Když od senzace dělí malé a ještě menší detaily

V neděli ve Zhořelci se nymburskému týmu zamlžily vyhlídky na play-off VTB ligy, přesto tu dosud nejtvrdší ránu na solar celé sezony utržil až o tři dny později. A to přesto, že jeho šance na postup v Eurocupu i po ní stále žijí.

Jen jediný ze včera více vytížených mužů týmu byl na podzim 2011 u toho, když v téměř prázdné aréně v Charleroi Nymburk šokoval mocné moskevské Chimki a v poločase jej doslova pokládal na lopatky možná největší ofenzivní show celé poslední dekády, po níž stál pouhých 40 minut od zlaté brány Euroligy.

Po dvou a půl letech se Chester Simmons jako osudový muž a Petra Benda alespoň tou jednou odehranou minutou nečekaně přiblížili k přesladkému deja vu, tentokrát však na domácí půdě, před zřejmě největší pražskou návštěvou sezony, kdy před zápasem s Chimki stálo u pokladen Tipsport arény dokonce několik front zvědavých fanoušků.      
 
Domácí celek se však břehů ráje nakonec nedotkl. A jeho nekonečné zklamání zesílilo ještě víc bolestné vědomí, že se o "Triumf této sezony" připravil především sám. Ani tahle věta nicméně nechce zakrýt to, že podíl výkonu Chimki na konečném výsledku (80-86) třetího kola Last 32 Eurocupu rozhodně nebyl malý.



Jde o opravdu velký tým a tak se také v Praze prezentoval, i bez svého střeleckého lídra, power forwarda Paula Davise. Ukázal, proč má tak fantastickou sezonu, během níž nezvládl pouze start euroligové kvalifikace (s Ostende), která Chimki zřejmě nějak nesedí, a pak už jen domácí eurocupový střet s Ploještí (89-97). Od 16. října už však ze všech zápasů ruský obr odcházel jako vítěz.

Tým, který před rokem balancoval na hraně finančního kolapsu, sice musel z minulosezonního rozpočtu (24 milionů eur) pro letošek ubrat (letošní rozpočet činí podle informace z léta šéfa klubu Golubkova 13 milionů eur, tedy necelých 360 milionů korun, což by odpovídalo spíš jednomu rozpočtu města Nymburk, podle informací nymburského klubu, jež vycházejí z důvěryhodného zdroje, je však rozpočet Chimki přes 500 milionů korun), síla mužstva vedeného litevskou legendou Rimasem Kurtinaitisem jako by se ale ještě zvýšila. To konec konců dokázal i výhrou nad CSKA ve VTB lize. V Praze však byl velmi blízko konce své už více než tříměsíční vítězné šňůry.

"To zklamání je velké, zvlášť když jsme to měli ve svých rukou a mohli to v pohodě vyhrát. Jenže jsme to nezlomili, když jsme vedli o deset bodů, místo toho jsme dostali dvě stupidní trojky a konec už zvládli líp oni," bilancoval smutný křídelník Vojtěch Hruban, jeden z osmi mužů, na jejichž bedrech leželo 45minutové prodlužované drama bez happy endu.

I Hruban, který ve své výpovědi nijak nepřeháněl, seděl po zápase ve ztichlé šatně, z níž se dlouho nikomu nechtělo vyjít. Až se vydal jako první vypovědět své dojmy kouč Kestutis Kemzura. Ten v prestižním souboji velkých litevských stratégů nalinkoval plán, který měl vítězný potenciál. A jen těžko skousával, že mu takový majstrštyk unikl mezi prsty. 

"Šance vyhrát byla velká. Proti tak silnému soupeři jsme většinu zápasu hráli dobře. A kdyby jeden doskok, jedna střela, nebo jeden faul dopadly jinak, kdo ví, jak by to skončilo," pravil kouč sklesle.



