25.01.2012 - Redakce
počet přečtení: 1724
vytvořeno 25.01.2012, upraveno 25.01.2012
OČIMA AKTÉRA Pokud jste někdy drželi basketbalový míč za trojkovým obloukem a víte, jakého umění je třeba k trefení titěrně malé obroučky z bezmála sedmi metrů i v klidu a bez obrany, pak jste včera jistě... Ale i když jste v tomhle prostoru nikdy nestáli a míč nedrželi, tak jste včera jistě... museli, nebo aspoň mohli smeknout klobouk. Show amerického shooting guarda Chestera Simmonse by uspěla i v hlavním vysílacím čase na nesportovním kanále. A produkovat ji v napěchované aréně v jiné zemi, musela by nadskakovat v základech.
Pokud jste někdy drželi basketbalový míč za trojkovým obloukem a víte, jakého umění je třeba k trefení titěrně malé obroučky z bezmála sedmi metrů i v klidu a bez obrany, pak jste včera jistě... Ale i když jste v tomhle prostoru nikdy nestáli a míč nedrželi, tak jste včera jistě... museli, nebo aspoň mohli smeknout klobouk. Show amerického shooting guarda Chestera Simmonse by uspěla i v hlavním vysílacím čase na nesportovním kanále. A produkovat ji v napěchované aréně v jiné zemi, musela by nadskakovat v základech.
Žádný ze soupeřů Nymburka by tohoto potetovaného snajpera neměl nechat rozjet, pokud nechce být popraven. Gravelines Dunkerque tuto chybu udělal a krutě na za ni zaplatil.
Počínaje první trojkou na konci druhé čtvrtiny a konče pátým projektilem dlouho před koncem třetí nashromáždil během necelých 8 minut 19 bodů, kterými utrhl zápas.
Míč si žádal a dostával skoro každý útok, postupný i rychlý. A když u něj soupeř stál, stal se z něj driblující eskamotér, jaký v Česku dosud jen tak nebyl k vidění. Nejdřív obránce zmate desaterým prohozením míče mezi nohama a pak ho zničí a zlomí mu kotníky bleskovými crossovery.
Když takhle dvě minuty před koncem posadil na zem Rudyho Jombyho, který se zapotácel a plácl sebou na palubovku při snaze vykrýt na trojkovém oblouku změnu směru Simmonsova průniku, musela si oběť říkat: Proč zrovna já?
Zdá se, že vás rozehrávačské mazlení s míčem dost bavilo, že pane Simmonsi?
"Samozřejmě!" zdůrazní autor 25 bodů, ale také 7 asistencí. "Vždycky mě to na rozehře bavilo."
"Pozice 1 je pro mě přirozená. Začínal jsem na ní. Až když jsem začal dávat víc trojek a měl dobrou střelu z jumpu, tak jsem se přesunul na dvojku, protože jsem byl už i vyšší."
Když se Simmonsovi daří tak nadstandardně jako v úterý, máte hned tři hráče v jednom: střelce, asistujícího rozehrávače a k tomu - výborného obránce.
"Jo, to jsem já. Když se takhle daří, tak to přišlapuju i v obraně. Víc mě to pak baví."
Ale ze všeho nejvíc ho musí bavit zakončování, ze všech pozic a vzdáleností. Od kouče měl jediný úkol: "Neváhat a po přijetí míče okamžitě pálit."
Jeho tým měl v zápase neuvěřitelný počet téměř 20 útočných doskoků. Šlo při menší výšce podkošových hráčů soupeře o jasnou strategii?
"Ano, měli jsme soupeře útočným doskokem atakovat, chodit tam měli i guardi a byla to naše výhoda," pravil rozehrávající křídelník.
Utkání s Gravelines ve druhém kole Last 16 bylo soubojem dvou nejvíc skórujících týmů po základní části Eurocupu. V průměru 86 ku 83 pro hosty.
Je po výsledku 79-62 Nymburk v útoku nejlepší?
"Nevím, možná v tuhle chvíli, ale neznám statistiky ostatních v Last 16," nechce dělat přehnané závěry Simmons, který se však s předstihem podíval na souboj této sezony - s možná hlavním aspirantem na euroligovou trofej CSKA Moskva, který elitní soutěží prochází s bilancí 11-0.
"U nich jsme hráli dobře a odmakáme to i doma. Utkáme se s každým, ať je jakkoliv silný."
Dunkerque v první půlce domácí trápil přebíráním většiny clon a udržel je na 31 bodech. Chester věděl, že se to dít bude.
"Je to jejich hra. Před zápasem jsem si dělal osobní skauting a mluvil jsem s jedním kamarádem, co je zná, aby mi dal nějaké zákulisní informace. A právě o tomhle mi řekl. My jsme z toho ale v druhé půlce těžili, a těžíme z toho i u jiných soupeřů. Máme pak dobré hráče 1 na 1, co to dokážou využít."
Na rozdíl od kouče, kterému se tato čísla vůbec nezdála, Simmons neviděl nic převratného na nule v kolonce faulů týmu po první čtvrtině a na pouhých 4 osobních chybách po druhé.
"Nevím, proč to bylo tak málo. Takový je někdy basket..."
Simmons hrál víc než 36 minut, tedy téměř bez odpočinku. Proč jej nedostal ani za vyššího vedení?
"Trenér chtěl natáhnout náskok na co nejvíc (kvůli co největšímu bodovému rozdílu ze vzájemných zápasů) a i v poslední čtvrtině nám říkal, ať do nich pořád jdeme. I v závěrečných dvou minutách nás k tomu pobízel."
Po takové šichtě, následující po nedělním spektáklu s Rytas, křídelník přiznal, že i při některých vynechaných zápasech NBL zápřah etošní sezony už celkem cítí.
"Jedeme sezonu NBA, máme to náročné, ale musíme to ustát."
Copyright © 2015 - 2025 Basketmag. Created by: LERIS.cz