Podobnost se znakem hokejového klubu z Detroitu nemůže být náhodná. Ten, kdo navrhl rudá křídla pro stejnojmenný basketbalový klub z ruské Samary, musel Red Wings dobře znát. A je tu ještě jedna hokejová reminiscence - basketbal ve městě zachránil muž jménem Kapustin.
Podobnost se znakem hokejového klubu z Detroitu nemůže být náhodná. Ten, kdo navrhl rudá křídla pro stejnojmenný basketbalový klub z ruské Samary, musel Red Wings dobře znát. A je tu ještě jedna hokejová reminiscence - basketbal ve městě zachránil muž jménem Kapustin.
Nikoli ale bývalý člen jedné ze slavných "sborných" na ledě, nýbrž ministr průmyslu Volžské samosprávné oblasti Vladislav Valentinovič Kapustin. (Nejen) na širé Rusi jsou takoví lidé mocni všeho možného, a tak se stalo, že přičiněním jednoho politika začala nová éra tohoto sportu v jihovýchodní části velké země.
Když se za sovětské éry město jmenovalo Kujbyšev, získalo basketbalový věhlas, který se přenesl i přes perestrojku. V roce 1999 hrál CSK Samara Euroligu a ještě v roce 2007 získal trofej ve FIBA Eurocupu. S krachem sponzora přišel ale zánik klubu.
Kapustin to však vzal osobně. V roli prezidenta nového klubu se mu podařilo dát dohromady místní podnikatele a pěkně po rusku, tedy sázkou na osobní hrdost a lokálpatriotismus, z nich vydyndal peníze na rozpočet pro Krasnyje Krylja. Tým se rozkoukal a hned v druhém roce existence si zajistil start v Eurocupu.
"Jedním z cílů je dostat se v této soutěži mezi nejlepší šestnáctku," prohlásil před startem sezony Kapustin. Jako by se mělo naplnit fučíkovské heslo o zemi, kde zítra již znamená včera...
Ambice jsou jedna věc, realita druhá. Hned po prvním prohraném utkání na mezinárodní scéně doma s Pepsi Caserta odvolal velký šéf trenéra Michaila Michaljlova. "V létě dostal volnou ruku a mohl si ukázat na hráče, které chtěl," zdůvodnilo vedení svou nespokojenost s mužem na lavičce.
V Samaře totiž velká očekávání odpovídají investicím, na místní poměry nečekaně masivním! Kapustin se nerozpakoval prozradit, že klubový rozpočet na sezonu je 200 milionů rublů, tedy něco přes 120 milionů korun.
Jenže tlačit těžkou káru plnou peněz nelze jen tak. Přesvědčil se o tom i nově jmenovaný kouč Stanislav Jerjomin, pod jehož vedením přišla další prohra v Eurocupu na palubovce Alby Berlín.
Jerjomin nezapřel Rusa, když se obul do zahraničních posil. "Rusko není zemí, kde by cizinci ze sebe vydávali to nejlepší," tepal kouč své budoucí svěřence už při nástupnické řeči. Za Rudá křídla hraje pět Američanů a jeden Slovinec.
"Podepíšou dobrý kontrakt, pak si napustí teplou vanu a myslí si, že mají vystaráno," hřímal Jerjomin. Ve třetím zápase skupiny H proti Anwilu Wloclawek bylo znát, že jeho slova dopadla na úrodnou půdu. Krasnyje Krylja vyhrála 103-80.
19 body k tomu přispěla nová posila a druhý nejlepší střelec minulého ročníku Euroligy Qyntel Woods. Vedle něj má klub v kádru i slovinského pivota Brezece a kdo ví, kdo může přijít dál.
Prezident Kapustin si libuje, že v novém kouči našel správného muže pro uskutečnění svých vizí. Zatím se Samarští podle klubového webu bijí o své místo pod sluncem. To má ale brzy zasvítit nejen na stříbrnou hladinu řeky Volhy, ale také na nějaký ten pohár pro basketbalový klub z haly na jejím břehu.
Jak říká generální ředitel Sergej Timofejev: "U nás se vždycky hraje jen na vítězství!"
Václav Peřina