Kapitánka s vyraženým dechem: Je to neuvěřitelné! Vést 68 vteřin a vyhrát. Už teď je to hrozný úspěch!

INTERVIEW BASKETMAGU   Je nejmenší z týmu, ale na mistrovství světa míří - ano, nejvýš. A protože vůle a odhodlání jejího týmu nezná hranic, nejde spoutávat ani jeho ambice. Ve středu večer vtrhly sedmnáctileté lvice už do čtvrtfinále šampionátu v Klatovech. A nyní touží probít se mezi nejlepší čtyři. Bude u toho i jejich kapitánka. Správná kapitánka. I když se jí celý osmifinálový zápas s Itálií, ten, který mohl pokazit i dojem z celého vystoupení týmu, vůbec nedařilo, v rozhodující chvíli prapor pozvedla a vsítila rozhodující koš. Pro Karolínu Malečkovou to však vůbec nebylo důležité. Radši vždy hovoří o svém pluku a o tom, jak je na něj hrdá. Ostatně, poslechněte si ji sami. Nebo samy.   

Karolíno, existuje lepší pocit než po vítězném zápase, ve kterém to týmu vůbec nejde?
Jelikož my tohle máme zápas co zápas, už jsem si na to trochu zvykla, ale jinak je to fakt nepopsatelný. Je to něco neuvěřitelného, vést jen minutu a osm vteřin a vyhrát s tím zápas. To je prostě skvělý! (rozesměje se)

Když jste byly proti Italkám jednu chvíli až o 12 bodů pozadu a ještě v 29. minutě ztrácely deset, co jste si v takových momentech říkala?
Říkala jsem si, že to je špatný, ale taky jsem věděla, že to buď hodíme Julče (Reisingerové) pod koš, nebo to dáme Matuš (Matuškové) nebo Pece (Holešínské) na střelu a nějak to dopadne. A dopadlo, protože ony jsou holky všechny skvělé. Optimismus jsem chvílemi ztrácela a musela je někdy trochu nakopnout, ale víru, tu určitě ne. Víru ve svůj tým mám vždycky!

Při oslabení Italek o nejlepší hráčku Pan, plus při nezávratné formě soupeře na tomhle šampionátu jste byly spíš v roli favoritek. Spadl po zápase velký balvan ze srdce, že jste ta očekávání po těch velkých nervech naplnily?
Já si hlavně myslím, že se nám ta role favoritek nelíbí. Už s Koreou jsme hrály (jen) vyrovnaně a teď zase. Nám se víc daří z té outsiderské pozice, jako loni na Evropě, kdy jsme neměly co ztratit a nakonec byly stříbrné. Naštěstí jsme to ale i s tou Itálií nějak vybojovaly a já bych řekla, že si to hlavní schováváme na play-off v Plzni.



Vám osobně se vůbec nedařilo skoro 39 minut: pět ztrát, bez bodu, bez asistence, bez útočného doskoku. A pak přijde klíčový útočný doskok a hned vzápětí klíčová a vítězná střela. Brala jste to jako vykoupení za tu předchozí marnost?
No, trápila jsem se hodně. Naštěstí mám vedle sebe hráčky, které mě skvěle zastoupily. A ta střela? Ta podle mě vůbec nic nerozhodovala. Mohl tam být někdo úplně jiný. Kdybych třeba dala koše dřív, mohly jsme vést celou dobu. Jako klíčové to prostě neberu, zvládly jsme to jako tým.

Karolíno, veškerá skromnost stranou! Vy jste se i přes nakonec 16 bodů v poslední čtvrtině notně na každý koš nadřely a podržela vás hlavně fantastická obrana.
Je fakt, že body se nám dávaly těžko. Italky výborně zdvojovaly až ztrojovaly Julču pod košem, což se nám moc nelíbilo. A z dálky nám to nepadalo, navíc jsme přecházely pozice a pak jim to házely přímo do rukou.

Italky hrály, to co by nejspíš měly - zesilovaly krytí na pivotku Reisingerovou a vůbec na podkošové hráčky a nechaly vás střílet z dálky, když z perimetru tak silné přece jen nejste. Bylo to to nejhorší, co vás mohlo potkat?
To zase ne. Julča se s tím poprala dobře a že bychom nebyly střelkyně, si taky nemyslím. Peca je výborná střelkyně, Matuš taky a ta to i ukázala. Třeba její dvě trojky před poločasem nám hodně pomohly k dotažení.