Ano, tak málo chybělo. Stačí to dokumentovat na poslední minutě čtvrté čtvrtiny - na jejím startu Vlado Ilievski, který kvůli dvěma brzkým faulům strávil střední část zápasu na lavičce, trefil neuvěřitelnou trojku z dvojtaktu s klaksonem útoku na 72-69. Lončar, stěžejní podkošový muž Chimki, pak dal jen první šestku, jenže hosté získali po druhé minuté klíčový útočný doskok a z dalších šestek už Green srovnal.

Nymburský Page, který do poločasu nasázel 4 trojky a 14 bodů, ale po změně stran přidal pod přísnou obranou za 19 minut už jen 2 šestky, pak při posledním útoku Nymburka vůbec nedohodil trojku a závěrečný útok základní hrací doby mělo Chimki. Green však svůj nájezd neproměnil.

Druhý poločas s pouhými 26 body domácích byl v ostrém kontrastu s tím prvním, kdy Nymburk po základní fázi druhý nejlepší útok soutěže (průměr 87) držel těsně před odchodem do šaten na pouhých 34 bodech (za nejvyššího vedení 46-34). Jenže ač měl po 9 a půl minutách čtvrtiny na kontě jediný faul, druhý domácí udělali na střílejícího hráče a po pokaženém útoku navíc faulem včas nezastavili (i přes zjevnou snahu) poslední brejk hostů a Chimki snížilo až na 46-38.

"V první půlce naše obrana sytila útok. Zastavili jsme je a běhali do brejků, Dylan Page dal čtyři trojky a měli jsme vysoké procento střelby (trojky 14/7). Plán byl hodně si posílat míč a otevřít si tím střelecké možnosti," řekl Kemzura k útoku.

"A v obraně jsme nechtěli dovolit žádné snadné body, bojovali jsme o pozice ve vymezeném území a snažili se nedávat otevřené pokusy střelcům. Oni si ale stejně nějaké našli, hlavně když byli v závěru utkání pod tlakem. My jsme nicméně vydrželi bojovat, rozehrávač Massamba (odehrál v útoku i obraně výborně celou druhou čtvrtinu, za 21 minut byl v plus/minus na +6) nám dal skvělé minuty, když udal utkání ráz svým tlakem na míč, a k němu se přidali i další," dodal trenér k obranné práci týmu, který čelil soupeři sázejícímu v základní části 11 trojek na utkání.



Nymburk zejména do poločasu, kdy měl ještě hodně sil, ucpával podkošový prostor, a i když na perimetru musel dlouhý hráč přebrat výborné clony hostů, tým se s tím většinou dokázal vyrovnat, a pokud při cloně zdvojoval hráče s míčem, stihl se pak ještě podkošový hráč bleskově vrátit ke svému útočníkovi. A v útoku, kde velké věci předváděl ultra bojovný Mahalbašič, domácí umně unikali z pastí zdvojení a zejména volný Page pak trefoval jako robot trojky. Do půle se k němu 11 body přidal Rančík a sedmi Simmons. Celý tým měl pouhé tři ztráty, což ostře kontrastovalo s tuctem za posledních 25 minut utkání (soupeř celkem 14). Navíc za první poločas vyhrál na útočném doskoku 4-0 (celé utkání 10-4).

"Chimki do půle nebylo tak dobré v obraně, nám docela putoval balon v útoku a pak jsme trefovali i těžké střely z dálky. To se pak soupeři těžko brání, protože musí otevřít vnitřní prostor a nám se potom hrálo dobře. Máme i mezi dlouhými dost střelců a s takovým procentem, jaké jsme měli, málokterá obrana může něco dělat," řekl křídelník Hruban, podle nějž tým navíc v první půli lépe než v té druhé i bránil.

