London Games do bloků: hon na Američany začíná!

V pátek večer budou v Londýně slavnostně zahájeny jubilejní 30. Letní olympijské hry. Jako již tradičně bude k nejsledovanějším událostem patřit dvanáctičlenný turnaj basketbalistů, jenž otevře své brány v neděli.

Dvanáct týmů bylo rozděleno do dvou šestičlenných skupin, nejlepších čtyři z každé skupiny postoupí do čtvrtfinále, odkud již začíná klasický vyřazovací způsob. Vítěz by měl být znám v neděli 12. srpna.

Jasný favorit - USA

Američané přijeli do Londýna v roli obhájců prvenství z předešlých her v Pekingu, zároveň v pozici posledních mistrů světa. Již před turnajem utrpěli velké ztráty, především na podkošových pozicích. Ze hry postupně vypadli Howard, Bosh, Aldridge a Griffin, oficiálně ze zdravotních důvodů chybí i Bynum. Trenéru Krzyzewskimu je tak k dispozici pouze jediný klasický pivot Tyson Chandler, k němu dva hráči obvykle na pozici 4 - magnet na doskoky Kevin Love a Anthony Davis, jednička letošního draftu, který mezi profesionály odehrál pouze pár minut v přípravě a nedá se očekávat, že v Londýně bude hrát nějakou významnou roli.

I proto trenér Američanů často používá malou sestavu s LeBronem James či Carmelem Anthonym na pivotu. V prvních čtyřech přípravných zápasech tyto malé sestavy příliš úspěchů neměly, kouč Krzyzewski je použil zhruba v 58 ze 160 odehraných minut a ony prohrály své souboje s protivníky o jeden bod, přestože v součtu tyto čtyři utkání Američané vyhráli o 111 bodů. Bylo například velice zajímavé sledovat, jak Luis Scola vodí Carmela Anthonyho jako taneční mistr žáka při první lekci.



Paradoxně proti Španělsku právě malá sestava zvýšila tlak v obraně, v útoku lépe nacházela střelecké pozice a měla větší úspěch než sestava klasická. Američané tak mají stále dost variant hry. Neporazitelní ale určitě nejsou. Zatím mají problémy s obranou soupeřových dvojiček (nebo chcete-li pick´n´rollů) či na doskoku, v postupném útoku až příliš spoléhají na střelbu z dálky. Avšak individuální schopnosti hráčů jako LeBron James, Kobe Bryant nebo Kevin Durant z nich jako již tradičně tvoří jednoznačného favorita. A je jedno, že nejsou v plné síle a nejsou žádný Dream Team.

Hlavní vyzyvatel - Španělsko

Vítězové posledních dvou ME a stříbrní medailisté z Pekingu touží po zlaté medaili. V posledním přípravném střetnutí si Španělé brousili zuby i na Američany, po výborném začátku však byli tvrdě usazeni na zem a prohráli o 22 bodů. Otázkou zůstává, jak vážně Španělé tohle utkání vzali. Jejich hlavním problémem je totiž zdravotní stav. Proti Američanům vůbec nenastoupili Marc Gasol a Sergio Rodriguez, zdravotní potíže mají i Juan Carlos Navarro a Rudy Fernandez. A zbývajících 10 hráčů se podělilo o herní minuty dosti rovnocenně.

Výhoda Španělů je především v sehranosti. Do Londýna zamířilo hned 11 mistrů Evropy, kteří byli v týmui o rok dříve na MS v Turecku. Jediným absentérem je Ricky Rubio, jehož v sestavě nahradí Sergio Rodriguez. Španělé mají vyváženou hru, mohou nabídnout střelbu z dálky v osobě Navarra, pivotmanskou práci bratří Gasolů, dirigentskou taktovku Calderona nebo atletické schopnosti Ibaky či Fernandeze. Budou nebezpeční každému, podle mnohých odborníků jsou schopní porazit i USA.

Široké spektrum spolufavoritů - Rusko, Argentina, Francie, Brazílie

Rusové hladce propluli olympijskou kvalifikací, když postupně zdolali Jižní Koreu, Dominikánskou Republiku, Angolu a Nigérii. Tým bude nejspíše opět sázet na úpornou defenzívu, v níž budou hrát prim Chrjapa s Kirilenkem, kolem kterého by se měla točit i velká část útočné produkce Rusů. Od rozpadu Sovětského svazu obsadili Rusové na OH nejlépe 8. příčku. Bylo by velkým překvapením, kdyby se jim toto umístění nepodařilo vylepšit.

Ztělesněná zkušenost, to je tým Argentiny - v kádru je hned 8 třicátníků. Scola, Ginobili, Prigioni nebo Nocioni jsou již pomalu na sklonku svých bohatých kariér a mají jednu z posledních možností získat velkou medaili. A při známé schopnosti těchto hráčů připravit se na velká utkání nebude nikdo chtít hrát s Argentinou ve čtvrtfinále. Ale tam už není příliš na výběr.

Atleticky velmi dobře vybavený tým Francie přijíždí v pozici vicemistrů Evropy, rozhodně však v ne úplně ideálním rozpoložení. Nejen kvůli zraněním Joakima Noaha nebo Mickaëla Pietruse, ale především kvůli známým problémům Tonyho Parkera, který málem přišel o oko a po operaci zkouší hrát s ochrannými brýlemi. Francouzi z posledních pěti utkání hned tři prohráli. Porážka se Španěly o 5 bodů určitě není tragédií, domácí porážka s Austrálií už znamená varovně vztyčený prst, prohra s Belgií je pak úplným šokem. Francouzi měli v přípravě problémy především se střílením bodů.

Brazilci disponují velikou podkošovou silou. Trio z NBA Nene, Varejao, Splitter doplněné o zkušeného Giovannoniho bude hrozbou pro všechny týmy včetně Američanů či Španělů. V kombinaci s dirigentskými schopnostmi Huertase, rychlostí Barbosy a skvělé střelbě veterána Machada získáme kvalitní směs, velmi nevyzpytatelný tým toužící po úspěchu při návratu na OH po 16 letech.

Černý kůň - Austrálie

I při absenci Andrewa Boguta pomýšlejí "protinožci" na velký výsledek. V přípravě dvakrát potrápili Španěly a nebyli daleko od výhry, po relativně vysoké porážce s Brazílií dokázali zdolat Francii na její půdě! Předností Australanů by měly být pevná obrana, kvalitní střelba z dálky a rychlost rozehrávače Millse.

Velká neznámá - Nigérie

Tým, se kterým se vůbec v Londýně nepočítalo jako s účastníkem, natož aby o něm někdo mluvil v souvislosti s nějakým vyšším umístěním. Parta okolo Ika Dioga na olympijské kvalifikaci překvapivě zdolala Litvu, poslala domů Řeky a v rozhodujícím souboji o postup přehrála Dominikánskou republiku. Nadšení z historického úspěchu, možnost užít si olympiádu a vědomí, že není co ztratit by atleticky skvěle vybavené Nigerijce mohlo hnát kupředu. Postup z těžké skupiny by byl překvapením, ale proč by nemohli Afričané zaskočit Litvu podruhé?