Lekce pro Zlatou botu, sekuriťačky na Eurolize, Fene v NBA a oscarový kandidát Želimir o Janovi dnes a zítra

Z PŘEDNÍ LINIE I ZÁKULISÍ DUELU EUROLIGY V LUBINU    Nezajet na utkání Euroligy, když se odehrává nějakých sto kilometrů od českých hranic, to by byl doslova hřích. A když se v něm ještě dá nalézt výrazná česká stopa, ba dokonce v základní pětce, už téměř není co řešit. Přitom ani dopředu nepočítáte s tím, že v rámci menu dostanete jako bonusový dezert doslova oscarový herecký výkon od jedné z největších legend eurocoachingu, která na ne zcela dokonale naleštěných prknech lubinské haly oscilovala někde mezi Michaelem Douglasem, Robertem de Nirem, Jackem Nicholsonem a místy i Jimem Carreym.

Željko Obradovič ne jednou, ne dvakrát, ale nesčetněkrát za zápas strhává svými výstupy pozornost celého hlediště, a ač jde o už nezaměnitelnou součást jeho pracovního postupu, někdy se zdá, že si svých mimicko-gestikulačně-emotivních výbuchů, nejednou předváděných daleko od pravidly vymezeného území, královsky užívá. 



Od prvních minut souboje jeho Fenerbahce Istanbul s domácím Turowem, který v Lubinu našel azyl kvůli stále nedokončenému vlastnímu stánku ve Zhořelci, to nebylo jiné. Naposledy - a až apaticky - v klidu byl Obradovič při nástupu svých hráčů, jež vyprovázel ze špalíru jako skoro poslední ve společnosti nového svěřence Jana Veselého. Pak ještě vyslal na hřiště základní pětku, v níž nechyběl ani český zástupce, a s ostatními muži, co zůstali na lavičce, si ještě "dal pět".



Jakmile se ovšem zvedla opona utkání, už je ze srbského kormidelníka jeden velký natlakovaný papiňák. Ten ještě několik prvních minut může pracovat poměrně klidu, neboť bezchybně hrající hosté vedou za chvíli 0-13, později 6-19 a po úvodní čtvrtině už 15-30.



Jan Veselý má před zraky svého otce (na druhém snímku v modrém tričku), osobního kouče Dušana Hrdličky (vpravo) i šéftrenéra ostravského BCM Patrika Smažáka (v červeném) výtečný vstup, když v prvním útoku získá doskok, v první obraně zastaví útok domácích, vzápětí dosáhne i pro doskok pod vlastním košem a ještě později přes jeho natažené ruce Dylewicz vypustí jen air ball. K tomu Veselý přidá střelu polohákem z nájezdu i asistenci na centra Savase.



Jenže po střelecké erupci nepolapitelného guarda Goudelocka v první čtvrtině útok i obrana Fene začíná stále častěji drhnout, vrší se chyby a tím přímo úměrně narůstá i zloba Željka Obradoviče. Hodně to schytá například 19letý guard ze základní pětky Kenan Sipahi, na něhož kouč obrátí svůj hněv i ve chvíli, kdy už sedí na lavičce a na hřišti právě chyboval někdo úplně jiný. Stejně jako drtivá většina ostatních (a leckdy i mnohem starších) v této situaci nezvedne v obavách ani obočí, natož aby projevil jakýkoli náznak nesouhlasu.



U MVP loňského ME U18 Kenana Sipahiho, který Turky dovedl až ke zlatým medailím, ovšem víc než hra či mladické chyby upoutává něco docela jiného. Jsou to boty, vzadu zářící zlatým leskem a při tryskovém běhu blikající jako stroboskop. Inu, svou image je nutné si budovat už od rané fáze profesionální kariéry.



Vstup ve druhé čtvrtině už tolik nevychází Janu Veselému, který letošní sezonu odstartoval ve speciální edici "Fene niků". Jde přes něj zakončení v obraně, nechá se zablokovat při postupu pod koš v útoku a poločas (40-50, za domácí září Collins (11) a Kulig (18)) končí alespoň s malou nadějí pro Turow, který v prvním kole padl jen o sedm v OAKA Areně.



Českému forwardovi, který v utkání zaskakoval i na pozici centra, se nedaří ani při vstupu do třetí čtvrtiny. Při pokusu o nájezd se dopustí kroků a pak mu kouč (na jeho poměry) decentně vyčiní za nevýpomoc v obraně, kde stále přibývá hluchých míst a tím i snadných košů Turowa. Když pak Veselý hází šestky, snaží se ho za košem rozhodit vlajkami mávající banda domácích fans.



Ti při zhořelecké domácí premiéře v Eurolize rozhodně nezaplnili celou kapacitu hlediště haly v Lubinu (1770 míst z 3700). Trochu jim s tím pomohli i příznivci hostů, kteří těsně před utkáním na hřišti rozvinuli klubovou zástavu a nerušeně se chodili fotit s koučem Obradovičem.