Hosté bohužel pro Nymburk měli fantastického rozehrávače Popoviče, který zastoupil nevýrazného Greena, a ve druhé čtvrtině se při miniúniku domácích uvedl dvěma trojkami v řadě. Místy tým držel prakticky sám a i v dramatickém závěru byl spasitelem Chimki, když trefoval trojky (celkem 11/5), stejně jako důležité šestky. A bylo mu skoro jedno, kdo ho brání.  

"Je to výborný hráč, hraje hlavou, čte obranu a zastavit ho je těžké. Byl jejich nejlepším hráčem, dával body a taky uměl nacházet střelce z dálky, takže když jsme se na něj soustředili, byl schopný to rozhazovat a hledat volné spoluhráče," pokýval hlavou Vojtěch Hruban.

Po prvním poločase bylo jasné, že Chimki o řád pozvedne svou obranu, což se také stalo. Jeho fyzické nasazení bylo enormní a domácí snajpři najednou neměli žádný prostor ke střelám a příliš ani k podkošové hře. Šťastná hvězda začala Nymburku zapadat za vedení 54-44 po 25 minutách. Přestal se úplně trefovat odkudkoli, výrazně přibylo ztrát a Popovič tak zavřel čtvrtinu dvěma trojkami už na 54-54.



Těžkými zakončeními, doskoky i obrannými zákroky Simmonse držený Nymburk ovšem ještě výborně otevřel poslední čtvrtinu, kdy opět nastoupil Massamba, jenž se snažil drtit Popoviče. Když začal mít potíže i on, za vedení domácích 66-59 se pět minut do konce schylovalo k senzaci. Jenže pak se začaly propojovat dva nešvary, jež mužstvo poškozovaly asi nejvíc.

Hru na sebe dlouhými driblérskými vložkami, při kterých v zápase ztratil řadu míčů, příliš bral Simmons, který se pouštěl i do neřešitelných situací proti několika obráncům. A celý tým opět špatně používal fauly. Hned dva z prvních čtyř v poslední čtvrtině daly soupeři šestky a právě z nich se Chimki kousek po kousku dralo nahoru.

Celkově z 23 získaných faulů házelo 28 šestek a proměnilo 23. Nymburk ze 17F+ měl trestné hody jen 13/9. A právě na trestné linii a v managementu faulů se zápas hodně lámal.

"Ano, tohle byly ty hlavní věci, které nás zraňovaly," odpověděl Kestutis Kemzura na otázku, zda větší problém viděl v sólování a ztrátách Simmonse, což tým nesráželo poprvé, nebo (stejně jako proti Sieně) ve špatném používání faulů.

"Nefaulování poškozuje všechno, ne jen jednu věc. A když Chester dribloval a moc to bral na sebe, byli jsme příliš statičtí. Nemyslím, že by byl sobecký, ale chtěl vzít zodpovědnost na sebe. Jenže oni jsou dobří obránci a my jsme nehráli v těch chvílích dost spolu."

Když v posledních minutách hosté dobře využívali pod košem Lončara, dostali se až k vyrovnání na 69-69. A pak došlo na drama poslední minuty...



"Zápas rozhodovaly "velké" maličkosti. Ať to byl náš nedoskok po trestném hodu Chimki na konci čtvrté čtvrtiny, nebo poslední útok poločasu, kde mi Thomas Massamba řekl, že určitě fauloval, ale nikdo to nepískl a soupeř se pak ještě trefil. Nebo když Jiří Welsch v posledních vteřinách útoku ve čtvrté čtvrtině fauloval Gelabaleho, který šel se střelou nahoru, ačkoli každý zná pravidlo "nefaulovat střelce". Anebo když vezmu konec třetí čtvrtiny, kdy jsem si vzal timeout, a vzápětí jsme dva útoky neměli dobrou střelu, nechali se vytlačit z pozic, nehráli dost fyzicky a nevytvořili si vůbec nic," bilancoval kouč soustavu detailů, z nichž se každý jeden podílel na konečném neúspěchu. 

