dunků, které po utkáních 6. kola Euroligy opět obletěly evropský kyberprostor. Barcelonský Tomáš Satoranský neváhal už na konci první čtvrtiny, kdy si hned po příchodu na mnichovskou palubovku střihl už nacvičenou akci s technicky vytříbeným power forwardem Doellmanem. Naskočil si až pod střechu haly na Američanův báječně vysoký alley-oop, který - po zachycení vysoko nad košem - z natažených rukou zarazil jako hřebík do obruče. A v druhé půlce následovala další paráda - v brejku nabíjel chorvatský zelenáč Hezonja a český lufťák  se opět bleskově mihl vzduchem, aby poloakrobaticky zatloukl podruhé.   

Zhruba ve stejný čas se o půl tisíce kilometrů jižněji třikrát za druhou čtvrtinu vznesla z milánské runwaye česká F-24. Jan Veselý poprvé zarážel rovnou z útočného doskoku, pak přišel milimetrový pas Hickmana přes ruce bránícího Shawna Jamese na exkluzivní alley-oop v postupném útoku a vzápětí následoval brejk a monstr dorážka jednoruč nepřesně zakončeného nájezdu kolegy Hickmana.

Mezi to Veselý vložil "jumper" ze střední vzdálenosti a jednu šestku. S devíti body (+5), 5 doskoky, 4F+ a jedním ziskem za 9 minut byl Veselý princem Fenerbahce v první půlce. Mohl by být i králem, neminout hned pět trestných hodů. Ty kouč Obradovič před startem druhého poločasu adresoval jako hlavní problém, neboť tým jich za první půli (37-44) zahodil hned 11 z 18! A protože v druhé půlce se očekávala ještě tužší bitva, byla nejspíš právě neúspěšnost na trestné čáře hlavním důvodem nevyužití českého forwarda po změně stran, kdy se hosté z šestek hodně polepšili (12/11).



Veselý, který teprve podruhé v euroligové sezoně chyběl v základu, už se pak dostal do hry především až na obranu závěrečných útoků Milána, kdy mohl bez problémů přebrat například rozehrávače Hacketta, jenž se přes něj z trojky neodvážil zakončit, ani přejít. Právě na tuhle obtížnou prostupnost fyzické obrany složené z vysokých mužů Fenerbahce, kteří zabírají skoro celé vymezené území, po první půlce upozorňoval i domácí kouč Luca Banchi.

Istanbulská defenziva povolila Milánu pouhé 4 dvojky za první půlku (hosté 22/14), a nebýt jeho trojkové bilance 13/7 a také minutých šestek Fenerbahce, mohlo být při poměru ztrát 9-2 hotovo už za 20 minut. Pak se zdálo být rozhodnuto po třetí čtvrtině s až 13bodovým náskokem hostů, když se konečně chytil i Goudelock, který tentokrát za 30 minut vypustil pouhých pět střel, z toho byly jen dvě trojky a jediná trefená.

Však ještě před čtvrtou částí řval Luca Banchi na celou lavičku: "Goudelock nesmí dostat balon do ruky!" Jeho svěřenci pokyn plnili, seč mohli. A jejich fyzická a bojovná obrana měla zejména v závěrečné periodě fantastické parametry. 7000 milánských tifosi burácelo nadšením, a když sudí odpískali flopping Brunovi Cerellovi, podle komentátora už létaly ke hřišti i lecjaké předměty.

Domácí dál dřeli a pod košem hostů doslova hořelo, i když tři důležití hráči (Hackett, Samuels, Moss) měli po 4 faulech. Fenerbahce rázem zaspávalo v obraně a v útoku jen odpalovalo trojky a ztrácelo míče. Za stavu 70-74 však 82 vteřin před koncem trestuhodně neproměnil dvojtakt Hackett a při skore 71-74 v posledních 20 vteřinách už hosté jistě proměňovali trestné hody. Po vítězství 74-80 mají teď s druhou nej bilancí skupiny C (4-2 stejně jako Panathinaikos) na dosah postup do TOP 16.

Tým vedle Veselého nejvíc potáhli rozehrávač Hickman (14), centr Erden (12+7 doskoků) a power forward Bjelica (11+8 doskoků).



Satoranského Barcelona v Mnichově i před zraky hvězdy fotbalového Bayernu Arjena Robbena setnula domácí celek 77-99 a s bilancí 6-0 si v předstihu zajistila účast v TOP 16. 60bodová první půle (nový rekord FCB v Eurolize) s báječnou bilancí trojek 11/7 a skore 38-60 byla krutou sprchou pro Bayern, kterému příliš nepomohla nová akvizice na rozehrávce Bo McCalebb (4 body, 5 asistencí). Střelecké pole vítězů vedlo trio 15bodových Huertas (6 asistencí), Nachbar a Navarro, jenž trefil i neuvěřitelnou trojku z jedné nohy po odskoku do strany.

Tomáš Satoranský zaknihoval za necelých 17 minut 10 bodů (+9, z pole 7/4), 5 asistencí, 5F+ a 2 doskoky. Vedle svých dvou dunků proměnil i dva trestné hody, dopíchnutí a nájezd, kterým vrátil předchozí úspěšný průnik McCalebbovi. Asistence mu naskakovaly jako korunky na hracím automatu především po úspěšných trojkách spoluhráčů a fauly suše získával i od o 18 čísel menšího McCalebba.
 
Zápas, hraný v kulise nekonečné, tleskátky supportované rytmiky 6700 fanoušků, byl vyrovnaný jen v první čtvrtině, již v základu Barcy překvapivě zahajoval 19letý Mario Hezonja. A právě to bylo velmi zajímavé, neboť pár dní před zápasem přišly ze Španělska zprávy, že jeho agenti jsou hrubě nespokojeni se skromnou minutáží naděje draftu NBA. Chorvat dosud zasáhl jen do tří ze šesti zápasů Euroligy (průměr 10 minut) a v ACB má zatím průměr 9 minut. A když se na něj čerstvě přiletěli podívat skauti Sixers, Hawks a Lakers, na hřišti ho prakticky neviděli. Na druhou stranu: získat větší minuty v tak nabité sestavě není jen tak.



Hezonjovo postavení do základu vypadalo nejvíc ze všeho jako lekce od Xaviho Pascuala. Mladý křídelník totiž rozhodně nepřesvědčil. Nejdřív se nanutil do nájezdu bez jakékoli předchozí akce, přičemž přišel o míč. A vzápětí si z něj udělal v soubojích 1 na 1 trhací kalendář dvakrát úspěšný Němec Benzing, když Bayern zřetelně hrál přes Hezonju jako přes největší slabinu na hřišti.

"Každý si mohl všimnout, že druhá čtvrtina pro nás nebyla dobrá (22-38). Soupeř potřeboval 10 minut na zahřátí. Pak už začal hrát a my ho nedokázali zastavit," přiznal kouč Bayernu Svetislav Pesič, který Barcelonu dovedl v roce 2003 k jejímu prvnímu titulu v Eurolize.

Zajímavý komentář měl ke svému nasazení do základu i celého zápasu Bo McCalebb. "Hraju tuhle soutěž už šest let a to, že jsem sem přišel teprve před dvěma dny, není omluva. Trenér mě může nasadit do hry jako každého druhého."