Královny šampionátu se loučily velkolepě!

 

3.10. Pro tuhle chvíli stojí za to žít. Pro tuhle chvíli stojí za to se věnovat něčemu na sto procent. Pro tuhle chvíli stojí za to si leccos v životě odříct a věřit, že jednou, jednou přijde vykoupení. Dvanácti českým lvicím se ho dvě hodiny před půlnocí třetího října 2010 dostalo v míře vrchovaté.

 

Skákaly kolem středového kruhu a celá hala křepčila s nimi. Z reproduktorů zněl oslavný song legendárních Queenů a královny večera na sobě měly červené dresy. Pro většinu z 6000 "tifosi" v napěchované hale byly v tu chvíli šampionkami ony.

Ač největší finále svých životů, finále mistrovství světa v zemi, kde se narodily, v hale, kam za nimi přišli rodiny a desítky kamarádů, s americkými supermankami prohrály 69-89.

 
Jenže za to, že ještě na konci prvního poločasu držely celou americkou lavičku s jednou hvězdou WNBA vedle druhé v napětí, už 90 vteřin před koncem celé hlediště povstalo a jako na divadle začalo skandovat "Holky, děkujem!". Stál a tleskal i prezident Klaus, který na pódiu vítězek lvicím později i gratuloval.



Stála a tleskala i olympijská šampionka Martina Sáblíková, která vložila svou promluvu do unikátní upoutávky pro MS.  

 

Tleskala i Ivaně Večeřové, která od prezidenta ČBF Jansty obdržela květinu jako dík za služby odvedené České republice. "Je hrozně smutné, že ten poslední zápas je porážka. Ale zase stříbro je lepší než bronz a to je úžasný. Takový výsledek doma prostě úžasný je," řekla Ivana s květinou v ruce.

 

Podle některých informací dost možná nebude sama, kdo v reprezentaci končí.  

 

Večeřová i ostatní hráčky týmu by měly dostat i speciální finanční prémii za stříbro, která však zatím nebyla ohlášena.

Rozpumpované rudé moře fanoušků v červených tričkách udělalo maximum pro co nejnadějnější start svých superžen, z nichž se jako první trefila symbolicky kapitánka Horáková. V tu chvíli ještě nevěděla, že za dvě hodiny se bude uklánět tribunám s cenou pro nejužitečnější hráčku šampionátu.

Její skvadra přes prvotní bázeň, kterou jako první začal nečekaně lámat "mladíček" beze strachu Elhotová, dvacet minut finále držela v obrovském varu vyprodanou karlovarskou arénu. Bouře rytmického hluku v každé pauze ve hře i hromová audiovlna z hlediště při každém pozitivním pohybu lvic hnaly české hrdinky za zázrakem na druhou!

Češky zahájily ztrátou, a když brzy v první části přidaly čtyři chyby za sebou, zdálo se narůstající vedení USA jako kritické. Američanky každou možnost využívaly k přechodu do útoku, ale také páchaly spoustu ztrát (do půle 8), nejčastěji kroků. 

 

 

To Češky drželo ve hře, a když kouč Blažek už v první desítce přešel do zóny, začaly se ve hře stále pevněji usazovat. Sebevědomí týmu dodávala Elhotová, která dvěma trojkami a další dvojkou ukázala, jak se proti slavným soupeřkám sama uvolnit pro střelu.

Lvice si pomohly do poločasu i čtyřmi trojkami proti třem Američanek. Hned na startu první čtvrtky však přišly o ohromnou smolařku finále Janu Veselou, která při vybíhání přes clonu za Taurasi zavadila o nohu soupeřky a plnou silou vrazila do Petry Kulichové. Otřesená musela vystřídat a do konce utkání už nezasáhla.

"Pro tým to znamenalo traumatizující moment, ale našly jsme další hráčky, které ji maximální bojovností nahradily a i přes porážku o dvacet to podle mě nebylo nezajímavé finále. Dnes mě to i za tohoto stavu bavilo a bavili se i diváci," prohlásil kouč Lubor Blažek, který má za sebou životní výsledek. Nechtěl však říct, zda u týmu hodlá pokračovat.

 

Hráčky by ho však chtěly dál. Minimálně pivotka Petra Kulichová, podle níž je jeho klíčovou kvalitou tato: "Jednání s lidmi."

Veselou nahradila Pecková, která slovo strach také odložila v šatně a po 22bodech nasázených USA v přípravě se i díky některým šťastným odrazům stala třetí střelkyní týmu ve finále, jehož odehrála plnou polovinu.

 
Musela vypomoct tradičním bodonosičům. Protože snajperku Vítečkovou si osobně vzala na starosti světová špička Taurasi a i s pomocí přebírajících kolegyň udržela Vítečkovou na sedmi bodech.

Už v první čtvrtce šla do hry za Horákovou v semifinále nevyužitá Bortelová, která si supertěsnou a supertvrdou americkou obranu užila i v úvodu druhé čtvrtky, kdy Češky dál setrvávaly v zóně, do níž dočasně řídila americký tým Lindsay Whalen, která o obranných schématech trenéra Blažka z USK leccos ví.

 
Češky se v zóně chytly, soupeřkám nepadlo pár střel, a když pomocí maximální bojovnosti urvaly i obranné doskoky, z tuctové ztráty 25-37 udělaly do konce poločasu i díky několika velkým střelám zápas (35-40).



Řev nadšených lidí provázel hráčky do kabin a stejně je pak vítal i při návratu. Atmosféru doufání však soupeřky, které po vzoru krajanů z MS v Turecku podnikaly ničivě bleskové kontry, brzy utnuly. Pár českých ztrát stačilo, aby se odpoutaly na již pohodlný náskok.

Před čtvrtou čtvrtinou ještě moderátor donutil Martinu Sáblíkovou rozeskandovat halu, která ve stejné přestávce aplaudovala i slavným basketbalovým manželům Ezrovým.

 

Z Češek si řekla skvělým výkonem proti americkým hranám o angažmá v WNBA pivotka Kulichová, která by prý na takovou možnost neřekla NE.

Za Američanky, které vyhrály doskok 43-29 a na ztráty byly lepší 12-20, nejlépe střílely McCoughtry s 18 a Taurasi s 16 body.

 

Za Češky to byly Kulichová (14), Horáková (12) a Pecková (11).

 

Lubor Blažek litoval, že tým nestihl lépe ubránit rychlé protiútoky. "A ty rozhodly. Prohrávaly jsme situace tři na dva, dva na jednoho. Donutit je hrát víc pět na pět, hra by byla vyrovnanější."

I Basketmag se na konci 11denního vyčerpávajícího dobrodružství stráveného na stopě týmu, který psal "zlatou" historii, připojuje k záplavě gratulantů. Bylo velkou ctí s VÁMI těch 11 památných dnů roku 2010 strávit.

 

Petr Hamták
Foto: carlosnovotny.com