Kouč Czudek o selhávání taktiky a Final 8

Ve své nováčkovské sezoně v roli head coache stojí na prahu prvního úspěchu. Petr Czudek se s opavským béčkem probil už do semifinále vyřazovací části Českého poháru. Pokud Slezané porazí v půli ledna Liberec a poté lepšího z dvojice BA Sparta - Ústí, získají vstupenku do "Final 8". I v první lize si Opavané vedou podle svého kouče nad očekávání. A už významně pošilhávají po play-off. "Chceme uspět," vyhlašuje bývalý elitní rozehrávač. "Jen malí lidé si dávají malé cíle."

Petře, v první lize jste za trojicí Plzeň, Jindřichův Hradec a Zlín, která má po třech porážkách, součástí silného patra tabulky, kde bojuje hned šest celků. Je soutěž opět o něco náročnější ve srovnání s tím, jakou jste ji před časem zažil sám?
Je spíš vyrovnanější. Z názorů dalších lidí a dosavadního průběhu a výsledků to vypadá, že není jasný lídr na postup, ani jasný sestupující. A tím, že sestupují tři týmy, je tam citelná nervozita.

"FAVORITEM NA POSTUP JE CHOMUTOV"

Stane se novým účastníkem NBL někdo z oné trojice s třemi porážkami?
Zatím nehraje na to, co má, Chomutov. Má zkušené hráče a v play-off bych ho favorizoval.

Došlo v soutěži zatím k překvapení, pokud jde o výsledky některého z týmů?
Pořád probíhá sehrávací fáze a rozhodne se až v play-off. Tam to bude jiné. V první lize na rozdíl od NBL, kde si favorité pozice pro play-off uhrají, dochází k překvapením, nebo k situacím, kdy sedmý porazí druhého a přitom to není nečekané. Je proto důležité se dostat do play-off. Pak už jde o štěstí, o to, že někteří soupeři si nesedí, o to, kdo a jak bude závislý na "pendlech" a bude je na play-off mít. Některé týmy jsou bez nich podprůměrné a s nimi patří k tomu lepšímu. V hracím systému dvou zápasů za víkend pak výsledky mohou být tímhle zkreslené.

Kolik týmů na pendlech závisí?
Nechtěl bych jmenovat. Ty celky většinou říkají, že bez pendlů hrají líp, ale většinou to tak úplně není. Ten tým na ně spoléhá. Když je nemá, hraje sice kolektivněji a může to vypadat líp, ale v play-off bude na hře pendlů hodně záležet. Další věc je, že pendlové s týmem netrénují. Já proto favorizuju Chomutov, kterému to ještě neklape, ale jsou spolu a moc pendlů nemají. Na rozdíl od Zlína, který má tři z Prostějova, nebo Jindřichova Hradce, který má jedny z nejlepších pendlů v soutěži.

Máte to 8-7 po 15 kolech. Kde jste chtěl být touto dobou v úvaze před sezonou?
V mé první sezoně u týmu, který dvakrát postoupil ve dvou letech, což jsou velké skoky, jsem měl trochu strach, jak se na první ligu kluci adaptují. Šlo to ale hodně rychle, i díky počáteční pomoci Jakuba Šiřiny z áčka. Navíc za nás hraje jakoby z áčka i Martin Vaňák a Viktor Cvek. Ti kluci jsou spolu dlouho a výsledkově jsme aspoň pro mě nad očekáváním. Pořád tam ale vidím potenciál, což je pro mě jako trenéra dobré. Jde i o dobrou partu a to je hodně znát.

Průměrné skore 79-79 považujete za ucházející?
Už se v těch cifrách taky trochu hrabu. Tahle čísla a technické zápisy jsou po stránce bodů jasná, ale ty další statistiky jsou spíš orientační. Něco ovšem mohou naznačovat. Teď bych řekl, že jsme schopní ubránit na 75 bodů, ale na obraně je potřeba dál pracovat. Útok je plus minus v pořádku.

"ROZEHRÁVAČ JE JAKO NEJISTÁ AKCIE"

Máte v týmu nějaký budoucí reprezentační potenciál?
I kdybych ho viděl, nemluvil bych o něm. Mám tam vesměs mladé kluky, i dva rozehrávače, které chci posunout do áčka. U této pozice jde ale o běh na dlouhou trať. Zrovna v pondělí jsem se o tom bavil s trenérem Budínským. U křídla stačí půl roku nebo rok, ale rozehrávač zraje tři až pět let. Je to jako s akciemi. Peníze se tu vkládají do velkého rizika a buď to za pět let vyletí nahoru, nebo to všechno shoří a ztratí se pět let práce a celá investice. Proto z toho kluby mají strach a radši nakupují zajištěné "podílové fondy", kde ví, že výkon nebude moc vychylovat. Já říkám, že ten potenciál tu je, ale ti lidi z toho mají strach, protože jsou tlačení sponzory a majiteli, kteří chtějí výsledky hned. Pro to je s těmi rozehrávači pořád taková potíž...

