Komu prospělo "Melodrama"? Denveru!

Když se krátce před uzávěrkou letošních trejdů přece jen uzavřelo dlouhé měsíce trvající "Melodrama" a Denver Nuggets odeslali svou střeleckou hvězdu Carmela Anthonyho, zdálo se, že se oba kluby vydají opačným směrem. Nuggets měli dělat kroky směrem k vzdálenější budoucnost, zatímco Knicks šli po okamžitém úspěchu. Opak je pravdou.

Rozhodně to není obvyklá situace, aby nějaký tým po dlouhém váhání a smlouvání přišel o svou největší hvězdu, která už za něj nechce hrát, a přitom hrál najednou lépe než předtím. Ale trejd mezi New Yorkem a Denverem je zřejmě výjimkou.
 
Nuggets rozhodně vypadají jako tým, který je "ve vítězném režimu" (vyhrál od trejdu 10 ze 14 zápasů), zatímco Knicks hledají odpovědi a rozhodně se nezdají být týmem, který by měl letos udělat nějaký vítr v play-off. Od trejdu mají bilanci 7/9. Jsou ale skutečně Knicks tak špatným týmem? A jsou Nuggets naopak opravdu lepší bez Anthonyho a Chaunceyho Billupse?

Možná je přece jen předčasné Knicks odepisovat, i když porážka od Bostonu byla hodně krutá a fanoušci ve "Velkém jablku" nemají daleko k panice. Konec konců příklad Miami Heat ukazuje, jak rychle se herní trápení může změnit ve vítězné tažení. Konec konců navzdory současné sérii porážek Knicks s Carmelem v sestavě v celkovém součtu zatím přestříleli své soupeře.

A jak odborníci dobře vědí, tak zvaný "point differential" (rozdíl mezi nastřílenými a obdrženými body) je nejspolehlivějším indikátorfem síly týmu. Knicks ve skutečnosti po trejdu zvýšili svůj kladný "differential" z 0,5 bodů na 1,4 (přepočteno na 100 držení míče). Tým, který má differential 1,4, vyhrává obvykle zhruba 45 zápasů za sezónu.

Naopak důvodem ke znepokojení je další fakt. Obrana týmu je velmi bídná. Nebyla dobrá ani před trejdem, ale po příchodu Anthonyho a Billupse je ještě podstatně horší. Soupeři střílejí proti Knicks v půrměru 108,8 bodů na 100 útoků, což je téměř o 2 body více než před trejdem.

Fanouškům, kteří pravidelně chodí do Madison Square Garden, zřejmě musí od píšťalek rozhodčích ještě doma pořádně hvízdat v uších. Jejich tým od trejdu posílá své soupeře na čáru trestného hodu astronomickým tempem. Orlando střílelo proti Knicks 50 šestek, Cleveland 44. Pokud by si tým udržel současné tempo po celou sezónu, byl by daleko nejhorší v lize, pokud jde o poměr soupeřových trestných hodů ke střelám ze hry. A každému je jasné, že to není dobrá cesta k vyhrávání zápasů.

Pravdou ale je, že ofenzíva týmu je vynikající, jedna z nejlepších v lize. Což se samozřejmě s takovou trojicí hvězd v sestavě (Anthony, Billups, Stoudemire) dá očekávat. Jen to zatím nestačí na vykompenzování obrany, která je daleko horší, než se fanoušci Knicks obávali. A experti, kteří předvídali, že Anthony příchod nebude pro Knicks až takovou okamžitou výhrou, si můžou spokojeně mnout ruce ve stylu "já to říkal..."

A zatímco Knicks klopýtají, Nuggets doslova rozkvetli. Asi největším překvapení je, že v obranných statistikách začali šlapat na paty nejlepší obraně v lize. S Anthonym v sestavě dostávali 107,9 bodů na 100 pozic (útoků), což byla nejhorší statistika ze všech play-off týmů. Od trejdu ale najednou dostávají jen 97 bodů na 100 útoků, tedy o téměř 11 bodů méně! Je to dokonce lepší statistika, než má Boston (!), a jen o chloupek horší než má lídr ligy v této kategorii - Chicago.

A není to jen tím, že by měli lehké soupeře. Třetí nejlepší ofenzívu (Miami), devátou nejlepší (Phoenix) i desátou (Orlando) udrželi hluboko pod jejich standardem a ofenzívu Bostonu totálně zlikvidovali (75 bodů). Takto konzistentní obranu neměli Nuggets už léta. Své statistiky Nuggets vylepšili v podstatě ve všech obranných kategoriích. Soupeři střílejí méně střel, ztrácejí více míčů a chodí méně na čáru trestného hodu. A především nedoskakují míče v útoku.

Od trejdu Nuggets dovolili svým soupeřům doskočit jen 19,4% jejich nepřesných střel, zatímco před trejdem to bylo 25,5%. Je ovšem pravdou, že to lze z velké části připsat uzdravení dvojice Kenyon Martin a Chris Andersen. 

V ofenzívě Nuggets dokázali ustát ztrátu svých dvou nejlepších střelců bez výraznějšího poklesu. Zásluhu na tom má Ty Lawson. Podobnou situaci zažilo třeba letos Orlando - odchod Rasharda Lewise otevřel dveře pro dvojici Brandon Bass, Ryan Anderson, a ta hraje lépe, než hrál Lewis. Občas je největším přínosem trejdu to, že slibný náhradník konečně dostane minuty, které si zaslouží. 

Lawson má od trejdu průměry 14,3 bodů, 7,6 asistencí a 2 zisky na zápas a jeho statistická efektivita PER je 21,2 - tedy pro srovnání stejná, jakou má jedna z rozehrávačských all-star hvězd ligy Deron Williams. Lawson ale není jediným, kdo od trejdu září. Nuggets mají velmi širokou lavičku a s trochou přehánění by mohli postavit dvě základní pětky. 

Celkem 8 hráčů má od trejdu dvoucifený průměr nastřílených bodů a ofenzívní efektivita je stále nejlepší v lize. Lawson, Danilo Gallinari, Andersen, J.R.Smith i Nene mají od trejdu vyšší PER než Anthony a Billups v New Yorku! Anthony a Billups v Denveru potřebovali každý zápas 30 střel z pole, a když odešli, Nuggets je dokázali rozložit mezi schopné střelce, kteří do té doby prostě nedostali šanci.

Bill Simmons z ESPN kdysi nazval situaci, kdy se tým zlepší při absenci své superhvězdy "Ewingovou teorií". Na současné Nuggets do docela přesně sedí. V Denveru je mnoho talentovaných hráčů, kteří dokážou přehrát náhradníky soupeře a body jako by přicházely ze všech směrů. Nuggets jsou jednoduše řečeno právě teď lepším týmem a Knicks naopak vypadají jako tým, který se budou muset zaměřit na delší horizont budoucnosti. 

Petr Janouch