Kdy padne rozhodnutí ve FIBA válkách? Na jaké frontě stojí Češi? A koho nyní kandidují na generála Evropy?

Basketbal není pouze viditelné dění na palubovkách a v hledištích. Mnohdy ještě důležitější události se odehrávají za kulisami, pod povrchem, mimo zájem médií a fanoušků. A právě tam nyní doslova hoří oheň sporu, a to dokonce na několika frontách na té nejvyšší možné úrovni. Basketmag do této vřavy pronikl skrze vědomosti a přímé účastenství muže od pramene - generálního sekretáře ČBF a v období 2010 - 2014 jednoho z 25 členů Boardu FIBA Europe Miloše Pražáka. Po pravdě řečeno, z jeho informací někdy až přecházel zrak.

O co všechno se teď v evropském a světovém basketbale hraje? O moc, peníze, kadenci evropských šampionátů i průběžně hrané kvalifikace Eurobasketu (ME) i mistrovství světa, které se nyní bude jmenovat Světový pohár.

Začněme na starém kontinentu, tedy uvnitř evropské odnože Světové basketbalové federace FIBA.

Tam se nedávným jádrem sporu stala například volba Ukrajiny jako organizátora ME mužů 2015, kdy společná kandidátka (jediná konkurenční) Francie, Německa, Itálie a Chorvatska na poslední chvíli odstoupila s poukazem na neprůhlednost rozhodovacího procesu ze strany FIBA Europe.

Čerstvějším a ještě daleko ohnivějším problémem se staly okolnosti provázející květnové odvolání mocného generálního sekretáře Nara Zanolina (na druhém snímku vlevo), mimo jiné výrazného příznivce odtržení FIBA Europe od FIBA World (zastřešující světové organizace). Toto odvolání zavdalo příčinu k rozpolcení i Boardu FIBA Europe (což je jakási vláda této organizace, na třetím snímku), jehož někteří členové podle Miloše Pražáka zpochybnili proces Zanolinova odvolání.



To totiž provedla takzvaná exekutivní komise (má pravomoce přijímat rozhodnutí v urgentních situacích mezi zasedáními Generálního shromáždění a Boardu FIBA Europe), která to může udělat jen do určité míry. Její krok podle Pražákových slov schválil Board, který je k tomu kompetentní, až dodatečně.

Mnohé národní federace, mezi nimi například Litevská, Turecká, Ruská, Srbská, Slovinská nebo Ukrajinská, poté požadovaly svolání mimořádného zasedání Generálního shromáždění FIBA Europe, a měly snahu odvolat prezidenta Olafura Rafnssona.

Když ten Generální shromáždění (běžně se schází jen jednou ročně a je v něm zastoupeno všech 51 členských národních federací) svolat odmítl, některé národní federace (podle Pražáka Srbská, Ruská a Litevská) podaly stížnost dokonce až k Mezinárodnímu sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne s poukazem na nedodržování stanov.

Mnohé federace jsou však proti této žalobě, jde třeba o Chorvatskou, Francouzskou, Německou, Italskou či Španělskou, což jen dále prohlubuje napjatý stav na evropském podkošovém poli. Arbitráž se případem má začít zabývat v říjnu a celý proces může trvat od 6 do 12 měsíců.

"Board FIBA Europe odmítl na základě znaleckých posudků FIBA i dalších autorit svolat mimořádné zasedání Generálního shromáždění, protože to nemá v řádech oporu. Ze strany těch federací byl požadavek špatně formulovaný - chtěly totiž svolat shromáždění s tím, že se bude volit nový Board, jenže odvolání stávajícího prezidenta, ani Boardu není v řádech nijak řešené. Pouze je řešeno svolání mimořádného Generálního shromáždění s volbou nového Boardu, pokud ale ten stávající Board existuje, tak to nelze," začíná rozborem stanov Miloš Pražák (na prvním snímku vlevo).  

"Volbě navíc předchází tříměsíční procedura s návrhem kandidátů a dalšími kroky, a to tady neproběhlo. Stávající Board by musel buď sám rezignovat, nebo být neschopen fungování. Možná by šlo svolat mimořádné Generální shromáždění, kde by se dala na pořad změna stanov. Ty by musely být nejdřív schváleny a pak by se položila na stůl otázka důvěry Boardu. A až následný krok by byl příprava nových voleb," dodává už spíš v teoretické rovině.

Mezitím se už dvakrát mimořádně sešel Board FIBA Europe, protože musel začít řešit otázku nového generálního sekretáře. Zatím došlo k předvýběru čtyř kandidátů, ale konečné rozhodnutí bylo o několik týdnů odloženo. Zásadní je zde informace, že mezi kvartetem je na návrh ČBF i bývalý československý reprezentant a nyní sportovní ředitel bundesligového Frankfurtu Kamil Novák.



Podle českého člena Boardu vyvstala nová překážka i tady, neboť některé federace zpochybňují volbu nového sekretáře jako takovou.

"Nejdřív by se podle nich měly změnit stanovy. Celý problém předchozího generálního sekretáře Zanolina totiž byl, že jeho funkci byla svěřena veškerá výkonná pravomoc a nebyla vyvážena pravomocemi prezidenta FIBA Europe. Dostalo se to pak až do fáze, kdy to Zanolin přeháněl, své pravomoci i překračoval, když například do jisté míry chystal podporu federací ke změnám stanov, jež nebyly probrány a odsouhlaseny ani prezidentem a Boardem a byla proti organizaci FIBA Europe jako takové. Proto byl také odvolaný," vysvětluje Pražák.