Takto poměrně volně kolem plochy korzoval prakticky každý, ale v "customer friendly" prostředí se i při interakci fanoušků nic problematického nestalo. Novinářům se snažil pomáhat skoro každý člen obslužné čety (akreditovat se na zápas dalo i bezprostředně před ním, neboť mottem Zhořeleckých je "No problem") a kolorit dotvářela plejáda "sekuriťaček" všech věků, strážících klid v publiku.



A když trenér Obradovič před úvodním rozskokem se svými asistenty odklízel ve hřišti se povalující míče, jen zakroutil hlavou. Tohle ještě nebyl důvod se rozčilovat. 



Daleko větší vrásky mu ve třetí a většině čtvrté čtvrtině dělal jeho tým, hazardující v utkání nad míru nadupané skupiny C s očekávanou výhrou. Chyby na obou koncích hřiště se vršily jako pyramida, a nebýt sem tam útočného doskoku, včas urychlené hry, nůších domácích ztrát (23) a v útoku zejména mistrovství Goudelocka s Preldžičem, možná by se domácí v závěru dostali ještě blíž než na 73-78. Ale ani Emir Preldžič - i se svým ohromným herním přehledem, na 206 čísel výšky úžasnou pohyblivostí a velkými kousky při zakončení - nezůstal bezchybný, jak ostatně dosvědčil následující timeout.



Jan Veselý byl po vystřídání ve třetí čtvrtině do hry náhle vložen tři minuty před koncem, kdy jej kouč střídavě stahoval a pak zase vracel na hřiště před zahájením útoků. Jenže hned po prvním příchodu do hry Kuligova trojka obrátila během timu první velký hněv zápasu i proti českému hráči.



"Myslím, že do té doby jsem nějakou velkou chybu neudělal, takže se mi "soda" vyhýbala," glosoval situaci po zápase Jan, který má pro zvládání těchto "fénů" dobrou školu od Duška Vujoševiče ještě z dob v Partizanu.



Po návratu na hřiště ovšem Veselý konečně dostal nabito i do brejku a jeho dunk 2:17 do konce na 73-82 už byl skoro tím pověstným hřebíkem do domácí rakve. Konečný výsledek zněl 76-91.
 
"S výhrou jsem spokojený, ale hra se nám ne vždy nedařila. Měli jsme výpadky koncentrace a domácí stáhli naše skoro dvacetibodové vedení, což by se nemělo stávat. Musíme hrát organizovaněji v útoku a do příště to zlepšit. Zhořelec se dobře připravil na naši přechodovou hru a rychle se vracel zpátky, navíc dobře zacpával "bednu". Na konci se nám ale několik důležitých protiútoků povedlo," hodnotil 211 vysoký power forward, který je jedním ze sedmi nejméně 206 vysokých hráčů Fenerbahce. V utkání nakonec zapsal 8 bodů, 2 doskoky a +14 bodů za 21 minut ve hře.



Po zápase byl i s trenérem přizván na tiskovou konferenci, kde si Željko Obradovič nebral žádné servítky, a bez zábran popsal, čím ho tým vytáčel.

"Zhořelec jsme brali velmi vážně. Učím své hráče, aby každého soupeře respektovali stejně a nebrali Turow jako nováčka soutěže. Soupeř navíc první utkání na Panathinaikosu odehrál velmi dobře. My jsme měli excelentní první čtvrtinu, která byla naší nejlepší částí zápasu, ale vyjma kvalitních posledních tří minut už pak v naší hře bylo moc výkyvů, dopouštěli jsme se stupidních ztrát a hráči musí pochopit, že tomu je nutné se příště vyhnout, jinak budeme mít problémy."  



"Turow ukázal stejně jako na Panathinaikosu charakter, a i když byl dole, dokázal se vrátit. Měl velmi dobře strukturovaný útok a hráči věděli, co mají dělat," analyzoval trenér, který do zápasu nemohl postavit důležitého centra Zoriče a křídelníka Cetina.   

Centrální částí hry byl z pohledu obout týmů rychlý přechod do útoku. Obradovič za něj pochválil domácí celek, který podle něj létá po hřišti rád. "I jejich velcí hráči běhají jako perimetroví, Kulig dal snad 16 z prvních 26 bodů týmu a křídlo Collinse stejně jako rozehrávače Taylora je vždy nutné při přechodu do útoku včas zastavit."



