Kdy Aleš Chán věděl, že porazil hmotu o 140 kilech?

 

Aleš Chán, řečený Čen, by byl ideální objekt pro instruktážní video, nebo bakalářskou práci na téma, co pro sportovce znamená sebevědomí. Mnohé už naznačil v minulé sezoně v Prostějově. Teď ale svou výkonnost vyhnal ještě o štok výš. Jen co se vrátil po zranění, zařízl 21 body Cibonu. A teď?

Vystavil stopku maníkovi s přezdívkou Australský Shaq, co podle něj má dobrých 140 kilo a zdánlivě se nedá jeden na jednoho ubránit. Přes 42 bodů hostů zpod koše byl Chán klíčem k tomu, že jeho Nymburk slaví další velký triumf - nad obhájcem trofeje v NLB lize Partizanem Bělehrad.

 

"Když Aleš nebyl na hřišti, soupeř šel ihned s hrou dolů a dostávali jsme snadné koše," řekl na adresu svého svěřence kouč Ronen Ginzburg. Chválil ho i za 15 bodů, 9 doskoků, 4 získané fauly, 3 bloky a 2 asistence. Ve statistice plus/minus bodů byl jako jediný z týmu v kladných číslech dvojciferný (14).

 

Pivota trenér za 33 minut vyšťavil do morku kosti. A jeho žádosti o vystřídání zdvořile "ignoroval". "V poslední čtvrtině už jsem tam šoupal nohama po podlaze, byl jsem na dně. Trenér me nevystřídal, ale asi to bylo dobře," přiznal centr.  

 

To je hezky řečené. Je to ještě lepší než na Ciboně. Porazit dva euroligové mančafty, jeden venku a jeden doma - tahle sezona nemohla začít líp. Jenže když se vyhrávají takovéhle zápasy, každej další je pak ten nejdůležitější v sezoně. My si teď už nemůžeme dovolit zaváhat s týmy jako je Krka Novo Město! (slovinský mistr, s kterým Nymburk prohrál doma) Každý další zápas bude ještě důležitější a nakládá na nás ještě víc zodpovědnosti, ale doufám, že se nám bude dařit i dál.

 

Bylo to ve vašem případě vítězství člověka nad "hmotou"?
(směje se) V té čtvrté čtvrtce už jsem byl strašně vyčerpaný. Bylo to neuvěřitelný! Ten člověk (pivot Jawai)..., já mám 120 kilo a myslím, že nejsem malej, ale ten borec může mít 140, možná 145 kilo.

 

Těm 125, nebo 127, co mu různě píší, tedy nevěříte?
To je blbost! Koukněte se na něj, vždyť 120 mám já.

 

Nepoužívali jste na něj zdvojování. Nebál jste se toho?
Člověk se nemůže bát. Kdybychom ho zdvojovali, on to umí vyhodit a venku mají střelce. To jsme nechtěli dopustit, takže já se s tím musel nějak poprat. V první půlce se mi to moc nepovedlo, tam dal devět bodů. Ale v druhé už se mi to povedlo líp. On dostával proti mně dolů hodně balonů a já jsem postupně přišel na to, jak ho bránit. Možná už pak byl i utahanej, protože jsme se tam docela řezali. Je to hrozně nepříjemný, fyzický hráč a nejsilnější pivot, proti kterému jsem (nejen) letos hrál. Byl to náročný duel, ale 1 na 1 jsem se ho snažil pokrýt.

 

Po vašich dvou faulech za prvních 6 minut tam ale určitá zdvojení v první půlce byla. Bylo to hlavně, když jste střídal, nebo jste pak měl mít i vy větší pomoc od kolegů?
Ne, já ho měl dál držet sám, kluci začali jen jakoby poloodstupovat od svých hráčů, ale nikdy to nemělo být zdvojení.
 

Dosáhl jste konečného vítězství, když Jawai v druhé půlce po několika vámi zastavených průnicích už radši nasadil ke střele ze střední vzdálenosti a rezignoval na boj muže proti muži?
To bylo v situaci, kdy jsem si říkal, že do mě ještě dvakrát drcne a už mi upadnou nohy a odplazím se po rukou na střídačku.

 

A ten pocit, že to vzdal?
Určitě je dobrej pocit, když máte soupeře, který je bojovný, chce se tam nacpat a vidíte, že chce vyhrát, a když pak proti mě nasadí ke střele z dálky, je to v podstatě moje vítězství, protože odtud to bude mít dva tři z deseti. To není jeho střela a není to jeho práce. Jen jsem mu na tu střelu zvedl ruku a doufal, že to nedá. Ale věděl jsem, že mám vyhráno!

 

Soptil už v tu dobu hodně?
(směje se) Jo, jo, jo, už tam pěkně bublal. Ale nic osobního to nebylo. Měl tam třeba nějakou řeč, když jsem vypíchl lob, který na něj letěl. To jsme do sebe trochu drcli.

Co dalšího pro váš tým bylo zásadní v obraně?
Nám strašně pomáhá zóna. Ještě se na to musím podívat na videu, ale my jsme ji v druhé půlce hráli docela dost, a když se jim nepovedlo mě vytáhnout ven, tak jsem jim střely kolem koše mohl ztížit. Druhá věc byla, že se jim nedařily trojky, a to se proti zóně hraje špatně.

U vás ale nejde o klasickou zónu, že?
Nejde, ale víc to nemůžu komentovat.

 

Zápas ponejvíce opět udělala stejná trojice jako na Ciboně. Jak vy vidíte kolegu Nissima a to, co dokáže v koncovkách, pro které si ho sem kouč prý bral?
Už jsem si všiml několikátý zápas, že v první půlce se jakoby šetří, aby to nakopnul v té druhé. A nikdo ho pak nestíhá. Teď pro nás zahrál možná ještě líp než proti Ciboně. Klobouk dolů, je to pan Rozehrávač!

 

A vedle vás třetí do party Simmons v útoku hodně chodil přes Kecmana a dost ho tam školil. Byla to jasná součást taktiky?
Jo, to byla další věc, protože Kecman ho nestíhal na nohách, což bylo výborný, a my se to snažili využít.

 

A ještě jedna věc: Vyhrát doskoky nad Partizanem je docela pecka, že?
Pro nás podkošové hráče je to absolutní vítězství! Přeskákat takový mančaft se nepovede každý den a je to jeden z hlavních důvodů našeho úspěchu.

 

 

Petr Hamták
Foto: ČEZ Nymburk