Jak už bylo řečeno, Nar Zanolin byl zároveň podporovatelem odtržení FIBA Europe od FIBA World. K tomu český generální sekretář říká:

"FIBA Europe stále tvrdí, že má určitou autonomii, což je do jisté míry pravda, ale přesto je součástí FIBA World a musí respektovat určité zákonitosti. Není proto reálné, aby směrnice a regule FIBA Europe byly nad těmi FIBA World. I kvůli tomuto byl Zanolin odvolán."

Na jaké straně sporu stála a stojí Česká federace?

"Já jsem zastával názor, že Zanolin byl odvolán oprávněně a pro to jsem i hlasoval. Toto téma odvolání skrývá i jistý paradox. Tento Board byl do určité míry vylobovaný právě Zanolinem a je v něm fůra lidí, které tam protlačil. Naopak eliminovaní v něm byli zástupci velkých federací jako Ruska, Ukrajiny, Turecka a dalších jemu "nepohodlných" zemí. A jejich zástupci nyní jeho odvolání využívají k tvrzení, že tento Board je špatný a že je FIBA Europe špatně řízena," odkrývá motivace nespokojených Miloš Pražák.

"Toto řízení bylo skutečně naprosto centralistické a prezident zatím takové pravomoce, i z hlediska financí a dalších věcí, nemá. Vždy dosud záleželo na kooperaci lidí z obou těchto pozic. Když dřív prezident FIBA Europe Vasilokopoulos spolupracoval se Zanolinem, tak to bylo v pořádku, ale poslední dva roky boj mezi nimi vyústil v to, že Zanolin pak ani nepodpořil Vasilokopoulose při volbě na prezidenta FIBA World."

A to stále není všechno.

Další prekérku připravili letos Slovinci, jejichž nová vláda se po zrušení zimní univerziády 2013 (ta se nově bude konat v Itálii) rozhodla z ekonomických důvodů zrušit celé ME mužů 2013, které země dostala přiděleno. Jenže to ještě dojednávala vláda minulá.

"Pod velkým tlakem médií a Slovinské basketbalové federace, které zdůrazňovaly velkou důležitost této akce ve sledovaném sportu pro celou zemi, vláda nakonec couvla a slíbila, že dosud neuhrazený poplatek za přidělení ME zaplatí. Snaží se ještě vyjednat slevu, přičemž tu už dostala vláda minulá - z původních 8 milionů eur (200 milionů korun) na 6 a půl. Jinak na organizaci ME jako takovou Slovinci peníze mají, teď šlo hlavně o tento poplatek, protože FIBA Europe musí z něčeho fungovat a tyhle peníze jí chyběly."



"Aby získala peníze i od pořadatelských měst, musela slovinská vláda ve dvou případech provést i změnu a vybrat pro základní část Celje a další lokaci v Lublani. Jenže tato změna byla provedena bez souhlasu s FIBA Europe, takže i to se teď muselo řešit. Už i tahle změna ale byla odsouhlasena."

Jen mimochodem - los ME by měl proběhnout 18. listopadu na známém turistickém místě, v obří Postojenské jeskyni, jež je druhou největší zpřístupněnou jeskyní v Evropě.

A nyní se konečně dostáváme i ke sporu FIBA Europe versus FIBA World, kde se jablkem sváru stala frekvence konání ME. FIBA World ho chce mít jen jednou za čtyři roky, FIBA Europe i nadále každé dva.

"Definitivně by se mělo rozhodnout teď v listopadu v Malajsii na velkém zasedání Central Boardu FIBA World," říká Pražák, podle nějž má FIBA World všechny formální, politické i finanční páky na prosazení své vůle.  

"Evropa nemá moc šancí uspět už proto, že ostatní čtyři kontinentální zóny jsou pro konání svých mistrovství jen jednou za čtyři roky. Evropa je proti hlavně proto, že z ME finančně žije a je pro ni tak dost důležité. Teď se bude muset soustředit spíš na vybudování nějaké alternativní akce, jako je Světová liga ve volejbalu, která by ten volný rok zaplnila."

Pražák už za ČBF na Boardu FIBA Europe oznámil, že s návrhem FIBA World souhlasí.

"Naše reprezentace tak bude mít možnost hrát buď kvalifikaci o ME, nebo o MS (v plánu FIBA je i rozšíření turnaje MS na 32 celků s větším zastoupením evropských celků a jeho konání v jiný rok než MS ve fotbale), což jsme dosud z hlediska kvality výsledků neměli. Mít šanci hrát o MS by bylo výhodné i z hlediska marketingu a sponzorů."

"Podstatnější je tu ale jiná věc. Já jako člen Boardu FIBA Europe musím říct ano, ale my jako Evropa zároveň při jen jednom ME za 4 roky přijdeme o peníze, takže to bude otázka nějaké finanční kompenzace. A o tom je třeba jednat."

"A tím vůbec nejpodstatnějším je ještě něco jiného. Snahou FIBA World i FIBA Europe je, aby se kvalifikace ME i MS hrály průběžně, tedy i během sezony. To je však momentálně skoro nereálné a bez společné snahy není šance to prosadit. Pokud už i evropské federace mezi sebou budou bojovat a k tomu se budou hádat ještě s FIBA World, tak se jim kluby budou jen smát. Navíc ty federace stejně nemají sílu to prosadit," naráží Pražák například na to, že šéf Euroligy Jordi Bertomeu už pohrozil, že hraní kvalifikací průběžně je špatný krok, chybí pro ně vhodné termíny a kluby z jeho soutěží pro ně nebudou své hráče pouštět.   



Petr Hamták