Se svým týmem Obradovič naopak neměl slitování. "Jen první čtvrtka byla skvělá. Jak v obraně, tak v pohybu míče a vyrážení dopředu. Na zbytek zápasu by ale bylo nejlepší zapomenout," řekl naprosto vážně kouč, který se jen na chvíli odmlčel, než vychrlil závěrečnou sodu:

"My máme hodně hráčů na kvalitní přechodovou hru. Třeba poslední tři minuty nám stačilo zvýšit právě rychlost a Goudelock z toho měl pokaždé snadný koš. Do té doby nám ale tyhle body chyběly, protože musí běhat všech pět hráčů. Je to stále stejná story - hráči sice pokaždé říkají, jak rádi běhají do útoku, ale stejně pak přijde v utkání moment, kdy se unaví, a neběhá nikdo. Vy je do toho tlačíte, ale oni na vás koukají jak z jara."

Po tiskové konferenci si Željko Obradovič našel čas i na pár slov o svém českém svěřenci. Jen k němu dostal první otázku, už s úsměvem vypálil: "He´s amazing!", tedy: Je úžasný.



V dalších větách už ale zvážněl a popsal věci tak, jak je sám vidí.

"Jsem velmi, velmi rád, že jsme Jana získali. Je to hráč a člověk, který má basketbal hodně rád a od prvního dne si udržuje perfektní přístup a vystupování. Pro tým dělá spoustu věcí. Je pořád ještě mladý a i přes zkušenosti z NBA se musí v mnohém stále zlepšovat. Pokud ale bude takhle dál pokračovat, bude opět hráčem, jakým má být - to znamená pro NBA," nebojí se smělých odhadů 54letý kouč.



A co že musí český letec vylepšit?
"Musí hlavně líp střílet a nacházet cesty, jak dávat víc bodů. Atleticky je totiž jedním z nejdominantnějších hráčů v Evropě. Já jako kouč s ním tak mám spoustu možností v obraně, ale chci, aby i v útoku byl pro tým užitečnější. Jak dřív v Partizanu, tak i teď je to hráč, co hraje s velkou energií a co se obětuje pro tým. Může ale předvádět ještě víc," odpovídá Obradovič.

Ten se zároveň striktně odmítl vyjádřit k otázce, zda byl Čech v NBA využíván tak, jak se vzhledem k jeho schopnostem patřilo. Poznamenal ovšem, že Veselý odešel do nejlepší ligy příliš brzy. "Teď je ale hlavní, že si hru v Evropě užívá. Musí jít krok za krokem, na vše má ještě čas," zdůrazňuje kormidelník úřadujících tureckých šampionů.



Na otázku, zda v době, kdy už věděl, že Veselý bude k dispozici pro evropský trh, s jeho angažmá neváhal, Obradovič odvětil:

"Když jsem loni pobýval na Letní lize NBA v Las Vegas, sledoval jsem ho tam a jeden večer jsme si spolu promluvili. Tehdy ale měl před sebou ještě rok smlouvy u Wizards. Letos v létě mi zavolali, že tu  možnost jeho angažování je, já to probral s naším generálním manažerem Gherardinim a taky s majitelem klubu a rozhodli jsme se, že Jan pro nás bude velmi užitečným hráčem. Dosud jsou tu s ním všichni spokojeni a já doufám že i on je ve Fenerbahce šťastný."

Istanbulský celek si to nedávno rozdal ve sledované exhibici proti úřadujícím šampionům NBA ze San Antonia. Ty vede už nekonečně dlouho slovutný Gregg Popovich, jenž před sedmi lety právě Željka Obradoviče označil jako kouče s fascinujícími útočnými schématy, z nichž sám čerpal.
 


Mimochodem, jak by podle srbského velikána současný tým Fenerbahce dopadl v regulérní sezoně NBA?

"Neexistuje, že bychom tam mohli hrát. Oni jsou daleko před námi, celá struktura NBA je úplně jiná než u nás v Evropě. Já se jen snažím svým hráčům vysvětlit, že pokud chtějí (do NBA), po taktické stránce jsou na tom dobře, ale hlavně pro mladé je zásadní stále pracovat na technice, kterou je třeba mít na ještě vyšší úrovni, protože právě v tomhle jsou američtí hráči ještě úplně jinde," má jasno Obradovič, jehož jméno se loni na jaře - ještě před nástupem k Fenerbahce - skloňovalo v souvislosti s pozicí head coache Pistons.

Zakládalo se to na pravdě? Bohužel, takovou informaci z "pána euroligových prstenů" nedostaneme. "Tohle nemůžu komentovat. Teď jsem ve Fenerbahce a od NBA jsem na hony vzdálený!"

Před rokem a půl Basketmagu něco podobného řekl na otázku, zda by mohl být tím prvním eurokoučem v NBA právě on, i Ettore Messina, tehdy velitel lavičky CSKA. Od letošního léta už zařezává jako první asistent Gregga Popoviche. Voda i pod koši plyne rychle, a co není dnes, zítra už může být. Željko Obradovič je navíc ještě o rok mladší než italský elegán. Tedy...?