Dobře, ale Petru Holešínskou už dva zápasy trápí zranění střelecké ruky a nedala v nich ani trojku. A s kolegyní Matuškovou Italky možná tolik nepočítaly.
Petra dala 20 bodů včetně trojky i v zápase, v němž se jí to zranění stalo. Jistě to pro ni ale handicap je, takže ji obdivuju, jak to zvládá. A Matuš ji výborně zastoupila.



Jak to po dalším zápase s Petřinou rukou vůbec vypadá?
Má u toho malíčku natažené vazy a určitě to hrozně bolí, ale ona je neskutečný bojovník. Na hřišti už pak tu bolest vůbec nevnímá. Třeba Lucka Hošková má úplně oteklý kotník, ale jakmile nastoupí, dá do toho sto procent a stejně jako ostatní jde přes bolest. Holky jsou opravdu neuvěřitelné a já před nimi smekám klobouk.  

Když hovoříte o bolesti, vás na startu třetí čtvrtky odváděli ze hřiště otřesenou. Co se tam stalo?
Jak jsem malinká holka a jak jedna Italka šla do koše, kolenem mi vyrazila dech. Potřebovala jsem to pak chvíli rozdejchat. Když už jsem nepomáhala v útoku a obraně, potřebovala jsem aspoň někoho sejmout nebo tak něco. (směje se)

Pojďme ke dvěma velkým hrdinkám duelu - už zmíněné 13bodové Michaele Matuškové a pak i k Lence Šoukalové, která podala fantasticky všestranný výkon.
Šouky je určitě hráčkou pro takovýhle typ zápasu. I když to diváci, kteří se koukají především na body a skore, vždycky nevidí, ona odvádí ohromnou černou práci. Má doskoky, bojuje až do úplného vyčerpání a já ji za to hrozně obdivuju. Vždycky bych chtěla hrát jako ona. Ona ale nebyla výborná jen s Italkami, ale je taková v každém utkání. V životě jsem ji neviděla vypustit zápas. Teď se jí zadařilo i bodově a já jí to moc přeju. Jak dělá tu černou práci, občas si toho lidé nevšimnou a pak se dělají rozhovory s těmi, co dávají body. Ona si to přitom hodně zaslouží. A Míša? Ta byla super, nemám co říct, klobouk dolů za ty těžké střely! I v obraně přibrzdila hlavní rozehrávačku soupeře Santucci a já jsem na ni hrozně pyšná.

Kapitánko, první postupnou kótu - tedy čtvrtfinále - jste dobyly, co teď chystáte dál?
No, co dál? Narazíme na Austrálii, koukneme, jak hraje. Víme, že se Slovenkami vyhrála jen o sedm bodů, ale já už fakt nechci žádného soupeře podcenit, jako jsme to udělaly s Itálií. Je to pro nás velký soupeř, ale doufám, že přes něj přejdeme a pak bychom měly narazit na Španělky (pokud vyřadí Francii) a musíme se s tím zase nějak týmově poprat. Osobně mířím co nejvýš. Pro mě je už hrozný úspěch dostat se do té nejlepší osmičky. A k tomu být kapitánkou, pro mě to je něco neskutečnýho. Jsem tu fakt hrozně pyšná na všechny v týmu.



Mohou být Australanky třeba ještě tvrdší, než byla Kanada?
Myslím, že Kanada s USA tady budou nejtvrdší. Počítat ale musíme se vším, protože mezi nejlepší čtyři se budou chtít dostat všichni. Bude to tedy hodně tvrdý zápas.

Play-off se od čtvrtfinále bude kompletně hrát v plzeňské Městské hale, kde jste dosud měly jen jeden střelecký trénink. Austrálie tam odehrála celou základní skupinu i osmifinále. Jak velký to pro vás bude handicap?
Nevím, jak ostatní holky, ale já osobně mám radši větší halu. Tady v Klatovech, kde to taky bylo větší, nám to třeba první zápas s Koreou docela padalo, takže ta změna prostředí nebude tak velký problém. Před zápasem tam budeme mít ještě jeden dva tréninky, nějak si na to zvykneme. Navíc podporu tam budeme mít asi stejnou. A palubovka, míče i koše jsou stejné, takže se nemáme na co vymlouvat.





-trh-