Prodloužení, jež Nymburk zahájil soustavou chyb, už bylo plně v rukou Chimki a jeho chorvatského režiséra Popoviče. "Měli tam lepší exekuci útoku, proměňovali volné střely a my nehráli tak dobře, jak bychom měli. Rozhodovaly opravdu maličkosti, z nichž některé nás v utkání popravily. V některých momentech jsme nepostupovali týmově a to tým jako Chimki nepromíjí," podotkl Kemzura.

"Konec byl trochu i o štěstí. Chimki nicméně stále zůstávalo v klidu, bez nervozity. Pořád hrálo stejně a na konci mu to vyšlo. My jsme naopak vystřelili trojky, co jsme neměli, udělali nájezd, co neměl být, a na rozdíl od soupeře jsme hru neřešili s chladnou hlavou," připojil svůj pohled Vojtěch Hruban.

Proč byl podle něj tak ohromný rozdíl v obraně týmu proti elitním týmům Sieny (75 bodů) a Chimki (72 po 40 minutách) a na druhé straně v utkání ve Zhořelci (103).

"Jsou to úplně jiné týmy. Styl Zhořelce byl trochu hurá basket. Hráli hodně rychle dopředu a my dostali strašně moc bodů třeba i po našem koši, kdy si oni dali jednu rychlou přihrávku a z druhé už měli volnou střelu nebo jednoduchý dvojtakt. A k tomu jsme udělali strašně moc ztrát, což se Sienou ani s Chimki nebylo. A právě ztráty byly vodou na zhořelecký mlýn, protože největší rozdíl mezi těmi utkáními spočíval v bodech z rychlých protiútoků."



V Hrubanově skvadře byli proti Chimki neproduktivnější Rančík (17, ale jen 6 za posledních 25 minut utkání, nejlepší v plus/minus s +7), Simmons (16, 6 doskoků, 4 asistence, 3 zisky, 4 ztráty), Page (16, trojky 10/4), Mahalbašič (13, 9 doskoků, 5 ztrát) a Ilievski (11). Na straně soupeře dominovalo trio Popovič (24, 6F+), Lončar (21, 6F+), Gelabale (15).

Chimki ve skupině K s bilancí 3-0 jasně spěje za postupem, za ním však zuří ohromná bitva o druhé postupové místo. Po triumfu 86-66 nad Sienou a klíčovém druhém domácím úspěchu našlápla zatím nejdál Haifa. Pokud by totiž všechny tři celky (Nymburk, Siena, Haifa) vyhrávaly doma a shodně ztratily oba zápasy s Chimki, rozhodovala by minitabulka, do níž si Haifa 20bodovým vítězstvím hodně pomohla. Nymburku by tedy případný triumf nad Chimki obrovsky pomohl. Ani teď však nic není ztraceno, hlavní je doma zdolat Haifu o co nejvíc a zároveň co nejlépe uspět na půdě Sieny. Ani to však nebude nic lehkého... 

Kormidelník hostů Rimas Kurtinaitis pochválil soupeře za chytrou defenzivu sestrojenou chytrým koučem. "My jsme byli poločas dole, ale pak jsme ukázali charakter. Speciálně jsme se připravovali na obranu Rančíka se Simmonsem, ale oni nás stejně "zabíjeli". Hráči nebyli mentálně dost "ready". Věděli jsme také, jak skvělý střelec je Page, ale stejně jsme ho do poločasu několikrát nechali volného. Náš plán ale byl vydržet v agresivní obraně a postupně soupeře unavit. V druhé půli jsme ho zbrzdili a utkání nakonec otočili."

Pokud jde o výkon Marka Popoviče, Kurtinaitis ani nezdvihl obočí. "Nepředvedl nic speciálního. My ho dobře známe a tohle od něj očekáváme. Právě pro jeho zkušenosti a herní inteligenci, pro to, že umí jak dát trojku, tak účinně najet, jsme ho znovu podepsali."  
 

-trh-