Nesvrbí vás pořád ještě ruce? A zakázal jste si převlečení do dresu i v případě mnoha zranění?
Převlékám se na tréninky, když někdo chybí, ale to bych spočítal na prstech jedné ruky. Věnuju se maximálně organizaci, odstraňování chyb a vedení tréninku. Samozřejmě ten pohyb chybí. Někdy si řeknu: "Do pytle, radši bych tu běhal a zpotil se", ale nakonec radši dávám tu energii klukům. Je toho moc, co se dá zlepšovat. Jsou tam pracující a studenti, přesto se snažím, abychom všichni měli profi přístup. Nejdřív na mě koukali, když jsem je honil, protože museli druhý den do práce. Nakonec to ale klaplo a tím, že jsou dobré výsledky, se pracuje líp. S jednou výhrou by mi na trénink chodili tři. V tomhle měl pravdu trenér Ježdík: nejvíc se trénuje, když se vyhrává. Opačně není nálada, volí se oddechovky. Klukům tak naložím i po vítězném zápase, protože mají chuť se zlepšovat, jako tým i individuálně.

Co se vám ze studia trenérské jedničky zatím osvědčilo?
Určitě funguje poctivá práce a přístup. V tréninku, v přípravě taktiky na zápas... No i když, abych řekl pravdu, ačkoliv bych neměl, někdy kluky na něco připravuju, vymýšlím speciální taktiku a pak prohrajeme. A v opačných případech jsme zase vyhráli. Teď se mi to stalo už čtyřikrát po sobě, což je pro mě frustrující. Klukům říkám: "Tam, hoši, tam máme šanci" a pak tam většinou vůbec není. A tam, kde bychom šanci mít neměli, vyhrajeme. Nevím, jestli mi to dělají naschvál. Všechny poučky tedy selhávají... Ta poctivost se ale vyplácí. Když kluci vidí, že to člověk žere, berou to a jsou na stejné lodi. Kdyby viděli, že to mám jako vedlejšák, brali by to jinak.

BEZ ASISTENTA ANI RÁNU

Už jste vybuchl v šatně, nebo na lavičce?
Stalo se. Už ze mě měli i srandu, když se mi něco hodně nelíbilo směrem k rozhodčím. Snažím se stát za svým týmem. Klukům samozřejmě říkám, aby se hlídali a soustředili hlavně na hru. Pokud jde o šatnu, mám výhodu, že mi pomáhají dva superasistenti. Jeden dělá motivaci a stará se o chod týmu a druhý je u mužstva už dlouho, kluky zná. Tomu řeknu: "Vlítni tam, udělej dusno a pak přijdu teprve já". Máme to rozložené. Je super nebýt sám. První rok potřebuju pomoc. Zodpovědnost mám já, ale občas ty nápady z lavičky jsou dobré. Přijdou chvíle, kdy člověk něco přehlédne, že hráč je unavený, nebo naopak dlouho seděl na lavičce. Od toho je super mít asistenta. Dva tři zápasy nemá důvod promluvit, ale pak řekne: "Teď si vem time". A ten time rozhodne. Někdy má asistent velkou váhu.

Jak vás vidí jako trenéra-nováčka manželka?
Na zápase kvůli dětem ještě nebyla. Po porážce jistě ví, že jsem zdrblý, i když jsem prohru dopředu tušil. Naopak po výhře se ocitám v euforii. Před zápasy mě tedy vždycky radši poplive.

Probili jste se celkem snadno už do semifinále vyřazovací části Českého poháru. Jaký bude cíl 15. ledna v Liberci, kdy se semifinále hraje?
Jsou lidi, kteří mě nemají rádi, a tvrdí, že si honím tričko na nějakém béčku. Pro mě je ale každopádně cílem práce vyhrávat a něco dokázat. Když tu šanci dostat se vysoko máme, budeme chtít jít co nejdál. Původně jsem si myslel, že Liberec i finále budeme mít doma a že postoupíme. Hrát na "Final 8" už může být i o velké ostudě a hodně lidí se zasměje, co bychom tam chtěli dělat, ale nechci spekulovat. Chceme prostě uspět, i v první lize. První cíl byl záchrana, teď už jsme na pomezí play-off, tak proč to nezkusit. Jen malí lidé si dávají malé cíle.

Co by se stalo, kdyby opavské áčko bylo šesté po 22 kolech ligy, získalo vstupenku na Final 8 a vaše béčko vyhrálo vyřazovací část? Vyrazily by do Klatov a Strakonic oba vaše týmy?
Mohlo by se stát, že tam budeme oba. A dalo by se pak napsat, že dva týmy jedou na Final 8 jedním autobusem...(smích)

Petr Hamták
Foto: BK Opava